Náš tým má k léku na Alzheimera nejblíže, řekl v Rozstřelu český neurolog

  12:00aktualizováno  15. dubna 12:35
Neurolog Martin Tolar pracuje ve společnosti Alzheon, která chce do několika let dokončit vývoj svého preparátu pro nemocné Alzheimerovou chorobou. Jak je účinný a kdy by měl být k dispozici?

Neurolog Martin Tolar je zakladatelem a šéfem malé farmaceutické společnosti Alzheon. Ta by chtěla v brzké době přijít s účinným prostředkem proti Alzheimeru, i když ani v případě úspěchu nepůjde o lék pro každého pacienta.

Fotogalerie

Lék by mohl být podle Tolara schválený a připravený zhruba za čtyři roky. „Nám bude ještě dva a půl roku trvat poslední fáze zkoušek, pak většinou ještě rok trvá, než to regulační úřady prověří, takže tak do čtyř, pěti let,“ řekl v Rozstřelu.

Až bude lék hotový, bude podle Tolarova očekávání hrazený pojišťovnami: „Já si nedokážu představit, že by to nebyl plně hrazený lék.“ Alzheimerova choroba je podle něj příliš závažná, devastující a navíc velmi nákladná pro celou společnost. V USA se odhady nákladů na péči o pacienty pohybují okolo půl bilionu dolarů (v tzv. dlouhé škále, která se používá u nás).

Nedořešenou otázkou v tuto chvíli je, kolik by případný lék stál. „To my zatím nevíme,“ řekl Tolar. Výhodou by mohlo být, že lék se podává jako pilulka, což je jednodušší a levnější než přípravky podávané v infuzích, které zkouší některé další společnosti. O cenách léků ovšem rozhoduje i celá řada další faktorů, a tak v tuto chvíli o ní nelze opravdu nic říci.

Smolné geny

Alzheimerova choroba byla popsána na začátku 20. století. V té době představovala spíše vzácnou nemoc, která postihovala jen zlomek populace. S tím, jak obyvatelstvo především rozvinutých zemí stále výrazněji stárne, se postupně změnila na jeden z největších medicínských problémů.

Jen v Evropě postihuje zhruba sedm milionů lidí, zatěžuje jejich rodiny i veřejné zdravotní systémy. Desítky let zkoumání nemoci sice přinesly celou řadu poznatků, stále ovšem chybí odpovědi na některé klíčové otázky, ale především účinné prostředky, jak proti chorobě bojovat.

Desítky let zkoumání nemoci sice přinesly celou řadu poznatků, stále ovšem chybí odpovědi na některé klíčové otázky, ale především účinné prostředky, jak proti nemoci bojovat. Martina Tolara vždy frustrovalo, že pacienty stále není čím léčit: „Proto jsem si řekl, že zkusím pracovat na vývoji.“

Po několika letech v jiných společnost Tolar v roce 2013 založil Alzheon s cílem využít v léčbě Alzheimerovy choroby postupy z tzv. „přesné medicíny“ (precision medicine). V podstatě jde o to, že léčba se soustředí na nějakou menší podmnožinu pacientů, u nichž má nemoc nejspíše stejnou nebo velmi podobnou příčinu.

V případě Alzheimerovy choroby se tak lékaři soustředili na skupinu pacientů s jistou genetickou vlohou. Konkrétně jde o pacienty s kopiemi genu APOE 4 (přesněji genu v tzv. variantě 4). Lidé z této skupiny mají výrazně (cca 8–12 krát) vyšší riziko vzniku této nemoci: „Nemoc je u nich také velmi agresivní,“ řekl Tolar. Tvoří sice jen poměrně malou část pacientů, ale jsou velmi výrazně postiženi a choroba na ně často útočí dříve než na nositele jiných variant stejného genu.

Nemoc z přebytku odpadu

Byť ne všechny příčiny a důvody vzniku Alzheimerovy choroby jsou známy, hlavní příčinou je stejně jako u jiných neurodegenerativních nemocí problém s odstraňováním neurologických „odpadů“ z mozku. „Náš mozek je velmi metabolicky aktivní, spotřebuje 20 procent energie celého těla [...] a vyprodukuje i tedy ohromné množství spalin,“ řekl Tolar.

Za rok tak musí mozek zdravého člověka odstranit stejné množství metabolického odpadu, kolik je jeho vlastní hmotnost, tedy cca 1,5 kilogramu. „Pokud se jen trochu sníží schopnost odplavovat, což se stává věkem, a proto je věk hlavním rizikovým faktorem pro Alzheimerovu chorobu, tak se odpady začnou v mozku hromadit a usazovat. A to způsobuje nemoc,“ říká Tolar.

Lidé, kteří nemají genetické „vlohy“ pro vznik choroby, dostávají tedy nemoc v poměrně pokročilém věku, když klesne účinnost odstraňování metabolických odpadů z mozku. Alzheon se ovšem soustředí na pomoc pacientů, kteří mají méně účinný systém odstraňování transportu tuků v mozku, za což může výše zmíněný gen APOE 4.

Všechny geny máme ve dvou kopiích, a pokud někdo má tu smůlu, že od rodičů sdělil geny APOE dvakrát ve variantě 4, tak má nejen výrazně vyšší riziko vzniku choroby, může se u něj také objevit dříve než u běžné populace. Rozdíl je poměrně výrazný, statisticky u takových pacientů nemoc začíná cca o deset let dříve.

Samozřejmě že ne každý, kdo tuto genetickou variantu má, musí nutně nemoc dostat. Ovšem jde o významný rizikový faktor, pokud tedy pomineme věk: „Přes 60 procent pacientů má tento problém,“ říká Tolar. K tomu dodejme, že číslo sice má oporu v literatuře, ovšem jen v některých částech světa. Před 60 procent pacientů s dvěma kopiemi APOE 4 je mezi nemocnými v severní Evropě, necelých 60 v severní Americe, v Asii či Středomoří je to ovšem méně než polovina (37 % resp. 43 %).

Jak ji objevili

Alzheon pracuje s látkou nazvanou ALZ-801, která ovšem nepochází tak úplně z dílny této společnosti. Původně byla známa jako BLU8499 a vyvinula ji společnosti Bellus Health. Ta dokonce získala prostředky na provedení velké klinické studie s touto látkou, které zúčastnilo cca dva tisíce pacientů.

Výsledek byl nakonec neúspěšný; statisticky řečeno, látka nepřinesla výrazné zlepšení. U pacientů s velkým rizikem vzniku nemoci ovšem byl byl efekt poměrně výrazný, řekl Tolar: „Lék jsme tedy koupili a začali jsme ho dále optimalizovat.“

Vylepšení se týká především toho, jaké látka překonává mozkomíšní bariéru, tedy aby lépe pronikala do mozku. Výsledky jsou prý zatím velmi dobré: 40 procent účinné látky z pilulky se dostává do mozku, tvrdí Tolar.

Nemoc, proti které stále neumíme nic

Jednou z látek, která zatím prochází úspěšně sériemi ověřovacích experimentů, je i přípravek ALZ-801 americké společnosti Alzheon. Stejně jak celá řada jiných vyvíjených preparátů by měl pomoci s odstraňováním tzv. amyloidů beta, což je hlavní složka plaků, tedy usazenin, které se pacientům tvoří v mozku a poškozují ho. 

Několik látek s podobným účinkem se už několik zkoušelo i v klinických zkouškách, ovšem žádná z nich neuspěla. Alzheon doufá, že uspějí díky tomu, že se soustředí na „podmnožinu“ pacientů, u kterých by tento postup měl mít největší naději na úspěch.

Úspěch je samozřejmě nejistý. Výsledky dnes naznačují, že přípravek ALZ-801 se podle klinických zkoušek zdá být zdraví neškodný a pacienty dobře tolerovaný (viz tyto výsledky). „My máme také údaje, které ukazují, že přípravek dokáže [u dané podskupiny pacientů] zastavit nemoc po rok a půl,“ říká Tolar. Podle něj je možné, že zastavení progresu nemoci bude na ještě delší dobu, společnosti podle něj ovšem takové údaje v tuto chvíli ještě nemá, protože sběr dat dále trvá.“ (Údaje se nám nepodařilo ověřit, zřejmě jde o stále nepublikovaná data).

Existuje tedy naděje, že by přípravek mohl zastavit zhoršování stavu pacientů i po velmi dlouhém období „skryté“ nemoci. Alzheimerova choroba totiž začíná velmi nenápadně a trvá velmi dlouho (i 20 let), než se u pacienta objeví první příznaky.

Firma nyní shání prostředky pro velké klinické zkoušky účinnosti u většího počtu pacientů. Tolar odhazuje cenu další fáze na zhruba 50 milionů dolarů. Společnost se pokusila prostředky získat prodejem akcií na veřejné burze (IPO, tedy vstupem na burzu). Původně doufala, že se jí takto pokusí získat zhruba 70 milionů dolarů, pak slevila na 30 milionů dolarů, ovšem zájem investorů nebyl dostatečný ani na to. V lednu 2019 společnost tedy oznámila, že alespoň prozatím plány vstupu na burzu odkládá.

Autor:
 

Nejčtenější

Soukromá kosmická loď pro lety s posádkou při zkoušce vybuchla

Elon Musk a vpravo záběr z jediného zatím dostupného neoficiálního videa, které...

Firma SpaceX během testů únikových raketových motorů přišla o jeden exemplář lodě Crew Dragon. Stroj, který za sebou...

„Převrat“ od Nikoly Tesly, který se v praxi nikdy neujal

Dobový snímek prototypu Teslovy turíbny s odhalenými disky rotoru.

Když se Nikoly Tesly na konci jeho života ptali, co považuje za svůj největší vynález, označil za něj údajně svou...

USA budují Vesmírné síly. Evropa ani Rusko nemají potřebné technologie

Nejsilnější raketou současnosti je Falcon Heavy od společností SpaceX. Motory...

K zahájení budování samostatných Vesmírných sil Spojených států zbývá už pouze jeden legislativní krůček. Základní...

Neuvěřitelné výmluvy. Vyzkoušejte si, co o vás prozradí vaše klávesnice

Prediktivní klávesnici se učí, kdo jste a co píšete

Klávesnici na mobilním telefonu používáme každý den. Většina z nich se postupně učí, aby mohly lépe předvídat, jaké...

Většinu domácností čeká nový formát a možná i placení části pozemní TV

Nenechte se zaskočit přechodem na nové televizní pozemní vysílání.

Letos v listopadu se podle současných plánů odmlčí první televizní vysílače, které šíří pozemní televizní signál ve...

Další z rubriky

Konec legrace, roboti se učí chodit jako děti. Pomáhá jim neuronová síť

Roboti se učí chodit (ilustrační foto)

Chůze robotů bývá často trhaná, nejistá... zkrátka robotická. Vědci nyní přišli s metodou, jak robotické pohyby...

Jak se fotí černá díra, a proč potřebujete teleskop velikosti Země

Černá díra v jádru galaxie M87

Na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích po celém světě byl představen první snímek bezprostředního...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Najdete na iDNES.cz