Již několik dní zaznamenáváme poměrně silné větry, které otáčejí deštníky a strhávají čepice nebo klobouky. Co se ale v noci z neděle na pondělí dělo vysoko nad Českem, má mnohem větší sílu. V mírnější formě se silný vítr očekává i během pondělí.
Stupnice síly větru
Výjimečný jev popisuje mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák. „Podobně silný vichr nepamatujeme od roku 2007,“ řekl serveru iDNES.cz. V té době to byl orkán Kyril, který v nárazech dosahoval v Česku u země rychlostí mezi 90 až 160 km/h a výjimečně i víc.
Důvodem, proč dochází na naše poměry k relativně extrémní situaci, je takzvaná stavba tlakových útvarů ve výškové frontální zóně. Co to přesně znamená?
Tlakové útvary si můžete představit jako sloupce studeného a teplého vzduchu. Dvořák to přirovnává ke klasickému teploměru. Když je velké teplo, kapalina v teploměru stoupá vysoko. Když je zima, tak naopak klesá.
„Vzduch, který je teplý, se dostane do velké výšky, zatímco studený se smrskne do malé,“ vysvětluje Dvořák. A právě to, že jsou mezi těmito sloupci vzduchu velké rozdíly a jsou poměrně blízko sebe, způsobuje, že dochází k velice rychlému proudění vzduchu.
Je to podobné, jako by vedle sebe stály mrakodrap a běžný činžák. „Pokud bychom mezi ně dali skluzavku, na ni kuličku a pustili ji, nabrala by velmi vysokou rychlost. Je to dáno velkým výškovým rozdílem na malé vzdálenosti,“ vysvětluje důvod rychlého proudění vzduchu Dvořák.
V reálu se přitom pohybujeme v řádech vyšších stovek metrů co do výšky a stovek kilometrů, co se týče vzdálenosti.
Vrstvy atmosféry
Vše se odehrává v již zmíněné výškové frontální zóně. To je přechodový pás ve střední a vyšší troposféře, tedy v oblasti nad osm kilometrů do přibližně dvanácti kilometrů.
V této výšce cestují dopravní letouny a právě ty budou silným prouděním ovlivněny. Popisované rychlé proudění vzduchu má zhruba jihovýchodní směr, takže míří ze severozápadu. Pokud letadlo poletí v protisměru, bude muset překonávat až třísetkilometrový protivítr a o to více spotřebuje paliva. Očekávat se dá i zpoždění letů. Naopak let ve směru větru například z Berlína do Vídně palivo i čas ušetří. Cestující musí každopádně počítat s turbulencemi.
Na rychlý vítr se také museli připravit na letištích, kde může dojít k úpravě časů příletů. Řízení letového provozu si na základě informací z ČHMÚ uspořádalo provoz tak, aby případné problémy minimalizovalo.
Vichr až do pondělí
Zhruba po půlnoci z neděle na pondělí vítr o něco zeslábnul, ale je stále velice silný. Tato situace vydrží až do pondělního poledne.
„V pondělí ráno bude rychlost větru stále ještě zhruba 250 km/h a kolem poledne asi 220 km/h. K normálu se situace vrátí až kolem půlnoci z pondělí na úterý,“ uzavírá Dvořák. Běžně v těchto výškách dosahuje rychlost větru 60 až 100 kilometrů za hodinu.
Podívejte se, co dokáže silný vítr s dopravním letadlem při přistání:
27. října 2015 |
