náhledy
Abyste uspěli ve fotografické soutěži Wellcome Image Awards, musíte mít, kromě vědomostí z různých vědních oborů, také pořádný mikroskop. Nejlépe elektronový. Podívejte se na vítězné snímky.
Autor: Profimedia.cz
Jak se rakovinné buňky pohybují v těle? Na to se snaží najít odpověď pokus skupiny vědců z MIT. Umístili buňky způsobující rakovinu prsu do jemných kapilár (nejsou širší jak 12 mikronů) naplněných speciálním růstovým hormonem EGF. Jádro buněk je obarveno na modro, mitochondrie mají červenou barvu.
Autor: Profimedia.cz
Operaci vrozené vady srdce, takzvanou "díru do srdce", vyfotil Henry De’ath z Londýnské královské nemocnice. Při defektu se v síňové přepážce objeví díra, která způsobí, že se odkysličená krev z pravé komory mísí s okysličenou krví z levé. Vadu se většinou podaří objevit již v dětství či hned po porodu.
Autor: Profimedia.cz
Petriho miska naočkovaná bakterií Bacillus subtilis zaujala Fernana Federicia, Tima Rudgeho, Pj Steinera a Jima Haseloffa. Tyčinkovitá bakterie se běžně vyskytuje v půdě. Na začátku experimentu byly náhodně smíchány bakterie, které různě fluoreskují. Kolonie se rozrůstá ve tvarech, které lze předpovídat dle matematických modelů.
Autor: Profimedia.cz
Fotografie od Fernana Federici a Jima Haseloffa zobrazuje strukturu na listu Huseníčku rolního. Jde o jednoletou rostlinu z čeledi brukvovitých. Pro své vlastnosti bývá často využívána jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. Vzorek byl označen pomocí propidium iodinu, který barví DNA. Ovšem došlo k tomu již před čtyřmi lety, za tu dobu látka v některých místech zoxidovala a zapříčinila neopakovatelnou hru barev.
Autor: Profimedia.cz
Anne Westonová z Ústavu pro výzkum rakoviny vyfotila pojivovou tkáň, kterou získala během operace kolene. Pomocí různých barev odlišila jednotlivá vlákna kolagenu.
Autor: Profimedia.cz
Takto vypadá krevní řečiště dva dny starého kuřete. Vincent Pasque obarvil krev pomocí fluorescentní látky. Ze snímku je patrné, jak se embryo živí ze žloutku. V tomto stadiu není embryo větší než drobná mince. Na snímku je možné vidět formující se hlavičku kuřete (horní uzlíček, ten pod ním je srdce). Z dlouhého "ocásku" se vyvine tělo a nohy kuřete.
Autor: Profimedia.cz
Anne Westonová vyfotila dvojdílnou schránku (frustulu) rozsivky. Rozsivky jsou jednobuněčné řasy, které mají dvojitou schránku tvořenou křemíkem. Ten aktivně získávají z okolního prostředí. Autorka snímku si pokládá otázku, proč náš symbol pro radiaci vypadá přesně jako tato rozsivka, která je na Zemi mnohem déle než člověk.
Autor: Profimedia.cz
Lidé užívají kofein jako stimulační drogu. V přírodě se vyskytuje v semenech, plodech a listech různých rostlin. Ty jej používají jako zbraň proti škůdcům. Kofein je alkaloid, který má tvar jehlicovitého krystalu. Na snímku Annie Cavanaghové a Davida McCarthyho je zachycen ve falešných barvách a měří 40 mikronů.
Autor: Profimedia.cz
Takto vypadá list levandule (ve falešných barvách) nazvětšovaný na detail o velikosti 200 mikronů. Je z dílny Annie Cavanaghové a Davida McCarthyho z Londýnské univerzity. Špičaté výrůstky jsou ve skutečnosti speciální "chlupaté" buňky. Chrání rostlinu před povětrnostními vlivy, slunečním zářením i zvířaty. Zadržují také vodu a vonné esence, které rostlina produkuje.
Autor: Profimedia.cz
Další příspěvek od Annie Cavanaghové a Davida McCarthyho. Vyfotili krystal Loperamidu ve falešných barvách. Používá se při léčbě průjmů. Zpomaluje pohyb střev, čímž sníží rychlost, jakou jimi potrava putuje. Skupina krystalů měří asi 250 mikronů napříč.
Autor: Profimedia.cz
Kevin Mackenzie objevil tuto mouchu (Psychodidae z čeledi koutulovitých) podobnou můře doma v kuchyni. Tělo i křídla má pokryté chloupky. Je 4 - 5 mm dlouhá, oko má 100 mikronů na šíř.
Autor: Profimedia.cz
Fotografie Petera Demutha zachycuje množství jehliček, pomocí kterých se dostává účinná látka do svrchních vrstev pokožky. Náplast s jehličkami z biologicky odbouratelného polymeru by mohly nahradit konvenční injekce, čímž by se mělo ulevit pacientům. Každá z jehliček je 700 mikronů vysoká.
Autor: Profimedia.cz
Řasa z rodu Micrasterias z linie krásivek. Jde o jednobuněčný organismus, u nějž je buňka rozdělena na dvě symetrické části s výraznými okraji. Uprostřed se nachází centrální můstek, v jehož středu se ukrývá genetický materiál. Každá z půlek obsahuje jeden chloroplast, ve kterém probíhá fotosyntéza. Tyto řasy obývají kyselá prostředí, například rašeliniště.
Autor: Profimedia.cz
Vítězem soutěže se stal Robert Ludlow z neurologického institutu v Londýně. Vyfotil mozek pacienta s epilepsií během nitrolebeční elektrodové procedury. Během ní vědci měří úroveň mozkové aktivity pomocí elektrod umístěných na mozkový obal. Na snímku jsou patrné světle červené cévy, které do řídícího orgánu přivádějí okysličenou krev, a temně rudé, které ji odvádějí.
Autor: Profimedia.cz