Co dělat, když bude Zemi hrozit srážka? USA radí ve strategickém plánu

aktualizováno 
Všechny lidské konflikty se ve srovnání s potenciální srážkou Země s planetkou jeví malicherné. Americká Národní rada pro vědu a techniku (NSTC) proto znovu aktualizovala strategický plán, kterým bychom se v případě podobné katastrofy měli řídit.

Jak postupovat v případě hrozící srážky s vesmírnou planetkou? | foto: MF DNES

Když se podíváte na libovolný katastrofický film, s ohledem na zemi vzniku máte téměř jistotu, že v něm hlavní roli budou hrát Spojené státy. Americká Národní rada pro vědu a techniku (NSTC) s tím počítá i ve skutečnosti a aktualizovala dokument, ve kterém nastiňuje scénář v případě kolize s jiným vesmírným tělesem. Ve spolupráci s několika dalšími institucemi publikovala dvacetistránkový strategický plán (PDF).

„Lidstvo již disponuje schopnostmi a technologiemi, které by nám byly při hrozící srážce užitečné. Náš plán a mezinárodní spolupráce podstatně zvýší naděje na přežití v případě ohrožení Země,“ říká důstojník planetární obrany NASA Lindley Johnson. A co přesně bychom podle dokumentu měli dělat?

PrevenceHlavní zbraní jsou informace

Podstatná část dokumentu se zaměřuje na detekci planetek. Když si to povíme na rovinu, nejsme na tom zcela dobře. Jen letos nás překvapily dva menší meteoroidy. Oba sice byly menší než 140 metrů, což je stanovená hranice nebezpečnosti, ale dozvěděli jsme se o nich jen chvíli před tím, než byly v naší bezprostřední blízkosti. Pokud se chceme s případnou srážkou vypořádat, musíme o ní dopředu vědět.

Zemi minul asteroid, o kterém vědci ještě před týdnem nevěděli

„Podle našeho loňského reportu detekuje současná technologie v horizontu patnácti let méně než polovinu 140metrových objektů,“ přiznávají autoři dokumentu (na ty, o kterých víme, se můžete podívat zde). 

V prvních kapitolách proto načrtávají, jak bychom je mohli s dostatečným předstihem nalézt a zároveň předvídat jejich dráhu i dopad. NSTC vyzývá všechny vesmírné agentury, aby se co nejvíce podílely na aktivním vyhledávání planetek a informací o těch, které již máme v hledáčku. Tak, aby se modrá linie na následujícím grafu dostala co nejvýše.

Horizontální osa zachycuje velikost planetek, vertikální jejich počet. Červená...

Horizontální osa zachycuje velikost planetek, vertikální jejich počet. Červená linie značí předpokládaný počet planetek, modrá vyjadřuje procentuálně ty, o kterých víme.

Již nyní víme o několika planetkách, které mohou znamenat pro Zemi ohrožení. Asi nejznámějším je téměř půlkilometrový asteroid Bennu, který by mohl do Země narazit kolem roku 2135. Případná exploze planetky, ke které míří sonda OSIRIS-REx, by byla zhruba dvacetkrát větší než test nejsilnější nukleární zbraně Car bomby. Když už o asteroidu víme, co si s ním počít?

ÚderNáraz, odklon nebo atomovka

Dokument počítá spíše s nárazem menšího meteoroidu v řádech desítek až stovek metrů. Takový dopad by případnou apokalypsu jako kilometroví obři nezpůsobil, zato je mnohem pravděpodobnější. Navíc jsme se před pěti lety přesvědčili, že i když nedopadne v celku na zemský povrch, může napáchat velké škody. Nad ruským Čeljabinskem explodoval při průletu atmosférou dvacetimetrový meteoroid, tlaková vlna zranila stovky lidí a vysklila okna na tisících budov.

Odkud přiletěl čeljabinský meteorit?

V případě předpokládaného dopadu do zabydlené oblasti je třeba jednat, možností je několik. Jednou z nejpreferovanějších je kinetické přesměrování. V takovém případě bychom vypustili stroj, který by do planetky řízeně narazil a pokusil se ji vychýlit z kurzu. Podobný kousek si chce NASA vyzkoušet za pár let v misi DART. Stroj s autonomním řízením má do vyhlédnutého 130metrového asteroidu narazit rychlostí 6 km/s, střet je naplánován na říjen 2022.

Předpokládaný rozsah škod při dopadu 30m meteoroidu do New Yorku.

Předpokládaný rozsah škod při dopadu 30m meteoroidu do New Yorku.

Z druhé možnosti by měl radost Michael Bay (americký režisér libující si v explozích, pozn. red.) Jakmile by se větší planetka dostala do blízkosti Země, vypustili bychom raketu s nukleární hlavicí. Neslyšný jaderný výbuch by měl v případě úspěchu asteroid vychýlit z kolizního kurzu, případně ho roztříštit na menší kusy, které by již nebyly tak nebezpečné.

Třetí možností pro menší meteoroidy v řádech desítek metrů je velká raketa či satelit. Stroj by fungoval jako gravitační tahač a změnil kurz planetky. Což není tak jednoduché jako „obyčejný náraz“, protože se asteroidy řítí řádově v jednotkách až desítkách kilometrů za sekundu.

Dinosaury zabil meteorit, na výsluní je vynesly sopky

Na možných scénářích a vyhodnocování jejich efektivity a reálnosti bude nadále spolupracovat americké ministerstvo obrany s NASA a Národní správou jaderné bezpečnosti. Že chtějí USA hrát v případné záchraně Země prim, dokládá i to, že v plánu výslovně píšou „o nutné mezinárodní spolupráci pod vedením Spojených států“.

V závěru počítají autoři s nejhorším a nastiňují záchranné a evakuační akce, jak o hrozbě informovat a jak minimalizovat škody. Program počítá s ročními výdaji kolem 150 milionů dolarů (3,3 miliardy korun), ale nikoli s Brucem Willisem. „Astronauti v záchranné misi patří do filmu. Všechny naše scénáře počítají s automatizovanými stroji,“ řekl důstojník Johnson. Dokument navazuje na plán z roku 2016, na který se můžete podívat zde.

Nenašli byste v něm však jednu z dalších skloňovaných možností, kterou je výkonný laser. Jeho paprsek by se mohl namířit na povrch planetky, ze kterého by se začaly odpařovat částice a mohly tak změnit kolizní kurz se Zemí. Prototypy se již testují například ve Velké Británii. 

Vědci však k této možnosti přistupují váhavě, protože technologie by se sice mohla využít i k likvidaci vesmírného smetí, ale i jako zbraň. To by mohlo vyřešit například jeho umístění na odvrácené straně Měsíce. Ale to už jsme v daleké budoucnosti.

SimulaceVyzkoušejte si dopad planetky

Simulaci dopadu meteoroidu či planetky na Zemi si můžete vyzkoušet sami. Stačí zadat parametry a vygenerovat následky dopadu. Ukázkově jsme zadali, co by se stalo v případě, že by planetka Bennu dopadla do Česka. 

  • Průměr: 490 m
  • Hustota: 1260 kg/m³
  • Rychlost: 13 km/s
  • Úhel: Neznámý, ovšem ovlivňuje podstatně pouze kráter

Planetka by se začala rozpadat ve výšce kolem 73 kilometrů. Rychlost projektilového deště by se snížila jen lehce na 12 km/s a úlomky by dopadly na plochu 1 km². Dopad by při úhlu 45° zanechal kráter hluboký půl kilometru. Vzhledem k relativně nízké rychlosti by nás neohrozila termální radiace, zato by se země v blízkosti dopadu zatřásla o magnitudu sedm. Tlaková vlna by tříštila okna 120 km daleko.

Při změnách různých parametrů můžete sledovat, jak se mění následky včetně ovlivnění délky dne či velikosti tsunami. Přejeme příjemnou apokalyptickou zábavu.

Simulace dopadu planetky.

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Další z rubriky

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Je homosexualita v genech? Je to složité, zjistila největší studie

Svatební dort

V zatím největší studii hledající genetické dispozice pro homosexualitu se ukázalo, že na tuto otázku dokáže dnešní...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...

O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz