Vědci změnili rychlost světla. Použili magnet 20 000 krát silnější než Země

aktualizováno 
Pokus francouzských vědců ukázal, že rychlost světla nemusí být ve všech směrech stejná. Ovšem jen v případě, když na světlo působí silné elektromagnetické pole.

Světlo, Ilustrační foto | foto: Profimedia

Výsledky experimentu by mohly vést třeba až ke zlepšení Standardního modelu vesmíru, zatím nejlepší teorie popisující podstatu našeho světa.

Rychlost světla patří mezi základní fyzikální konstanty, ve vakuu je definována hodnotou 299 792 458 m/s (1 079 252 848,8 km/h). Světlo je ve své podstatě elektromagnetické záření a za normálních podmínek se šíří stejně rychle všemi směry.

Elektromagnetické pole má na rychlost vliv

Existují ale výjimky. Například, když světlo vystavíme účinkům silného elektrického či magnetického pole. Pak se rychlost světla může v závislosti na směru jeho pohybu měnit. Jev nazýváme směrovou anizotropií.

Podobné případy byly předpovězeny již koncem sedmdesátých let minulého století, jenže kvůli technologickým možnostem bylo tehdy velmi obtížné předpovědi experimentálně potvrdit.

Technický pokrok od té doby urazil značný kus cesty, a proto se nyní směrovou anizotropii světla pokusili dokázat výzkumníci z pařížského Národního centra pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique) a Univerzity Paula Sabatiera. S podobnými pokusy mají mnohaleté zkušenosti.

Miliardtiny metrů za vteřinu

Kýženého efektu dosáhli ve speciálním, k tomuto účelu navrženém optickém zařízení, tzv. optické dutině, ve které na paprsky světla nechali působit silná elektrická nebo magnetická pole.

Aplikovaná pole byla skutečně intenzívní, například magnetické pole bylo asi 20 tisíckrát silnější než magnetické pole Země. Vliv elektromagnetického pole na rychlost světla byl opravdu prokázán.

Naměřené odchylky se pohybovaly okolo miliardtin metrů za sekundu, tedy přesně tak, jak teorie předpovídala. Z laického hlediska jde o velmi nepatrnou odchylku, jenže výsledky francouzských vědců mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Dopad na teorii i praxi

Za prvé by měly umožnit mnohem přesnější měření anizotropie šíření světelných vln. A pokud dojde ke zvýšení citlivosti měřícího zařízení, tak by pomocí něj, snad někdy v budoucnu, mohli vědci pozorovat narušení (i když velmi malé) Lorentzovy invariance, tedy principu, který v podstatě tvrdí, že přírodní zákony jsou ve všech inerciálních soustavách stejné.

Jde o velmi důležitou fyzikální symetrii obsaženou v Teorii relativity.

A za druhé bychom mohli směrovou anizotropii působením elektromagnetického pole aktivně ovládat, což by se dalo využít v mnoha budoucích optických aplikacích.

Zdroj: www.cnrs.fr

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Ukrajina oficiálně představila kryt pro Černobyl. Na místě stojí roky

Nový kryt nad IV. reaktorem černobylské elektrárny stojí již od listopadu 2016:...

Desátého července byl slavnostně „odhalen“ nový kryt nad havarovaným IV. blokem černobylské elektrárny. Na svém místě...

Mytická studená fúze funguje. Neprodukuje však energii, nýbrž peníze

Větší demonstrační systém E-Cat, který podle Itala Andrea Rossiho měl ukázat...

Brad Pitt, vdova po Stevu Jobsovi a velký britský investiční fond vložili desítky milionů dolarů do firmy, která se...

Najdete na iDNES.cz