Kdy se dívat?Ve spolupráci s televizi Prima COOL vám přinášíme upoutávky na nejnovější řadu populárního amerického sitcomu The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku). Šestnáctý díl šesté série můžete sledovat 24. května ve 21:20 (český dabing), nebo 45 minut po půlnoci v originálním znění. |
Doktor Sheldon je pověstný tím, že přes jeho genialitu mu nedocházejí některé souvislosti. Tak trochu na nátlak přátel souhlasil, že jim pomůže v popularizaci vědy mezi mladými dívkami. Ale jeho přístup je jako obvykle svérázný.
Jak se můžete (a měli byste) přesvědčit v ukázce, rozhodl se dívky inspirovat příkladem Marie Curie-Skłodowske. Ta je se dvěma Nobelovými cenami skvělým příkladem vědkyně, která se zasloužila o nástup žen do přírodních věd, ne však v podání doktora Coopera, který z její práce mimoděk "vyzdvihuje" především projevy nemoci z ozáření než cokoli jiného.
Ale jeho myšlenka - představit vědu jako zajímavou a vzrušující kariéru už na základní a střední škole - není úplně od věci. A špatný nápad také není zpřístupnit vědu ženám. Statistiky ukazují, že ta jako celek je k ženám stále tak trochu nepřátelsky nastavená. A to víc, než samotné ženy tuší.
Přírodní vědy jsou zatím stále doménou mužů. Proč?
Pohled na statistiky ukazuje, že v USA je poměr žen ve vědních oborech poměrně nízký, ačkoli situace se za posledních 40 let výrazně zlepšila. Zatímco v 70. letech tvořily ženy jen desetinu amerických vědeckých pracovníků, v roce 2010 už je jejich podíl mezi profesionály ve vědě a technice 43%.
V technických oborech (IT, matematika apod.) ale podíl žen stoupá jen velmi pomalu a pohybuje se mezi 20 a 25 %. Pokud se podíváme na podíl žen ve vedoucích pozicích, je poměr ještě méně vyrovnaný, podíl žen klesá k 15 %.
V Česku je situace rámcově podobná, podle Českého statistického úřadu byl v roce 2010 podíl studentek technických oborů kolem 25 %, což zpráva komentuje jako "nikterak překvapivé".
Vědkyně v Česku
Zdroje: NKC - ženy a věda, ČSÚ, Evropská komise |
A v tom by mohla být jedna z příčin přetrvávající diskriminace - podvědomé stereotypy, že do vědy a techniky se zkrátka muži "lépe hodí", že kluci si mají hrát s autíčky a holčičky s panenkami. Rázem se dostáváme do zčeřených vod.
Ženy nejsou muži. Problém je ale v nerovných příležitostech
Ideální stav nenastane v okamžiku, kdy se grafy vyrovnají a vše bude hezky 50:50. Vynucovat takovouto matematickou rovnocennost chce asi málokdo. Muži i ženy jistě mají, obecně i konkrétně vzato, řadu odlišností v přístupu k práci, a je tedy možné, že jsou i lépe (řekněme geneticky) vybaveni k nějaké vědecké disciplíně. Za ideální bychom považovali situaci, kdy mají ženy i muži rovný přístup na základě svých schopností či zkušeností, nikoli na základě genderu.
Jenže chytrý experiment ukázal, že současná nerovnost má opravdu původ v našich předpojatostech. Vědci z univerzity v Yale zkoumali, jak si povedou uchazeči a uchazečky o vědeckou pozici v laboratoři. Stejnému životopisu změnili náhodně pouze jeden údaj - přiřadili mužské či ženské jméno: John nebo Jennifer.
Přestože byly všechny zkušenosti, kvalifikace, vzdělání i věk stejné, John byl považován za schopnějšího kandidáta. Dostal více nabídek než totožná Jeniffer, a dokonce i nabídnutý plat byl o cca 5 tisíc korun měsíčně větší. Za zmínku také stojí, že mužské kandidáty upřednostňovali muži i ženy.
"V české vědě se podobně jako na celém českém trhu práce projevuje silná genderová segregace – horizontální i vertikální," říká Kateřina Cidlinská z Národního kontaktního centra - ženy a věda. "Horizontální znamená, že se ženy a muži kumulují v odlišných oborech (např. muži převažují v technických oborech, ženy v humanitních), vertikální zase, že žen ubývá směrem k vyšším a nejvyšším postům a kvalifikačním stupňům. Toto platí dokonce i v těch oborech, kde jinak ženy početně převažují nad muži."
Ženy necítí dostatečnou podporu
V 70. letech byly tyto stereotypy mnohem výraznější a otevřenější. Demonstruje to i zážitek psycholožky Lynne Kiorpesové: "Profesor se první hodinu podíval po třídě budoucích inženýrů a povídá: 'Vidím mezi vámi ženy. Nevěřím, že by ženy měly co pohledávat v technických oborech, a osobně se postarám o jejich vyhození.'"
Článek v Nature připouští, že tak do očí bijící předsudek by se dnes snad na akademické půdě nikdo vyslovit neopovážil. Stereotypy ovšem přežívají dále. Podle některých chybí mladým dívkám vzory, které by mohly následovat: "Dívky studující chemii si méně věří a jsou méně spokojené s přístupem svých mentorů," všímá si Jessica Newsome ve zprávě o výzkumu ve Velké Británii. Ženy také podle ní mají pocit, že aby zapadly mezi převahu mužů a uspěly v akademické sféře, musely by se vzdát své ženskosti.
I tyto předsudky pak mohou přispívat k celkově nevyváženému poměru ve většině vědeckých oborů. Dokonce i tam, kde mají ženy procentuálně navrch (například v psychologii), převažují muži ve vedoucích pozicích. A plat se v rámci oborů také liší - ženy dostávají průměrně o 25 až 40 % méně než jejich kolegové s chromozomem Y. Celkově se tak ženy cítí vyloučeny z klíčových pozic ve vědě a výzkumu, což přispívá nejen k častějšímu ukončení kariéry, ale pravděpodobně i k menší pravděpodobnosti vstupu do výzkumu vůbec.
Řešení nebude jednoduché
Každé zkreslení, které znemožňuje schopným lidem dosáhnout jejich potenciálu, přináší univerzitám i firmám problémy. Existuje proto celá řada snah, od odhodlání přesněji měřit pozici žen ve vědě až po různé organizace, které si kladou za cíl pozici žen ve vědě podpořit. Časopis Nature věnoval ženám ve vědě celý speciál .
Nebuďte jako PennyKdyž se v seriálu Teorie velkého třesku mluví o vědě, s námi víte, která bije. Ve spolupráci s televizi Prima COOL vám přinášíme upoutávky na nejnovější řadu populárního amerického sitcomu The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku). V každé epizodě jsme pro vás vybrali jednu zajímavost z vědy nebo techniky a rozebrali ji jako skoro jako Sheldon Cooper... Bazinga! Přece jen, neomylnému géniovi samozřejmě konkurovat nemůžeme. Zatím došlo na: |
Podporou žen v IT se zabývá například organizace Girl Develop IT v San Franciscu. Podle vývojářky Pamely Foxové je potřeba vytvořit především prostředí, které je přívětivé pro nováčky obecně. "Je třeba odstranit z IT konferencí všechny faktory, které mohou odrazovat nováčky. Je dobré být naprosto otevřený a dát předem co nejvíce informací o tom, jak pokročilá znalost tématu bude vyžadována, a dát tak nováčkům i expertům možnost uzpůsobit podle toho svůj program."
Těžko lze vyhánět diskriminaci diskriminací. Své o tom vědí organizátorky skupiny WebMuses podporující vývojářky v Polsku. "Občas máme problém, protože abychom pozvaly na naše akce ženy, mohly bychom zkrátka říct: Mužům vstup zakázán. Ale to nechceme. Chceme nabídnout otevřený přístup, takže místo toho zdůrazníme, že je dejme tomu konference vhodná i pro naprosté začátečníky," řekla nám Basia Madejová.
Podle publikace z roku 2007 bude k odstranění stereotypů potřeba rozsáhlá reforma, a to jak na úrovni zákonné, tak na úrovni grantových agentur a samozřejmě jednotlivých univerzit. Výsledkem by pak ale mohla být nejen férovější věda, ale i zajímavější výzkum. Podle konzultantů z McKinsey totiž smíšené výzkumné týmy lépe spolupracují: "Společnosti, ve kterých se dostalo do vedení více žen, měly lepší finanční výsledky." Takže pokud nezabere argument, že jsou rovné příležitosti etické, mohl by proti diskriminaci zabrat argument ekonomický.
Zájem o technické obory - např. informatiku a robotiku - mezi mladými studentkami roste. Podle Cidlinské je to i díky aktivitám mentorek, které tyto obory studují a na středních školách pomáhají s jejich popularizací.
V dotaznících podle Cidlinské dívky uvádějí řadu příkladů, jak je ustálené stereotypy omezují v jejich akademickém směřování. "Mnoho dívek se ve škole, doma či od kamarádů stále dozvídá, že technické obory přece nejsou pro ně."
"Profesoři při potížích s pc technikou vždy volají kluky na pomoc," stěžuje si jedna ze studentek. Přitom dotázaní kluci si nevědí rady a ona osobně by prý dokázala pomoci lépe. "Učitelé těchto oborů více spoléhají na mužskou inteligenci bez ohledu na schopnosti přítomných dívek."