zavřít
1 / 17
náhledy
Co zajímavého se odehrálo ve vědě v roce 2013? Připomeňte si to s námi v přehledu zajímavých, důležitých i jen opravdu krásných vědeckých snímků. Začněme trochu nevážně: u housenky motýla Megalopyge opercularis přezdívané "chodící paruka". Tato její podoba byla nejoblíbenějším snímkem čtenářů časopisu The Scientist a okouzlila i nás v redakci.
Autor: Phil Torres, Rainforest Expedition Lodges
Rok 2013 byl mimo jiné i rokem výzkumu mozku. Neurologové se už pomalu odvažují tvrdit, že mají postupy nutné k osvětlení a napodobení hlavních mozkových funkcí v jejich složitosti. Jak složitý mají před sebou úkol, může z části přiblížit i tento snímek z tzv. Projektu konektivity lidského mozku (v originále Human Conectome Project). Fotografie zobrazuje spoje v bílé mozkové hmotě. Barvy na snímku je rozlišují podle pozice a orientace.
Autor: Human connectome project
Mapy aktivity neuronů v mozku, který byl učiněn průhledným podle letos představené metody nazvané CLARITY. Díky ní by mělo být jednodušší sledovat stavbu mozku ve třech rozměrech.
Autor: Xiaohui Qiu et al./AAS/Science
Mezi zajímavé, i když ne zásadně důležité vědecké snímky roku lze zařadit i tento snímek nezvykle hladkého mozku neznámého pacienta, který objevil fotograf Adam Voorhes ve sbírkách texaské univerzity. Ilustruje, jak je lidský mozek přizpůsobivý orgán, protože pacient se s ním podle všeho dožil dospělosti. Bohužel nemáme jeho lékařské záznamy, tak nevíme přesně v jakém stavu.
Autor: Adam Voorhes
Nyní k mozkům skutečně významným: na snímku jsou dva význační fyzikální teoretici a nositelé letošní Nobelovy ceny. Vpravo Peter Higgs, vlevo Francois Englert. Oba se podíleli na teoretické práci, která vedla k objevení Higgsova bosonu.
Autor: AP
Letos v září vědci ze Stanfordovy univerzity představili první funkční počítač z uhlíku. Zatím je to jen nevýkonné laboratorní zařízení, ale mohl být to být i základ nové revoluce ve výpočetní technice. Na snímku jsou uhlíkové tranzistory prvního počítače z tohoto prvku, který je i základním stavebním kamenem živých organismů.
Autor: Norbert von der Groeben
Letošní rok byl prvním, kdy nejdéle fungující měřící stanice na havajské sopce Mauna Loa zachytila nárůst koncentrací vzdušného oxidu uhličitého nad hranici 400 ppm (tj. "miliontin"). O přesnosti tohoto měření není třeba příliš pochybovat, ale nezodpovězenou otázkou stále zůstává, jaký vliv na lidstvo budou změny v atmosféře vlastně mít.
Autor: Xiaohui Qiu et al./AAS/Science
Otázku změnu klimatu znovu připomněl i tajfun Haiyan, který se na začátku letošní zimy přehnal nad Filipínami. Jeden z filipínských delegátů na varšavské konferenci o klimatu po tajfunem způsobené katastrofě zahájil hladovku, aby se (marně) pokusil jednání posunout směrem k razantnějšímu postoji. Klima je nabité emocemi.
Autor: NASA
Povedená biomolekulární momentka: bílá krvinka obaluje "zlatého stafylokoka" (žlutě), aby mohla bakterii zničit.
Autor: BPoD, NIAID
Obrázek za tisíc slov se podařilo pořídit výzkumníkům, kteří se pomocí tomografu podívali na konstrukci mořského koníka. Snímky jasně ukazují, jak díky pohyblivým plátům může zvíře mít pevný krunýř a přitom si zachovat i jistou pružnost.
Autor: Jacobs School of Engineering
Elektrické pole kolem idealizované květiny v rekonstrukci týmu britských vědců publikujících v časopise Science (vlevo model rozložení potenciálu, vpravo intenzity pole). Hmyz je schopen pole vnímat a řídit se tím při výběru květů, případné předchozí hmyzí návštěvy v něm totiž zanechají dočasný "otisk" drobného pozitivního náboje.
Autor: Clarke et al./AAS/Science
Na pohled nezajímavá "fotografie" zachycuje jeden z nejdůležitějších stavebních prvků našeho vesmíru, tzv. vodíkovou vazbu mezi čtyřmi molekulami složitější uhlovodíkové molekuly pod mikroskopem atomárních sil. Vodíková vazba (či vod. můstek) je klíčově důležitá pro vlastnosti vody či organických molekul.
Autor: Xiaohui Qiu et al./AAS/Science
Naopak velkým fyzikálním tajemstvím stále zůstává otázka, zda a případně v jaké podobě existuje velká část hmoty v našem vesmíru. Tzv. temnou hmotu (cca 25 procent našeho vesmíru) se stále nedaří objevit a situace kolem ní je jemně řečeno nejasná. Navíc výsledky některých důležitých experimentů si navzájem odporují. Na snímku je umísťování optických detektorů (fotonásobičů), které zachycují stopy srážek částic v detektoru LUX, který byl zkonstruován právě kvůli nalezení povahy temné hmoty.
Autor: LUX, C.H.Faham
V roce 2013 se poprvé podařilo poprvé zachytit na kameru kapku nejviskóznější známé kapaliny, uhlovodíkové sloučeniny podobné asfaltu. Povedlo se na dublinské univerzitě Trinity College, kde už od 70 let probíhá polozapomenutý experiment s touto hmotou. Kapka odpadá jednou za zhruba 10 let.
Autor: Trinity College Dublin
Vědecké snímky nemusí být jen popisné, ale i krásné. Letos to mohli poznat i čtenáři Technetu, kteří hlasovali v soutěži MFF UK Fotofest. My vám ji připomínáme snímkem "U kry ledové" Stanislava Daniše.
Autor: Soutěž MFF UK
Letošním vítězem tradiční soutěže Přírodovědecké fakulty UK v Praze Věda je krásná byl tento snímek pavouka skákavky od Josefa Arnošta. Autorský komentář říká: Na snímku je 4 mm velká samička skákavky znamenané (Aelurillus v-insignitus). Složeno ze dvou dílčích snímků pro větší hloubku ostrosti. Že se jedná o kanibalku jsem zjistil až po detailním zkoumání fotek na displeji. V hledáčku jsem si všiml jen, že jí čouhá z chelicer nějaké brčko...a ejhle, ono to brčko byla titěrňoučká skákavka - nebožtík.
Autor: Josef Arnošt
Češi letos s fotografiemi dosáhli i za hranice republiky. V soutěži Science and Engineering Visualization Challenge letos poprvé získaly cenu české snímky týmu z Přírodovědné fakulty a ČVUT (Viktor Sýkora, Jan Žemlička, František Krejčí a Jan Jakůbek). Pod mikroskop dali rostlinná semena. Estetika měla v jejich práci své místo od začátku: "Tento vzorek jsme vybrali pro jeho estetické kvality," přiznává Viktor Sýkora. Z jaké rostliny pochází, autoři neuvádějí. Vlevo je rentgenový snímek, vpravo mikrofotografie.
Autor: Sykora et al.
