Květiny většinou potřebují užitečný hmyz k rozmnožování: při sběru nektaru včely dělnice mimoděk nasbírají pylová zrnka a dodají je k přijímajícím pestíkům. Květina tedy včelám platí nektarem za přepravu genetického materiálu. Čím sladší nektar, tím výživnější potrava pro včely. Proto se květiny předhánějí a včely si mezi sebou složitými tanečky sdělují, kde v okolí se nejlepší nektar nachází.
Některé rostliny ovšem používají zajímavý prostředek k zajištění vyšší pozornosti opylovačů. Včelám „přidávají“ do nektaru kofein a tím je přesvědčují k častějším návštěvám. „Vysoké koncentrace kofeinu najdeme v listech, semenech a stoncích některých rostlin,“ vyjmenovává Margaret Couvillonová, bioložka z laboratoře zkoumající společenské chování hmyzu na University of Sussex.
„Kofein je také, i když v nižší koncentraci, v nektaru přibližně poloviny rostlin včetně kávovníku, citrusů nebo kamélie,“ dodává Couvillonová. S kolegy tedy přišli s hypotézou, že kofein v nektaru má dopad na chování včel. Výsledky zkoumání prezentují v prestižním časopise Current Biology (PDF).
Experimentální ověření včelí závislosti na kofeinu
Aby biologové ověřili svou hypotézu, dali do stejné vzdálenosti od úlu dva zdroje nektaru. Jeden z nich s přimíchaným kofeinem, druhý bez kofeinu. Nejtěžší zřejmě bylo jednotlivé včely dělnice opatřit miniaturními nálepkami s čísly. Pak už stačilo stát s blokem a dělat si čárky. Po třech hodinách vše sečetli a výsledek byl statisticky významný: včely mají kofein rády a vracejí se pro něj.
Další důkaz o vlivu kofeinu čekal na vědce přímo v úlu. Biologové sledovali „tance“, kterými včely komunikují vzdálenost a směr zdroje dobrého nektaru. Včeličky, které okusily nektar s kofeinem, tancem komunikovaly častěji, intenzivněji a ovlivňovaly tak chování v rámci celého úlu mnohem více než včely, které na kofeinu „neujížděly“.
Podle vědců lze vliv kofeinu označit za svého druhu zdrogování: „Mění totiž chování včel. Je to ukázka toho, jak partneři mohou jeden druhého manipulovat,“ shrnuje Couvillonová.
Potvrzuje to i její kolega, profesor Francis Ratnieks: „Když rostlina do svého nektaru přidává kofein a láká tak více včel, je to dobré pro rostlinu, ale ne tak dobré pro včely. Sice zde včely stále dostanou potravu, ale třeba ne tolik, jako jinde.“ Práce tak ukazuje na komplikované nuance zdánlivě jednoduchého symbiotického partnerství. Kofein evidentně využívají k povzbuzení „obchodního partnera“ nejen lidé.