Tým amerických lékařů publikoval v prestižním časopise The Journal of the American Medical Association (JAMA) zatím největší kohortovou studii. Data jsou od 95 tisíc amerických dětí, které mají staršího sourozence. Proč tato podmínka?
“Průzkumy mezi rodiči, kteří mají dítě s autismem, ukazují, že řada z těchto rodičů věří, že vakcína MMR rozvinutí této poruchy pomohla,“ uvádí studie. „Vědomí, že v rodině, kde už jedno dítě autismem trpí, je větší šance, že jím bude trpět i druhé, a to může vést rodiče k tomu, aby od očkování mladšího dítěte upustili.“ Vědci tedy vzorek záměrně připravili tak, aby byla co největší šance, že pokud nějaké spojení mezi vakcínou a autismem existuje, bude možné jej zachytit právě touto studií.
Výsledky potvrdily, že mezi vakcínou MMR a autismem neexistuje statistická souvislost. A to ani u dětí, které mají staršího sourozence s autismem a je u nich tedy statisticky větší nebezpečí. Ať už byly děti očkované nebo ne, rozvinutí symptomů autismu u nich bylo stejně pravděpodobné. Potvrdilo se ovšem, že pokud je starší sourozenec na autistickém spektru, jeho mladší sourozenec má vyšší pravděpodobnost, že se autismus projeví i u něj (6,9 %, oproti běžným 0,9 %).
Tabulka s výsledky studie „Autism Occurrence by MMR Vaccine Status Among US Children With Older Siblings With and Without Autism“
Ve vzorku bylo přes 95 tisíc dětí narozených mezi lety 2001 a 2007, starší sourozenci byli identifikováni podle zdravotního pojištění. Z hlášených pojistných událostí také vycházely další měřené informace: očkování a zaznamenání poruchy na spektru autistických poruch (v originále: Autism Spectrum Disorders, ASD).
„Není žádný důvod se domnívat, že mezi vakcínou a autismem existuje jakákoli souvislost.“ Bryan King, Department of Psychiatry and Behavioral Sciences, University of Washington, Seattle a Seattle Children’s Hospital |
„Pokud bychom se dívali na data, mohli bychom nesprávnou analýzou dospět k tomu, že mezi dětmi, které vakcínu dostaly, je menší podíl dětí s autisty, nikoli větší,“ poznamenal Bryan King, psycholog a lékař ze Seattlu.
Tento rozdíl je způsoben právě tím, že děti, které mají staršího sourozence autistu, dostávají očkování méně často kvůli strachu rodičů, ale zároveň je u nich větší šance, že i oni budou, podobně jako jejich sourozenci, na autistickém spektru. „Ale jediný závěr, ke kterému na základě dat můžeme dojít, je, že není žádný důvod se domnívat, že mezi vakcínou MMR a rozvojem autismu existuje jakákoli souvislost.“
Kde se vzala legenda o očkování a autismu?
Prolhaná vědaKniha Bena Goldacrea popisuje příběh sporné studie o MMR |
V únoru 1998 zveřejnil londýnský lékař Adrew Wakefield (ve spolupráci s dalšími 12 autory) studii v prestižním britském lékařském časopise The Lancet. Článek popisoval případy dvanácti dětí, které trpěly zažívacími problémy a zároveň také poruchami chování (nejčastěji autismem). V článku bylo zmíněno, že lékaři nebo pacienti některých dětí označili za původce autismu vakcínu MMR. „Je urgentně potřeba se tímto problémem zabývat, aby se zjistilo, jestli za tyto problémy u tohoto malého vzorku může vakcína MMR,“ řekl tehdy Wakefield.
Wakefieldova studie z roku 1998 o propojení vakcíny MMR a autismu, která byla v roce 2010 zcela stažena, protože obsahovala významné chyby.
Přestože nešlo o srovnávací studii a metodika „nálezu“ byla přinejmenším sporná, vyvolal článek jistou odezvu. A ta svým způsobem trvá dodnes - řada rodičů stále věří, že vakcíny mohou způsobovat autismus. Přitom už v roce 2004 vyšlo najevo, že Wakefield, hlavní autor studie, byl ve vážném střetu zájmů. Podílel se na patentu na konkurenční vakcínu a také bral (už před publikací) statisíce liber (miliony korun) za pomoc při právním poradenství v případě proti vakcíně MMR. Tento střet zájmů neoznámil editorům The Lancet a zřejmě ani svým kolegům (řada z nich později dala od studie ruce pryč).
Samotná studie byla napřed částečně a později zcela „retraktována“, tedy stažena, označena za nedůvěryhodnou: „Několik důležitých tvrzení v původním článku se ukázalo jako nepravdivých.“ Konkrétně šlo o formulaci týkající se výběru dětí a o schválení studie etickou komisí.
Od roku 1998 proběhla řada studií, které prokázaly, že vakcíny autismus nezpůsobují. Ale ve veřejném povědomí Wakefieldova chybná studie přežívá a navzdory ohromnému množství statisticky významných studií stále vzbuzuje nepodložený strach z očkování.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o Wakefieldově studii.
