Vakcína společnosti AstraZeneca určená proti viru SARS-CoV-2 | foto: AP

Varianta koronaviru z JAR „unikla“ další vakcíně. Ale nemusí to vadit

  • 102
Jihoafrická republika o několik dní odložila očkování vakcínou firmy AstraZeneca proti viru SARS-CoV-2. Tamní klinická zkouška neprokázala, že by vakcína proti variantě zabírala. Přesto se očkování znovu brzy rozjelo. Jak je to možné?

Varianty koronaviru SARS-CoV-2 jsou v tuto chvíli asi největší neznámou v dalších odhadech vývoje pandemie. Řadu důležitých věcí o nich nevíme, například o kolik rychleji (a také proč) se skutečně šíří, zda některé způsobují vážnější průběh a případně které. Důvod je praktický – takové údaje se přímo měří obtížně.

Poměrně dobře ovšem lze změřit, jak varianta reaguje na některé „zbraně“, které proti ní lidský imunitní systém a medicína vytvořily. Výsledky nejsou vždy povzbudivé. A to se týká i výsledků, které přicházejí z Jihoafrické republiky, kde převládla linie koronaviru známá jako B.1.531, která k 9. únoru v Česku podle hygieniků není.

V laboratoři dokáže do značné míry uniknout působení protilátek, které si utvořili lidé po nákaze původním virem. Už se také ukázalo, že snižuje míru ochrany, kterou poskytuje připravovaná vakcína společnosti Novavax. A tento týden přišly z Jihoafrické republiky (JAR) další zprávy, které ukazují, že nová varianta má opravdu vliv na účinnost vakcín. Ale znovu to nemusí být tak špatná zpráva, jak by se mohlo na pohled zdát.

Nevyšlo to

JAR sedmého února pozastavila rozjezd očkování látkou společnosti AstraZeneca. V zemi probíhající studie nedokázala přesvědčivě prokázat, že by vakcína chránila proti nemoci způsobené virem z linie B.1.351 (někdy najdeme označení B1351, případně 501Y.V2).

Výsledky studie její autoři prezentovali na online tiskové konferenci 7. února (záznam je dostupný zde, textová verze by měla být dostupná v dohledné době, údaje již předem získal deník The Financial Times).

Daná studie měla nakonec cca 1 750 účastníků, z nichž polovina byla očkována, druhá polovina dostala placebo (slaný roztok). Experiment začal už v létě, tedy před objevením „podzimní“ varianty B.1.531. Očkování poměrně dobře chránilo vakcinovanou skupinu až do podzimu. Už 14 dní po první dávce kleslo riziko nemoci mezi očkovanými o 75 procent proti skupině neočkované (dodejme, že nakažených bylo poměrně málo, takže nejistota výsledku je v řádu desítek procent).

Průběh studie vakcíny společnosti AstraZeneca v JAR. Uprostřed slidu je šedě vyznačen počet odhalených případů nákazy v zemi. Černě je počet účastníků, kteří dostali první dávku, modře těch, kdo dostali obě. Červená linie vyznačuje počet účastníků studie s poz. PCR testem na SARS-CoV-2. Ve spodní části snímku je vidět výskyt různých variant viru v JAR. Varianta B.1.531 je na označena jako 20H/501Y.V2 a její nástup je vyznačen oranžově. Jak vidíte, varianty viru se objevovaly již v minulosti a některé kompletně vytlačily ostatní, v tomto ohledu nejsou události posledních měsíců výjimečné. Bohužel, zřejmě i vzhledem ke stoupajícímu počtu lidí, kteří nemoc prodělali, má v tuto chvíli nejen v JAR výhodu varianta, jež dokáže do jisté míry obcházet imunitní ochranu získanou předchozí infekcí.

Ovšem od podzimu, kdy v JAR rychle převládla linie viru B.1.351, se situace změnila. Rozdíl v počtu nákaz mezi očkovanými a neočkovanými se do značné míry smazal. Vědci to vědí spolehlivě, protože genom viru nakažených sekvenovali.

Vakcína jednoduše řečeno nefungovala, jak by měla. Rozdíl ve výskytu případů nemoci (ne nákazy, bezpříznakové infikované studie nesledovala) mezi oběma skupinami byl tak malý, že se velmi dobře mohlo jednat o náhodu. Vědci tak museli konstatovat, že studie nesplnila cíl a neprokázala účinnost vakcíny v ochraně proti nemoci způsobené jihoafrickou variantou viru. (Studie mohla vzhledem k počtu účastníků spolehlivě prokázat účinnost přesahující 60 procent.)

Ministr zdravotnictví JAR pak během stejné tiskové konference 7. února řekl, že země nezačne s očkováním látkou společnosti AstraZeneca. Jihoafrická republika má v lednicích již zhruba milion dávek vakcíny, kterou chtěla očkovat především zdravotníky. Minimálně odložit nasazení vakcíny se zdá jako pochopitelné rozhodnutí. V tuto chvíli nejsou k dispozici „tvrdá data“, která by dokazovala, že vakcína pomáhá proti variantě viru, jež v JAR převládá. Přesto je dosti pravděpodobné, že očkování i touto zdánlivě nevhodnou látkou by řadě lidí mohlo zachránit život. 

Porovnání počtu případů nákazy mezi neočkovanými (červeně) a očkovanými (modře) ve studii vakcíny firmy AstraZeneca prováděné v JAR. Jak vidíte, mezi oběma skupinami nebyl žádný významný rozdíl. A to zřejmě právě proto, že prakticky všichni nakažení v sobě měli variantu B.1.531.

Proč?

Je to dáno několika okolnostmi. Za prvé zmíněná jihoafrická studie vakcíny byla malá a účastnili se ji především mladší lidé (průměrný věk byl cca 31 let). Ve studii bylo tedy jen málo případů onemocnění (cca 40). Mezi nimi nebyl žádný případ skutečně vážného či kritického průběhu nemoci covid-19. V podstatě všechny případy byly lehké, jak ostatně autoři studie očekávali.

Jednoduše řečeno, studie nebyla navržena tak, aby odpověděla na otázku, zda vakcína chrání proti „vážnému covidu“. Na tuto otázku hledala AstraZeneca odpověď v jiných „větvích“ klinických studií ve Velké Británii a v Brazílii. V nich se ukázalo, že vakcína proti vážnému průběhu dosti spolehlivě a výrazně snižuje úmrtnost. V průběžných výsledcích byla ochrana proti úmrtí 100procentní. Tak to při masovém nasazení jistě nebude, ale dá se očekávat, že míra ochrany by měla být vysoká, a dost možná i v případě nákazy jihoafrickou variantou.

Proti vážnému průběhu nemoci chrání podle dnešních odhadů a zkušeností (nejen se SARS-CoV-2) do značné míry aktivita tzv. T-buněk, tedy de facto jiná část imunitní odpovědi. Ta se ovšem měří podstatně obtížněji, proto se neměří tak často jako aktivita protilátek. V JAR jejich množství u účastníků studie ovšem sledovali, jak řekl časopisu Science vedoucí studie Shabir Madhi z Witwatersrandské univerzity.

V laboratoři se podle něj ukázalo, že odpověď buněčné imunity po očkování by proti nové variantě B1.351 měla být téměř stejně silná jako proti dříve převládajícím variantám. Virus se totiž nezměnil proti „originálu“ tolik.

Slide z prezentace výsledků zkoušek vakcíny od AstraZenecy v JAR. Neukazuje ovšem výsledky samotné klinické zkoušky, nýbrž výsledky kontroly vlivu geneticky daných změn na povrchu „hrotu“ (spike) varianty B.1.351. Na většině míst (76 z 87), podle kterých by si zjednodušeně řečeno měl imunitní systém virus pamatovat (respektive T-buňky by si ho měly pamatovat), se varianta od „originálu“ nijak neliší. Jinak řečeno, dá se poměrně s velkou pravděpodobností předpokládat, že T-buňky očkovaných lidí se aktivují i po nákaze „jihoafrickou variantou“. A to by mělo podle dnešních znalostí znamenat, že očkovaný bude do značné míry chráněn před skutečně vážným průběhem nemoci.

Většina charakteristických „rysů“ (tj. míst na povrchu viru), na které se vakcínou nabuzený imunitní systém zaměřuje, se totiž proti původnímu viru nezměnila (odborníci a poučení laici najdou více na slidu z prezentace vlevo). Tedy i ochrana proti vážnému průběhu nemoci by mohla zůstat do značné míry zachována.

Ovšem je to jen expertní odhad, který není přímo prokázaný. Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví tedy těžko může v takové situaci rozhodnout, že bude ve velkém očkovat vakcínou, která proti převládající variantě viru nemá prokázaný účinek.

Situace to není neřešitelná. V první řadě je samozřejmě možné připravit studii, která může ověřit ochranný účinek vakcíny firmy AstraZeneca proti vážnému průběhu nákazy B.1.531 a dalších, z genetického hlediska podobných variant. Na to se nyní JAR podle všeho chystá a připravuje plány, jak provést větší experiment, ve kterém by bylo možné sledovat i vliv na počet úmrtí a hospitalizace. Země zatím zahájí očkování vakcínou firmy Johnson & Johnson.

V delším měřítku, řádově měsíců, jak pak možné vakcínu od AstraZenecy a další vakcíny také možné poměrně rychle změnit tak, aby proti novým mutacím byly účinnější a spolehlivě chránily proti několika variantám najednou (tzv. polyvalentní).

To vše si ovšem vyžádá jistý čas, prostředky a snahu navíc. Přitom právě vakcína od AstraZenecy má být klíčovou zbraní proti pandemii v celé řadě zemí světa. Je levná a již nyní se vyrábí skutečně v mamutích objemech, především v Indii.