Za zhruba 100 milionů dolarů, tedy něco přes dvě miliardy korun, měla studie MACH najít odpověď na nepochybně zajímavou a také poměrně starou otázku, jak střídmé pití ovlivňuje výskyt onemocnění srdce.
Cílem studie se zhruba osmi tisíci účastníky bylo ověřit vliv pití jednoho alkoholického nápoje denně na zdraví ve srovnání s abstinencí. A protože se mělo jednat důkladnou a dlouhodobou studii, nepochybně by ovlivnila přístup ke konzumaci alkoholu po celém světě, včetně České republiky. Jak se ovšem ukázalo, její autoři se ovšem příliš nestřídmě věnovali alkoholu v jiné - a pro zdraví medicíny obecně mnohem nebezpečnější podobě.
Během příprav projektu v letech 2013 a 2014 totiž vědci, kteří studii nakonec vedli, objížděli setkání s manažerskými špičkami velkých výrobců alkoholu jako Anheuser Busch InBev či Heineken. Zástupcům průmyslu prezentovali svou studii jako „jedinečnou příležitost, jak ukázat, že alkohol v menších dávkách je bezpečný a snižuje rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění,“ jak odhalilo šetření reportérů New York Times.
Na základě článku NY Times pak americký Národní ústav zdraví (známý pod anglickou zkratkou NIH), hlavní grantová agentura v oblasti medicínského výzkumu v USA, zahájil vlastní vyšetřování okolností vzniku studie. Výsledky zveřejnil v červnu letošního roku (v anglickém PDF zde) a doporučuje v nich okamžité ukončení projektu, který měl běžet ještě zhruba deset let. Studie totiž byla údajně navržená tak, aby v podstatě nemohla poskytnout negativní výsledky.
Jak to mělo probíhatStudie měla celkem od února 2018 nabrat celkem 7 800 účastníků ze 16 míst světa. Všichni měli být starší padesáti let a být ve zvýšené míře ohroženi kardiovaskulárními onemocněními. K 15. květnu lékaři přihlásili do zkoušky celkem 105 lidí, pak NIH nabírání nových účastníků zastavilo. |
Jak se ukázalo, pozdější vedoucí studie Kenneth Mukamal z Harvard Medical School v Bostonu měl od roku 2013 „dlouhodobý kontakt“ se zástupci výrobců a opakovaně jim prezentoval informace o záměrech a podobě studie. Manažeři velkých výrobců se například dozvěděli, že velká studie je nutná, aby bylo možné „doporučit alkohol jak součást zdravého stravování,“ zaznělo při prezentacích.
Zatím skutečně byly k dispozici některé výsledky, které něco takového naznačují. Ne všechny studie ovšem došly k tomuto výsledku, a ty, které ano, byly příliš stručné či krátké a postrádaly tedy potřebnou váhu. Nový klinická studie nazvaná MACH (Moderate Alcohol and Cardiovascular Health, čili „Malé dávky alkoholu a kardiovaskulární zdraví“) měla být dostatečně veliká, aby proti ní nikdo podobné výhrady mít nemohl.
Zřejmě i to přesvědčilo nakonec pět výrobců alkoholu, aby na studii daly 67,7 milionů dolarů z celkového stomilionového rozpočtu. Za to měli možnost poznat detaily návrhu studie a řadu z nich ještě před jejím definitivním schválením a získali tak minimálně možnost ještě přidělením grantu ovlivnit design zkoušky. Autoři proto mohli zástupcům průmyslu napsat, že „cílem není odhalit negativní zdravotní následky (pití, pozn. red.).“
Paličata byrokratka zachránila životy |
Podle e-mailové korespondence si také autoři byli vědomi toho, že studie byla navržena dostatečně malá a krátká na to, aby nemohla odhalit například případný zvýšený výskyt rakoviny, který se u pijáků alkoholu dá předpokládat. Světová zdravotnická organizace přitom v roce 2014 dospěla k závěru, že na základě dostupných údajů nelze považovat alkohol ani v malém množství za zcela bezpečný, protože zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Na první pohled je znepokojivé, že autoři studie měli pomoc zevnitř samotného NIH, přesněji jeho sekce NIAAA (National Institute of Alcohol Abuse and Alcoholism, tedy „Národní ústav pro zneužívání alkoholu a alkoholismus“), která se specializuje právě na zkoumání vlivu alkoholu na zdraví.
Podle zpráva NIH se na snaze sehnat korporátní sponzory podílelo „několik“ jednotlivců z NIAAA. Zpráva přesně neuvádí, o koho šlo, a jak bude ústav dále postupovat.
NIH nyní kvůli tomuto případu provádí šetření všech svých dalších klinických studií, aby se ukázalo, zda se u nich neobjeví podobné anomálie. Ale zároveň je jasné, že celá událost může narušit důvěru v jeden ze základních nástrojů moderní medicíny. Klinické studie jsou základní kámen tzv. medicíny založené na důkazech.
Zároveň dobře ilustruje, jak se s těmito na pohled zcela objektivními zkouškami dá manipulovat. Řadu z nich pro veřejnost (a to i pro většinu té odborné) popsal ve svých knihách britský výzkumník Ben Goldacre. I díky němu a popularitě, kterou si jeho knihy získaly, v současné době probíhá mezi odborníky poměrně intensivní diskuse o tom, jak klinické zkoušky zreformovat.
K určitým změnám už v posledních letech došlo, ale tento případ je dobrou připomínkou toho, že obezřetnosti není rozhodně stále dost. A také to, že tak podporovaná spolupráce s průmyslem má minimálně pro některé výzkumníky svá úskalí.
