Záběr sestavování detektoru CMS na urychlovači LHC. Je to jeden ze dvou

Záběr sestavování detektoru CMS na urychlovači LHC. Je to jeden ze dvou největších detektorů v tunelu pod střediskem CERN, které odvádí hlavní díl práce při hledání Higgsova bosonu | foto: PSL/U. of Madison-Wisconsin

Pojďte se dnes podívat do největšího urychlovače. Pivo si vezměte vlastní

  • 0
V Praze měla v těchto dnech probíhat konference částicových fyziků ICHEP, pravidelné největší setkání vědců z oboru. Pandemie původní plány změnila, alespoň se však může zúčastnit více lidí, včetně vás doma.

Jedním z malých a nečekaných důsledků pandemie viru SARS-CoV-2 bude, že změní svět vědeckých konferencí. Cestování zřejmě do značné míry nahradí virtuální prostor. Rozhodnuto ovšem není, velký experiment stále probíhá.

Jedno jeho kolo se v těchto dnech odehrává v Praze v rámci pravidelné konference částicových fyziků ICHEP (International Conference on High Energy Physic, tedy „Mezinárodní konference fyziky vysokých energií“). Její fyzická část byla téměř zcela zrušena a konference je online. 

Což má jednu velkou výhodu, do „sálu“ se nyní vejde mnohem více lidí. Konference ICHEP tradičně nabízejí široký doprovodný program pro veřejnost, dostat se na něj někdy může být poměrně problém. Letos by to problém být neměl.

Vědecký program začal už 28. července, oficiální zahájení proběhlo 3. srpna. Hlavní část programu pro veřejnost začíná ve středu 5. srpna brzy po poledni na YouTube. Odkazy na jednotlivé segmenty najdete na stránce konference. Program bude z pochopitelných důvodů v angličtině.

Ve dvě hodiny našeho času začíná virtuální prohlídka velkého detektoru ATLAS v tunelu urychlovače LHC pod střediskem CERN. Všichni účastníci virtuální prohlídky mohou klást otázky přítomným odborníkům. Uvidí se, jak to v praxi bude fungovat.

Během odpoledne 5. srpna bude následovat premiéra filmu Den s částicemi (A Day with Particles), ve kterém prožijeme typický den českého částicového fyzika. Na něj naváže přenos z Velké Británie, konkrétně ze střední školy Badminton, jejíž žačky připravily zajímavé fyzikální experimenty, které si může každý zkusit spolu s nimi. Následovat bude program Tophera Whita, který má předvést, jak nás strojové učení může naučit porozumění řeči pralesa.

Po něm přijde na řadu bod „ryze český“: Martin Rybář z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy bude mluvit o fyzice piva. Připravil několik pokusů, které si spolu s ním může doma každý vyzkoušet. Nezbytnými pomůckami jsou dvě plné láhve a tři plné plechovky.

Pokud by přeci jen někdo upřednostnil osobní setkání s fyzikou a uměním, má i tuto možnost, 6. srpna 2020 večer bude pražský Cross Club živě streamovat z CERN audiovizuální show Colliderscope Music DJ Lawrence Lee z Harvardovy univerzity (USA). Přenosu bude předcházet program s fyzikálními experimenty připravenými ve spolupráci Univerzity Karlovy, ČVUT v Praze a skupiny Úžasné divadlo fyziky (ÚDiF).

O co jste přišli...

V rámci konference již proběhla 3. srpna přednáška Barryho Barishe, nositele Nobelovy ceny za fyziku za rok 2017, o zkoumání vesmíru s pomocí gravitačních vln, kterou si můžete pustit se záznamu

Zatím nejdůležitějším vědeckým výsledkem, který byl v rámci konference zveřejněn, bylo ohlášení nových měření o chování Higgsova bosonu. Výsledky experimentů ATLAS a CMS s poměrně vysokou pravděpodobností, ale ne úplnou jistotou (cca 3 sigma), naznačují, že Higgsův boson se vzácně rozpadá na dva miony. To se očekávalo, ovšem experimentálně doloženo to nebylo.

Znovu to potvrzuje, že Higgsův boson se chová víceméně podle předpokladů tzv. Standardního modelu. Objev této částice sám o sobě bohužel neumožnil fyzikům přiblížit se k vysvětlení jevů, které Standardní model vysvětlit nedokáže, včetně některých zcela zásadních otázek současné fyziky. I proto vědci doufají, že se jim podaří získat podporu pro stavbu nové generace urychlovačů, které by měly umožnit buď odhalit nějaké malé „nesrovnalosti“ v chování Higgsova bosonu jeho ještě důkladnějším proměřením, případně objevit částice zcela nové.