Výzkumníci nechtějí další „closed access“ časopis | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz, Profimedia.cz

Zrušte placení za vědecké články, vyzvali výzkumníci umělé inteligence

  • 26
Vydavatel jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů přišel s novým titulem. Vědci z oboru strojového učení ovšem nesouhlasí s jeho obchodním modelem. Podle nich je to krok směrem do minulosti.

Když skupina Springer Nature - vydavatel prestižního vědeckého časopisu Nature a desítek dalších specializovaných titulů - v prosinci oznámila nový titul, toto oznámení překvapilo málokoho. Nový časopis Nature Machine Intelligence má začít vycházet v lednu 2019 a bude se věnovat ostře sledovanému odvětví strojového učení a umělé inteligence.

Nikdo ale zřejmě nečekal odpor, který se proti novému časopisu objevil krátce po oznámení (a skoro rok před vydáním prvního čísla). Oregonská státní univerzita v otevřeném dopise vyčítá vydavateli, že nový časopis má být placený.

„Výzkum strojového učení byl vždy v čele hnutí za otevřený přístup k výzkumu (tzv. open access),“ uvádí petice. „Všechny významné časopisy v tomto odvětví nezpoplatňují přístup k článkům ani nepožadují poplatek za publikaci.“ Tisíce vědců z oboru výzkumu umělé inteligence proto svým podpisem avizovalo, že nový „closed access“ časopis od Nature budou ignorovat. Nebudou do něj přispívat ani nebudou práce do časopisu zaslané recenzovat nebo se na obsahu jinak podílet. „Domníváme se, že pro placený přístup není ve výzkumu strojového učení místo,“ napsal Tom Dietterich, autor dopisu a legenda v oblasti strojového učení.

„Tradiční model vědeckých publikací je podivný“

Protest vědců a výzkumníků je součástí významného hnutí za otevřený přístup k vědeckým článkům. „Celý model publikování vědeckých článků prostřednictvím komerčních odborných nakladatelství jako Springer Nature nebo Elsevier je daný historicky a v současnosti podivný a do značné míry iracionální,“ napsal nám Petr Baudiš, zakladatel firmy Rossum, který k petici připojil svůj podpis. „Je třeba si uvědomit, že v procesu publikace vědeckých výsledků totiž samotná vydavatelství přinášejí velmi malou hodnotu - neplatí nic publikujícím vědcům, neplatí nic ostatním vědcům, kteří články hodnotí během tzv. peer review, pouze zajistí sazbu a vyvěšení na web, kde je článek ke stažení pro samostatné badatele nezřídka za 500-1000 Kč za jeden článek.“

Peer review zajišťuje, že ve vědeckém časopise nejsou publikovány evidentně...

Schéma recenzního řízení vědeckých časopisů

Baudiš se domnívá, že odvětví výzkumu umělé inteligence je v tomto ohledu unikátní: „Odvětví umělé inteligence zažilo v posledních 15 až 20 letech doslova explozivní nárůst vědeckých publikací. Tím, že výzkum v oblasti umělé inteligence je levný a velmi přístupný i badatelům bez rozsáhlého zázemí, zároveň vyniká kontrast s tradičním modelem publikací, které činí vědecké články draze a těžko dostupné.“

Dalším argumentem pro open access je etika: „Velká část výzkumu v těchto oblastech je přitom placena z veřejných zdrojů, ať již formou mezinárodních EU projektů, či na národní úrovni,“ upozorňuje další signatářka bojkotu, Markéta Lopatková z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK. „Je tedy zcela přirozené požadovat, aby výsledky takového výzkumu byly dostupné nejširší odborné veřejnosti a aby byly přístupné zdarma.“

Vědecké publikace

Problematika vědeckých publikací je poměrně komplikovaná. Podrobněji jsme se různým modelům věnovali v našem rozhovoru s knihovníkem Jeffreym Beallem.

Roman Neruda z Ústavu informatiky Akademie věd ČR také připomíná, že tradiční vědecké časopisy jsou často zoufale nepružné: „Umělá inteligence se dnes bouřlivě rozvíjí a pro sledování nových trendů je klasický mechanismus procesu publikace v časopise, který trvá třeba rok, prostě příliš pomalý. Tradičně je v našem oboru důležité sledovat dění na dobrých konferencích, v posledních letech roste význam serverů jako arxiv.org, který i některé konference používají při publikování.“

Masivní bojkot vědců proti novému časopisu zatím nevyvolal reakci vydavatele. Ten stále počítá s původním plánem lednového prvního čísla. „Je otázka, jestli Nature na kritiku nakonec zareaguje. Obrovskou výhodou vydavatele je totiž setrvačnost v myšlení tradičních institucí, kde jsou publikace v Nature stále vysoce ceněné,“ myslí si Petr Baudiš.

Seznam vědců, kteří se na novém placeném časopise odmítli podílet, nyní čítá přes 3 300 jmen z celého světa.

Výzkum AI je teprve na začátku, říká Anna Ukhanová (archiv Technet.cz)