„Je to průlom,“ říká Elodie Brieferová z Kodaňské univerzity. „Umělá inteligence dokáže rozpoznat emoce zvířat.“
Studie publikovaná ve vědeckém časopise iScience představila systém, který s pomocí umělé inteligence hodnotí emoce zvířat analýzou jejich hlasových projevů. Zvládá odlišit spokojená a nespokojená zvířata u skotu, ovcí, domácích koní, koní Převalského, domácích prasat, divočáků a koz.
Vědci zadali do systému tisíce nahrávek zvukových projevů pořízených od zvířat, která trpěla (například když se podrobovala veterinárnímu zákroku), a také zvířat, která byla v pohodě. Umělá inteligence teď odhalí ve zvukových projevech zvířat příznaky stresu se spolehlivostí devadesát procent. K dokonalosti tedy novému systému ještě něco málo chybí, ale už teď je úspěšnější než člověk.
Mnoho lidí je přesvědčeno, že zvířatům dokonale rozumí, ale praxe ukazuje něco jiného. Například značná část majitelů psů plemen se zkráceným čenichem je přesvědčena, že jejich zvířeti nic nechybí, i když vyšetření u psa prokáže vážné potíže v důsledku vrozené deformace dýchacích cest. Elodie Brieferová si od systému slibuje časnější detekci podmínek, ve kterých zvířata strádají, a také časnější nápravu.
Na podobných systémech pracuje řada vědeckých týmů po celém světě. Počátkem letošního roku publikovali například izraelští vědci vedení Annou Zamanskou z university v Haifě systém, který využívá umělou inteligenci k odhalení utrpení zvířat podle mimiky. Systém je úspěšný v osmdesáti procentech případů a trumfl čtveřici zkušených veterinářů, která dosáhla úspěšnosti jen sedmdesát procent.
Ambice vědců však míří mnohem výš. Chtějí porozumět tomu, co si zvířata sdělují, a navázat s nimi komunikaci. Umělá inteligence by tak mohla zastoupit filmového zvířecího polyglota dr. Dolittlea.
