Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

  14:56aktualizováno  24. října 12:27
Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena Illnerová. V takovém případě by pak bylo podle jejího názoru určitě lepší zachovat čas zimní.

V Evropské unii se rozvolňují dosud jednotná pravidla pro střídání letního a zimního času, a otevírá se tak prostor pro úplné zrušení tohoto pravidla. Je to dobře z hlediska vědy?

Fotogalerie

Na to odpovídala fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky. Odbornice na biologické rytmy například jako první na světě se svým týmem zjistila, že tvorba melatoninu v šišince mozkové je řízena biologickými hodinami v mozku. A debatu o zrušení letního času vítá (zimní čas je „původní“, letní byl zaváděn dodatečně).

Podle Heleny Illnerové je totiž celkem zjevné, že některým lidem letní čas vadí. Byť tedy většina se změnou nemá podle jejího odhadu potíže, je dobré naslouchat hlasu menšiny. Právě těmto lidem může přinášet zdravotní problémy, nebo alespoň snižovat kvalitu spánku.

Potíže se změnou času přitom podle jejího názoru vycházejí do značné míry z toho, že o jeho zavedení se příliš nediskutovalo s odborníky, a nebyl tedy zcela správně nastavený: „Kdyby byl letní čas postavený jinak, například od května do září či října, lidé by se mu přizpůsobili lépe, protože by ráno měli už sluníčko,“ řekla Illnerová v Rozstřelu.  

Větší potíže i proto jednoznačně způsobuje změna jarní, která vede k přeřízení vnitřních hodin o hodinu zpět. Což je problém, protože podle Heleny Illnerové „máme tendenci se zpožďovat“. Lidé podle ní potřebují ranní světlo, aby se jim vnitřní hodiny nastavily na správný 24hodinový rytmus. Většina z nás ho má bez slunečního světla o něco delší, zatímco lidí, kteří mají rytmus kratší než 24 hodin, je podle ní méně.

Změna biorytmu o hodinu přitom není nic, s čím by náš organismus měl velký problém. „Jde o to umět využívat světla, jak naznačují i naše studie,“ říká Helena Illnerová. Chybou tedy je především to, že ke změně letního času dochází v březnu, a lidé tedy vstávají do tmy. Nedostatek světla „přeřízení“ organismu nijak nepomůže.

Podle Illnerové je ovšem těžko prokazatelné, zda má změna času skutečně vliv na počet úrazů či dopravních nehod, jak se někdy uvádí. Debaty o změně času jsou podle ní obecně zatížené tím, že jde o problém, který se těžko zkoumá. Není těžké mít potkany s podobnými geny v přesně řízených podmínkách, a tak vliv střídání světla a tmy zkoumat. U lidí ovšem nic takového provést nejde.

Pokud bude změna času skutečně zrušena, jak se nyní zdá, doporučovala by Helena Illnerová návrat ke středoevropskému, tedy zimnímu: „Radila bych: vraťte se k času, podle kterého je tma rozdělena symetricky okolo půlnoci.“ V takovém případě bychom totiž vstávali do tmy kratší část roku než v případě zavedení letního času (pro zajímavost: v Česku se vstává nestandardně brzy, nejčastěji po šesté hodině, byť se situace postupně mění a hlavně ve velkých městech se vstávání posunuje do pozdějších hodin). A právě to je podle ní ten nejdůležitější faktor. Odborná veřejnost se v tomto ohledu podle jejího názoru také v podstatě shodne.

Připomínáme, že na našem území byla změna času nejprve neúspěšně zavedena v letech 1918 a 1919, kdy pak byla jako nepopulární zrušena. Letní čas se používal i za protektorátu, ovšem současné předpisy platí nepřetržitě teprve od roku 1979. K malé změně došlo v 90. letech, kdy byla platnost letního času prodloužena o měsíc v rámci sjednocení pravidel se zbytkem Evropské unie.

Autor:
 

Nejčtenější

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době.

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Aktualizujte si WhatsApp. Kvůli chybě vás mohli útočníci odposlouchávat

Aplikace WhatsApp (ilustrační obrázek)

Nový trik využívající chybu v komunikační aplikaci WhatsApp umožnil na základě zmeškaného hovoru nainstalovat do...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Další z rubriky

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Seismický úspěch. Sonda InSight zachytila první marsotřesení

Sonda InSight v konfiguraci, jak bude pracovat na povrchu Marsu. Všimněte si...

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném...

Poslední šance přihlásit se. Ukažte co dokážete na Maker Faire 2019

3D tisk je základem mnoha DIY projektů, narazíte na něj na každém kroku.

Být šikovným kutilem a vynálezcem je skvělé. Nabízet úžasné produkty a služby pro tvůrce je výborné. Ukázat co umíte...

Jaguar XF 20d AWD 2017 · DPH
Jaguar XF 20d AWD 2017 · DPH

r.v. 2017, naj. 55 247 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz