Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

  14:56aktualizováno  24. října 12:27
Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena Illnerová. V takovém případě by pak bylo podle jejího názoru určitě lepší zachovat čas zimní.

V Evropské unii se rozvolňují dosud jednotná pravidla pro střídání letního a zimního času, a otevírá se tak prostor pro úplné zrušení tohoto pravidla. Je to dobře z hlediska vědy?

Fotogalerie

Na to odpovídala fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky. Odbornice na biologické rytmy například jako první na světě se svým týmem zjistila, že tvorba melatoninu v šišince mozkové je řízena biologickými hodinami v mozku. A debatu o zrušení letního času vítá (zimní čas je „původní“, letní byl zaváděn dodatečně).

Podle Heleny Illnerové je totiž celkem zjevné, že některým lidem letní čas vadí. Byť tedy většina se změnou nemá podle jejího odhadu potíže, je dobré naslouchat hlasu menšiny. Právě těmto lidem může přinášet zdravotní problémy, nebo alespoň snižovat kvalitu spánku.

Potíže se změnou času přitom podle jejího názoru vycházejí do značné míry z toho, že o jeho zavedení se příliš nediskutovalo s odborníky, a nebyl tedy zcela správně nastavený: „Kdyby byl letní čas postavený jinak, například od května do září či října, lidé by se mu přizpůsobili lépe, protože by ráno měli už sluníčko,“ řekla Illnerová v Rozstřelu.  

Větší potíže i proto jednoznačně způsobuje změna jarní, která vede k přeřízení vnitřních hodin o hodinu zpět. Což je problém, protože podle Heleny Illnerové „máme tendenci se zpožďovat“. Lidé podle ní potřebují ranní světlo, aby se jim vnitřní hodiny nastavily na správný 24hodinový rytmus. Většina z nás ho má bez slunečního světla o něco delší, zatímco lidí, kteří mají rytmus kratší než 24 hodin, je podle ní méně.

Změna biorytmu o hodinu přitom není nic, s čím by náš organismus měl velký problém. „Jde o to umět využívat světla, jak naznačují i naše studie,“ říká Helena Illnerová. Chybou tedy je především to, že ke změně letního času dochází v březnu, a lidé tedy vstávají do tmy. Nedostatek světla „přeřízení“ organismu nijak nepomůže.

Podle Illnerové je ovšem těžko prokazatelné, zda má změna času skutečně vliv na počet úrazů či dopravních nehod, jak se někdy uvádí. Debaty o změně času jsou podle ní obecně zatížené tím, že jde o problém, který se těžko zkoumá. Není těžké mít potkany s podobnými geny v přesně řízených podmínkách, a tak vliv střídání světla a tmy zkoumat. U lidí ovšem nic takového provést nejde.

Pokud bude změna času skutečně zrušena, jak se nyní zdá, doporučovala by Helena Illnerová návrat ke středoevropskému, tedy zimnímu: „Radila bych: vraťte se k času, podle kterého je tma rozdělena symetricky okolo půlnoci.“ V takovém případě bychom totiž vstávali do tmy kratší část roku než v případě zavedení letního času (pro zajímavost: v Česku se vstává nestandardně brzy, nejčastěji po šesté hodině, byť se situace postupně mění a hlavně ve velkých městech se vstávání posunuje do pozdějších hodin). A právě to je podle ní ten nejdůležitější faktor. Odborná veřejnost se v tomto ohledu podle jejího názoru také v podstatě shodne.

Připomínáme, že na našem území byla změna času nejprve neúspěšně zavedena v letech 1918 a 1919, kdy pak byla jako nepopulární zrušena. Letní čas se používal i za protektorátu, ovšem současné předpisy platí nepřetržitě teprve od roku 1979. K malé změně došlo v 90. letech, kdy byla platnost letního času prodloužena o měsíc v rámci sjednocení pravidel se zbytkem Evropské unie.

Autor:
 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Další z rubriky

Nechtěl umírat, byl bojovník, říká o Palachovi psychiatrička od jeho lůžka

Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach (ve...

Psychiatrička Zdenka Kmuníčková pečovala o Jana Palacha na klinice popálenin v pražské Legerově ulici od pátku 17....

Největší známý slon byl těžký asi jako Tyrannosaurus rex

Porovnání velikosti dospělého člověka s velikostí průměrně velkého samce a...

Jak si vede největší živočich, který v současnosti chodí po zemi, ve srovnání s pravěkými obyvateli naší planety?

Žijeme v době kuřecí. Podle vědců bude drůbež znakem současnosti

Ilustrační snímek

Průmyslové chovy brojlerů jsou podle skupiny vědců možná tím nejlepším biologickým dokladem vlivu člověka na Zemi....

Najdete na iDNES.cz