Podle mne je to samé, jako tvrdit, že jsme nebetyční vrazi, neboť každým použitím kondomu zabráníme narození třeba až sta dětí. (I když to by jsem chtěl však vidět a jediné etnikum toho schopné známe všichni). Prostě v té době to byl standart a slovo ekologie bylo neznámé až do roku 1970. ;)

Mně se článek líbil. Vždy stojí za to si připomínat, že lidé nikdy nebyli k přírodě příliš ohleduplní a nebrali v úvahu dlouhodobé dopady. Prostě si chtěli urvat svůj životní prostor tak, jak toho byli v dané době schopní. Někdy si s tím příroda poradila snadno a rány zmizely rychle, někdy to mělo dopad na obrovská území.

Těžba a zpracování rud je typickým příkladem, a to i u nás. Česká kotlina byla až někdy do středověku téměř kompletně zalesněna. S trochou nadsázky to veverka mohla vzít od Šumavy do Krkonoš, aniž by se dotkla země. Jenže zpracování železa či stříbra, sklářství, rozšiřující se zemědělství, to vše znamenalo, že lesy mizely - lidé je vykáceli a neřešili, jestli ta zmíněná veverka bude mít kde žít. Později krajinu ještě velmi výrazně změnilo rybníkářství, kdy se sem mimo jiné také dovezla spousta nepůvodních druhů.

Také nakládání s odpady je vůbec šílenou kapitolou civilizace - páchnoucí skládky všeho možného u městských hradeb, zaneřáděné okolí vodních toků (bohužel si z hlavy nevybavím, kde si nějaký středověký kronikář stěžoval, že si radní neumějí vymoci, aby nepotřebné věci lidé házeli do městské jámy a nikoli z mostu do řeky).

A o likvidaci mnoha druhů zvěře ani nemluvě. Ať už kvůli jídlu či kvůli tomu, že to byli predátoři chovných zvířat.

Paradoxně až moderní doba přinesla ochranu přírody, ale spousta lidí i nadále jedná kontraproduktivně. Typickým příkladem je i zde v diskusi zmíněná energetika. Místo toho, abychom měli elektrárny, které své okolí nijak neohrožují, odpadu vyprodukují jen malé, velmi kompaktní množství, které lze snadno uskladnit, a i těžbu potřebných surovin lze územně velmi omezit a udržet bez znečišťování širokého okolí, tak podporujeme zdroje, které ve velkém drancují a ničí krajinu jak těžbou, tak i provozem. Zkrátka jsme už schopni své životní prostředí ochránit, máme na to prostředky, ale přesto v nás zůstává stále stejný středověký člověk, který vidí jen a jen své pohodlí a budoucnost okolí ho nezajímá.

Tak se vrať do jeskyně. Tam můžeš žít v souladu s životním prostředím

Pro autora článku.

Starověká technologie výroby stříbra spočívala v redukci olovnatých rud obsahujících stříbro na tekutou slitinu olova se stříbrem. Z této slitiny se stříbro získávalo "sháněním", tj. foukáním vzduchu na povrch taveniny, přičemž se olovo přednostně okysličovalo. Vzniklé kysličníky olova vyplouvaly na povrch a stahovaly se jako struska (klejt).To se mnohokráte opakovalo, až vzniklo čisté stříbro. Klejt se pak přidal zpět do rudy určené k redukci. 

Modernějším způsobem je parkesování založené na obráceném principu. Do taveniny se přidá zinek. Ten se sloučí se stříbrem a vzniklá sloučenina vypluje na povrch. Po stáhnutí se zinek oxyduje.

V současné době se u chudých rud používá vražednější způsoby, jako je kyanidování nebo amalgamování. Lze použít i elektrolýzu.

Je ovšem třeba vidět kolik stříbra se spotřebovalo v minulosti a kolik se ho spotřebuje dnes. A málokdo si uvědomuje, že každá těžba libovolného materiálu působí zhoršování životního prostředí a že základní cestou je minimalizace spotřeby a recyklování.

Děkuji mockrát za informace, o starších technologiích jsem si pro jistotu něco přečetl, ale kovaný v tom tedy nejsem (jen mě překvapilo, jak složité to vlastně je a jak těžké musel k těmhle výsledkům dojít bez dnešních nástrojů a vědomostí), ale o parkesování jsem vůbec nic nevěděl.

Pěkná věta "Změnit museli i svůj systém financování,  a tak rabování a dobývání nahradily například daně." 

Zdroj:http://technet.idnes.cz/stredovek-znecisteni-mongol-dik-/veda.aspx?c=A150309_155015_veda_mla

Jinak smysl článku je asi v tom, že bychom si neměli dřívější doby zase tak moc idealizovat. Třeba když někdo vyžblepne, že ve středověku se platil jen desátek a dnes se na daně dá víc polovina platu. ale už neřeknou, že výši "desátku" určovala vrchnost tak, jak potřebovala ona a pak se platili další částky třeba církvi. Možná by to bylo zajímavé srovnání.

no třeba šlechta neplatila ani ten desátek, o církvi (přes obrovské majetky) ani nemluvě....

Naprosto nechápu proč vcelku zajímavý článek musí mít ,,špinavý  název." Cítí se autor nadčlověkem ?

Opravdu bych byl rád kdyby autor článku na toto odpověděl.

A nebo takové frakování, miliony litrů chemikálií skončí v kůře Země, odkud se samozřejmě dostává do prostředí a lidem hoří voda, co teče z vodovodů, sajrajty z jaderných elektráren, s kterými neumíme nic jiného, než je zakopat. I kdyby ti Mongolové tím způsobem těžili milion let, nezpůsobí tolik zasvinění planety, co zvládla naše civilizace za 100 let.

Ty tvoje chemikalie si nikdo z prstu nevycucal a ziskal je smichanim prirodnich surovin, popr. Jsou to primo prirodni latky. A plutonium se nazakopava ale skladuje ve specialnich skladistich dokud neprestanou zarit (par desitek let).

Zato dnešní těžba kyanidem je naprosto bezpečná, rovněž vrtání do dna Mexického zálivu je čisťounká záležitost .... nějak mi ten článek připadá pověstné "a vy zase bijete černochy".

Mongolové těžili stříbro a těžce při tom olovem otrávili JEDNO jezero. My dnes těžíme ve vellkém, třeba takovými korečkovými rypadly. Za den vytěží víc než Čingischán za rok. A při tom sežere elektřinu na jejíž výrobu padlo pár vagonů hnědého uhlí. (které těží druhé podobné rypadlo) Pak odvážíme vytěžený materiál stovky nebo tisíce kilometrů daleko, (za obrovské spotřeby nafty) načež "nebezpečné" odpady "zneškodňujeme", což si obvykle vyžádá další obrovskou spotřebu nafty a elektřiny. Opravdu škodíme méně?

no, a nebo se na to vsechno muzeme vykaslat, a vy misto toho aby jste vysedaval u internetu ktery je pohaneny spolu se vsemi PC elektrinou, potazmo uhlim, zasel do lesa pokacet par stromu, aby jste je doma mohl nakratit a postipat, aby se vase rodina mela dobre a bylo jim teplo, a vecer pri svickach by jste si mohli povidat o tom, jak je ten svet krasny