Mongolové, špinaví imperialisté. Znečišťovali více než novodobí těžaři

aktualizováno 
Naši předkové se na stavu životního prostředí někdy podepisovali až nečekaně negativně, ilustruje příklad z Číny. Tamní stříbrné doly ve 13. a 14. století byly horšími znečišťovateli než moderní těžba, naznačují rozbory usazenin z té doby.

Typické znečištění vodního toku únikem materiálu z lomu, v tomto případě údajně uhelného. | foto: WWF

Když mongolští nájezdníci dobyli v roce 1271 Čínu, proměnili se barbaři a nájezdníci na spořádané vládce říše. Změnit museli i svůj systém financování,  a tak rabování a dobývání nahradily například daně. Mongolští vládci, jmenovitě Kublaj-chán, tak výrazně podpořili rozšiřování těžby stříbra v oblasti jihozápadní Číny. Investice to byla velmi důležitá a daně z těžby po jistou dobu plnily státní rozpočet z více jak 40 procent.

Nebylo to ovšem zadarmo. Redukce stříbrné rudy na samotný cenný kov byl poměrně složitý proces, během kterého se uvolňovaly i jedovaté látky, například sloučeniny olova. A to v překvapivě velkém množství, ukázali geologové z univerzity v Pittsburghu v časopise Environmental Science & Technology. Vědci zkoumali obsah kovů v usazeninách z jezera Erdai (to znamená Ucho, jezero má jeho tvar), které leží také v oblasti jihozápadní Číny, nedaleko stříbrných Kublaj-chánových dolů.

Bahno bylo prakticky neznečištěné až do vrstev odpovídajících zhruba době 1 500 př.n.l., kdy se v nich začaly objevovat velmi slabé stopy znečištění z těžby mědi, která se zhruba v té době začala v Číně používat. Postupně se množství znečišťujících látek mírně zvyšovalo, ale zůstávalo na poměrně nízké úrovni, až do 13. století, kdy přišel výrazný zlom.

Koncentrace kovů, především olova, v sedimentech z dob mongolské okupace dosahovaly hodnot vysoce překračující současné hygienické normy, a tedy znečištění způsobené těžbou v moderních dobách (nejvyšší hodnota ze 13. století byla 119 mikrogramů olova na jediný gram sedimentu, což je množství, které by se mělo výrazně podepisovat i na životě v jezeře). 

Portrét Kublaj Chána, který má zachycovat jeho podobu zhruba 60. letech 13....

Tváří se nevinně, ale ten muž byl nebezpečný nejen svým sousedům, ale i životnímu prostředí. Portrét Kublaj-chána, který má zachycovat jeho podobu zhruba 60. letech 13. století. Pořízen byl ovšem posmrtně, v roce 1294.

I když je na čínském případu vidět, že v některých oblastech mohlo být znečištění i ve starších dobách výrazné, v globálním měřítku představuje v podstatě jen moderní problém. (Byť například na území pozdní říše římské bylo kvůli zdravotním dopadům zakázáno zpracování olova a mohlo se provádět jen v provinciích.) Pro ilustraci, za posledních sto let se koncentrace olova v atmosféře zvýšila pětinásobně proti čtvrtohornímu průměru. Není to sice v průměru nijak nebezpečná koncentrace, avšak není to nic pozitivního a není důvod proti tomu nebojovat, pokud náklady nejsou nesmyslně vysoké.

Stříbro, benzín a ti třetí

Na území Čech a Moravy máme první případy lokálního znečištění z „průmyslové“ činnosti zhruba z doby přelomy našeho letopočtu. Objevují se v sedimentech na dně šumavských jezer, a zřejmě jde o kov uvolňovaný při těžbě zlata. To se netěžilo přímo v nich, jde o spad z hutní činnosti prováděné jinde, zřejmě na dnešním území ČR. Koncentrace jsou to malé a víme o nich díky velké citlivosti moderních detekčních metod.

Později se olovo těžilo společně se stříbrem v Příbrami, Kutné Hoře i Jáchymově a používalo se například na výrobu skleněných vitráží nebo knižních matric. Otravy tímto kovem nebyly ničím neobvyklým a například známý Georgius Agricola, který působil v Jáchymově, ve své slavné encyklopedii „De re metallica“ (česky se překládá jako „Zrod nauky o kovech“) považoval za vhodný protijed proti otravě olovem máslo.

Těžba a hutnictví zůstávaly hlavním zdrojem olova ještě koncem 19. století (víme to díky tomu, že v odpadu z každého zdroje je trochu jiný poměr izotopů olova). V průběhu 20. století jeho uvolňované množství stoupalo, největší vliv mělo na našem území spalování uhlí, na druhém místě bylo olovo z olovnatého benzínu. Množství olova uvolňované do ovzduší ze všech zdrojů výrazně pokleslo až na konci 20. století.

Autor:
 

Nejčtenější

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Televizor jako roleta: nové LG se po vypnutí sroluje do podstavce

LG Signature OLED TV R je prvním televizorem, který se po vypnutí sroluje do...

Ve vypnutém stavu je to televizní stolek s vestavěným soundbarem, po zapnutí se z něj vyroluje 65" OLED obrazovka. Nový...

U Sony mi nacpali mikrofony do uší a já pochopil nadšení slavného rapera

360 Reality Audio

Hudební hvězda Pharrell Williams přišel na tiskovou konferenci Sony na veletrhu CES podpořit nový projekt 360 Reality...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Už brzy bude mít den „25 hodin“. Trendy, které vás potěší, ale i vyděsí

Přímé přenosy jsou extrémně oblíbené od té chvíle, kdy Facebook funkci Live....

V Česku jsou to zatím jen slova, která plní titulky technologických i zpravodajských webů. Letos se však řada z nich...

Další z rubriky

Homeopatie není vědecká, shodli se v Rozstřelu protivníci. Proč jí lidé věří?

Farmaceut Tomáš Cikrt (vlevo) a homeopat Jan Matyáš v diskusním pořadu iDNES.cz...

Účinnost homeopatie není podložena klinickými studiemi, říká EASAC. Přesto jde stále o velmi oblíbenou alternativní...

Čínský vědec, který geneticky upravil lidská embrya, je v domácím vězení

Profesor Che Ťien-kchuej, který údajně změnil genetickou informaci nenarozených...

Čínský vědec Che Ťien-kchuej , který údajně vytvořil první světově geneticky upravené děti, je v domácím vězení na své...

Ochutnali jsme hamburger z umělého masa. Ani masožrout se neušklíbne

… i po kousnutí.

Před stánkem „Impossible burger“ na lasvegaském výstavišti byla k vidění nevídaná věc. Vegetariáni i „masožrouti“ jedli...

Najdete na iDNES.cz