Mongolové, špinaví imperialisté. Znečišťovali více než novodobí těžaři

aktualizováno 
Naši předkové se na stavu životního prostředí někdy podepisovali až nečekaně negativně, ilustruje příklad z Číny. Tamní stříbrné doly ve 13. a 14. století byly horšími znečišťovateli než moderní těžba, naznačují rozbory usazenin z té doby.

Typické znečištění vodního toku únikem materiálu z lomu, v tomto případě údajně uhelného. | foto: WWF

Když mongolští nájezdníci dobyli v roce 1271 Čínu, proměnili se barbaři a nájezdníci na spořádané vládce říše. Změnit museli i svůj systém financování,  a tak rabování a dobývání nahradily například daně. Mongolští vládci, jmenovitě Kublaj-chán, tak výrazně podpořili rozšiřování těžby stříbra v oblasti jihozápadní Číny. Investice to byla velmi důležitá a daně z těžby po jistou dobu plnily státní rozpočet z více jak 40 procent.

Nebylo to ovšem zadarmo. Redukce stříbrné rudy na samotný cenný kov byl poměrně složitý proces, během kterého se uvolňovaly i jedovaté látky, například sloučeniny olova. A to v překvapivě velkém množství, ukázali geologové z univerzity v Pittsburghu v časopise Environmental Science & Technology. Vědci zkoumali obsah kovů v usazeninách z jezera Erdai (to znamená Ucho, jezero má jeho tvar), které leží také v oblasti jihozápadní Číny, nedaleko stříbrných Kublaj-chánových dolů.

Bahno bylo prakticky neznečištěné až do vrstev odpovídajících zhruba době 1 500 př.n.l., kdy se v nich začaly objevovat velmi slabé stopy znečištění z těžby mědi, která se zhruba v té době začala v Číně používat. Postupně se množství znečišťujících látek mírně zvyšovalo, ale zůstávalo na poměrně nízké úrovni, až do 13. století, kdy přišel výrazný zlom.

Koncentrace kovů, především olova, v sedimentech z dob mongolské okupace dosahovaly hodnot vysoce překračující současné hygienické normy, a tedy znečištění způsobené těžbou v moderních dobách (nejvyšší hodnota ze 13. století byla 119 mikrogramů olova na jediný gram sedimentu, což je množství, které by se mělo výrazně podepisovat i na životě v jezeře). 

Portrét Kublaj Chána, který má zachycovat jeho podobu zhruba 60. letech 13....

Tváří se nevinně, ale ten muž byl nebezpečný nejen svým sousedům, ale i životnímu prostředí. Portrét Kublaj-chána, který má zachycovat jeho podobu zhruba 60. letech 13. století. Pořízen byl ovšem posmrtně, v roce 1294.

I když je na čínském případu vidět, že v některých oblastech mohlo být znečištění i ve starších dobách výrazné, v globálním měřítku představuje v podstatě jen moderní problém. (Byť například na území pozdní říše římské bylo kvůli zdravotním dopadům zakázáno zpracování olova a mohlo se provádět jen v provinciích.) Pro ilustraci, za posledních sto let se koncentrace olova v atmosféře zvýšila pětinásobně proti čtvrtohornímu průměru. Není to sice v průměru nijak nebezpečná koncentrace, avšak není to nic pozitivního a není důvod proti tomu nebojovat, pokud náklady nejsou nesmyslně vysoké.

Stříbro, benzín a ti třetí

Na území Čech a Moravy máme první případy lokálního znečištění z „průmyslové“ činnosti zhruba z doby přelomy našeho letopočtu. Objevují se v sedimentech na dně šumavských jezer, a zřejmě jde o kov uvolňovaný při těžbě zlata. To se netěžilo přímo v nich, jde o spad z hutní činnosti prováděné jinde, zřejmě na dnešním území ČR. Koncentrace jsou to malé a víme o nich díky velké citlivosti moderních detekčních metod.

Později se olovo těžilo společně se stříbrem v Příbrami, Kutné Hoře i Jáchymově a používalo se například na výrobu skleněných vitráží nebo knižních matric. Otravy tímto kovem nebyly ničím neobvyklým a například známý Georgius Agricola, který působil v Jáchymově, ve své slavné encyklopedii „De re metallica“ (česky se překládá jako „Zrod nauky o kovech“) považoval za vhodný protijed proti otravě olovem máslo.

Těžba a hutnictví zůstávaly hlavním zdrojem olova ještě koncem 19. století (víme to díky tomu, že v odpadu z každého zdroje je trochu jiný poměr izotopů olova). V průběhu 20. století jeho uvolňované množství stoupalo, největší vliv mělo na našem území spalování uhlí, na druhém místě bylo olovo z olovnatého benzínu. Množství olova uvolňované do ovzduší ze všech zdrojů výrazně pokleslo až na konci 20. století.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

VIDEO: Do nezdaru na Měsíci zbývaly sekundy, astronauty zachránila propiska

K 50. výročí přistání na Měsíci připravilo Planetárium Praha maketu modulu...

Jen příprava na start z Měsíce trvala astronautům čtyři hodiny. Tak složitá byla situace dvojice Američanů, kteří...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Co kdyby posádka Apolla 11 zemřela na Měsíci? Bílý dům s tím počítal

Pohled na veškeré vybavení, které astronauti na povrchu zanechali: vlajka,...

Pro případ neúspěchu mise Apollo 11 měl prezident Nixon připravený smuteční projev, který by přečetl světu. Těla...

Další z rubriky

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Když se rodí nová země. Příběh islandského ostrova Surtsey

Fotografie pořízená z letadla zachycuje počátek zrodu sopečného ostrova krátce...

Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě u Islandu nad horizontem černý kouř, domnívala se,...

Najdete na iDNES.cz