STO OBJEVŮ: Stejnosměrný! Střídavý! Válka dvou velikánů o elektřinu

Stejnosměrný! Střídavý! Stejnosměrný! Střídavý! Dva géniové se střetli ve válce proudů. Letitý spor stále není u konce. Seriál o nejvýznamnějších lidských objevech vydával Magazín Víkend.

Postupně vymizelo veškeré uznání, nedarovali si dobrého slova. Dva muži, kteří změnili náš svět. Thomas Alva Edison a Nikola Tesla. Dva inženýři, kteří přivedli světlo do měst a kterým vděčíme za všudypřítomné elektrické zásuvky.

Tento vztah přitom začal idylicky. Zkušený vědec a patentový král Edison si do své firmy přivedl mladého a velmi nadějného studenta z Evropy. Teslu.

Až moc nadějného. Až moc dobrého. Svého mentora přerostl, jeho vize neznaly mezí našeho světa. Edison je nepřijal.

Tak odlišní a tolik si podobní. Oba například považovali spánek za naprostou ztrátu času. Tesla prý v dospělosti nikdy nezabral na delší časový úsek, než jsou dvě hodiny. „Spát déle než čtyři hodiny denně je nemístný přepych,“ uznával i jeho konkurent.

Odlišnosti? Ty byly patrné na první pohled. Pokud by tito dva pánové stáli vedle sebe, jednoho si pamatovat nebudete. Edison chodil oblékaný velmi umírněně a snažil se nevyčnívat. Jedinou libůstkou údajně byly boty o dvě čísla větší – aby je nemusel rozvazovat a ohýbat se při obouvání.

Zato Tesla! Na vrcholu kariéry to byl vynikající společník na každém večírku, uměl vždy využít módu ve svůj prospěch. Pohyboval se v nejvyšších kruzích, za přátele měl například spisovatele Marka Twaina. K jeho výbavě patřilo osm světových jazyků.

I při svých výzkumech byli rozdílní. Srbský konstruktér měl fotografickou paměť, která mu umožňovala znát obsahy celých knih a především vizualizovat si v hlavě objekty svého bádání. Byl nesmírně nadaný.

Nikola Tesla

Američan proti tomu spoléhal na pokusy. V jeho pracovnách se povalovaly dráty, nespočet rozpracovaných strojků a zlepšováků. Neznal už potvrzené fyzikální zákony, došel k nim svou cestou.

Příklad? Chtěl otestovat nového spolupracovníka, podal mu skleněnou baňku a požádal ho o zjištění jejího obsahu. Nebohý matematik provedl geometrický náčrt, pustil se do výpočtů. Edison nebyl spokojen. „Stačilo do nádoby nalít vodu a následně ji přelít do odměrky, výsledek by byl zřejmý okamžitě.“

Od spolupráce k nevraživosti

Ti dva se na přelomu 80. a 90. let 19. století utkali ve válce proudů. Edison začal elektrifikovat americká města stejnosměrným, čelil přitom řadě problémů. Nebyl schopen elektřinu vodit na větší vzdálenosti, každá domácnost musela mít přímé spojení s elektrárnou. Přes dráty nebylo vidět nebe.

Edison (vlevo) v autě firmy Bailey Electric vybaveném jeho baterií. Vedle něj sedí údajně jeden z členů rodiny Baileyů, která továrnu vlastnila.

Tesla přišel s návrhem využívat proud střídavý, který tyto problémy eliminoval. Nebyl vyslyšen. Edison se nechtěl vzdát investic, které už do infrastruktury stejnosměrného proudu vložil, a mladý reformátor načas skončil u lopaty.

Naplno se bitva rozjela poté, co se Tesly ujal podnikatel George Westinghouse a poskytl mu kapitál k realizaci vizí. Edison se různými prostředky snažil běh dějin zvrátit, snažil se střídavý proud ukázat jako extrémně nebezpečný a vhodný tak možná pro elektrické křeslo. Neuspěl.

Tři otazníky

• KOLIK JE DRUHŮ ZÁSUVEK? Na světě je patnáct různých typů, v Česku se používá ten s označením E.
• KAM JDE ELEKTŘINA? V České republice spotřebuje 30 % průmysl, 27 % domácnosti, 21 % obchod, služby, zdravotnictví či školství, 8 % energetika, 1 % doprava, 1 % zemědělství, 1 % stavebnictví, 11 % ostatní.
• KDY JSME DOSTALI ELEKTŘINU? Elektrifikace území Česka začala s koncem 19. století a poslední elektrifikovanou obcí byla Hrčava v roce 1955.

Ani pro Teslu, držitele Řádu bílého lva a absolventa jednoho semestru na Univerzitě Karlově, to nebyl triumf zcela slastný. Vydobyl si renomé, rozhodně ne finanční nezávislost. Ničily ho soudní tahanice o uznání vynálezu rádia, nemohl naplno rozvinout některé ze svých vizí.

Postupně se stal pro společnost víc podivínem než vědcem, vždyť hovořil o takových myšlenkách, jako je přenos obrazů a zvuku po jakési bezdrátové síti. Inu, něco nepředstavitelného, takřka směšného. Zemřel velmi chudý v hotelovém pokoji.

Edison se naopak dočkal pohřbu se všemi poctami, sídlo jeho firem ve West Orange je považované za americké národní bohatství a slouží jako muzeum. Navíc stejnosměrný proud je v dnešní době znovu v kurzu. Fungují díky němu počítače, mobilní telefony, elektromobily.

Na české železnici najdete dokonce oba systémy zároveň: zatímco severní část republiky pohání stejnosměrný proud, tu jižní střídavý. A tak válka proudů tiše pokračuje. Stejně jako spory o to, kdo byl větší génius. Zda Edison, nebo Tesla. Naše životy bezpochyby zlepšili oba.