Občas se to stane. Na Zemi přijde člověk z budoucnosti, z jiného světa. Galileo Galilei, Leonardo da Vinci, Tomáš Baťa… Všichni předběhli svou dobu, všichni byli do jisté míry nepochopeni a jejich vize se začaly naplňovat až zpětně.
Do party výjimečných bezesporu patří i britský matematik a vědec Alan Turing. Právě on byl svým okolím nepochopen značně, dohnalo ho to až k sebevraždě. Byl homosexuál, to byl jeho prohřešek proti tehdejší striktní společnosti.
Že byl z budoucnosti vyslán za účelem konat dobro? Že zachránil možná miliony životů? Že se výrazně podílel na výsledku druhé světové války? Nic z toho mu ve finálním zúčtování na tomto světě nepomohlo. Nepomohlo mu ani to, že je otcem umělé inteligence.
Turingův test
Pokud si Turing chtěl s někým popovídat, nejlépe mohl asi sám se sebou. Rodiče se řadili ke střední třídě, patřičně si na tom zakládali a syna drželi daleko od dětí dělníků, poslali ho do výběrové školy. Lépe řečeno do školy, která se jako výběrová tvářila.
Malý Alan s nikým moc nekamarádil, lépe než s lidmi si rozuměl s chemickými baňkami a pomůckami, zabavil se nad matematickými rovnicemi, které byly pro jeho spolužáky - s výjimkou kamaráda Christophera Morcona a snad ještě učitele - jen spletitým bludištěm čísel.
Výraznější výzvy našel až na univerzitě v Cambridge, kde také poprvé publikoval své vize o výpočetních strojích, kterými položil základy informatiky. Moderní společnosti je známo, že sehrál zásadní roli při rozluštění nacistických šifrovacích strojů Enigma a Tunny, což napomohlo k Hitlerově porážce.
Během svého života o tom však Turing hovořit nemohl, protože dešifrovací činnost podléhala státnímu tajemství. A tak se bez statutu válečného hrdiny věnoval pedagogické a výzkumné činnosti na univerzitě v Manchesteru, kde také definoval takzvaný Turingův test. Test, který má rozpoznat dokonalost umělé inteligence.
Spočívá v následujícím: v jedné místnosti je testující, ve druhé počítač a další lidská bytost. Testující pokládá otázky, které náhodně zodpovídá stroj i člověk, a pokud testující nedovede rozlišit, od koho odpovědi získává zpět, je stroj považován za inteligentní. Prosté.
Velký matematik nemohl rozvinout všechny své myšlenky, v roce 1952 oznámil na policii vloupání do svého bytu, při policejní prohlídce vyšla najevo jeho homosexualita. Následky byly nemilosrdné.
Zákaz přístupu k tajným informacím a kolegům z dešifrovacího centra, nucená hormonální léčba, která ničemu nepomohla. Ba naopak. Dohnala Turinga k sebevraždě.
Tři otazníky
|
V roce 2014 mu byla královnou Alžbětou II. udělena oficiální posmrtná milost, v roce 2019 bylo oznámeno, že se jeho portrét objeví na padesátilibrové bankovce.
Roboti na dohled
Dnes už je umělá inteligence (anglicky AI, Artificial Intelligence) běžnou součástí našich životů, povídáme si s ní skrze mobilní telefony, pomáhá nám řešit složité i triviální úkony. A bude se dál rozvíjet. K plně autonomním robotům známým ze sci-fi filmů máme ještě (relativně) daleko, nicméně tušíme, že (jednoho dne) tu s námi budou.
Pokrok umělé inteligence by také mohl (a měl) přinést další průmyslovou revoluci. Její schopnosti vymažou z mapy pracovního trhu podle odborníků až polovinu současných povolání. Lidstvo se bude muset s touto změnou vyrovnat ke svému prospěchu.
