Pokud přežijete těžkou infekční nemoc, často ji už podruhé nedostanete. Tuhle zkušenost mají lidé odedávna. Už v 10. století v Číně kohosi napadlo podávat zdravým lidem vysušený hnis z puchýřů pravých neštovic – smrtící choroby, která se čas od času prohnala světem.
Dnes víme, že člověk dokonce ani nemusí onemocnět. Stačí, když se jeho imunitní systém setká s oslabenými nebo mrtvými mikroorganismy. Naučí se je díky tomu poznat a vytvoří si na ně protilátky. Právě toto je principem očkování.
Za datum zrodu skutečné vakcinace je považován 14. květen 1796. Toho dne britský lékař Edward Jenner záměrně nakazil kravskými neštovicemi osmiletého chlapce Jamese Phippse. Nemoc dobytka se sice může přenést i na člověka, ale má u něj mnohem mírnější průběh než příbuzné pravé (černé) neštovice, nazývané i variola.
Ty bývaly velmi obávanou nemocí a čas od času propukaly jejich smrtící epidemie. Například v roce 1799 neštovice jen v Praze zabily asi 18 tisíc lidí. Jak velká panika by asi zachvátila svět, kdyby se něco podobného stalo dnes?
Traduje se, že na nápad očkování přivedl doktora Jennera výrok jakési mladé venkovské děvečky: „Ale já přece nemůžu mít pravé neštovice, vždyť jsem měla kravské.“ Rozhodl se to vyzkoušet a osmiletému pacientovi tím možná zachránil život.
Malý James sice onemocněl kravskými neštovicemi, ale rychle se uzdravil. A když ho pak lékař zkoušel nakazit pravými neštovicemi, ukázalo se, že to nejde. Pacient zůstal proti smrtelné nemoci chráněn až do dospělosti.
Devět injekcí
Doktor Jenner ve své době netušil, jak očkování funguje. Viry, které neštovice způsobují, byly tehdy neznámé a imunologie jako vědní obor neexistovala. Nově objevený princip získané obrany proti nemocem začali lékaři používat víceméně intuitivně.
V Česku se sice proti neštovicím očkovalo už od roku 1803, ale vakcinace se prosazovala jen pomalu a obtížně. První očkovací látky byly nedokonalé a novinka narazila i na nedůvěru obyvatelstva. Proočkovanost populace byla dlouho nízká. Ještě v letech 1872 – 1873 u nás proto na neštovice zemřelo asi 43 tisíc lidí. Do roku 1978 byly díky vakcinaci celosvětově zcela vymýceny. Očkovat se proti nim proto už nemusí.
Tři otazníky
|
Po druhé světové válce se české děti začaly plošně očkovat proti celé řadě nemocí. Dnes jich je povinných devět, počínaje černým kašlem přes spalničky až po tetanus.
Podvodná studie
Pokud nemáte smůlu na odpůrce očkování, který pod vlivem fám a nesmyslů očkovací povinnost ignoruje, a to navzdory až desetitisícové pokutě. Bohužel je to stále častější a důsledky jsou děsivé.
V březnu 2019 v Praze propukla epidemie spalniček, kterou lékaři spojovali právě s poklesem proočkovanosti. Spalničky jsou potenciálně smrtelné. V extrémním případě tedy ignorantský člověk může nesmyslným strachem z očkování své dítě i zabít.
Odpor k vakcinaci souvisí s příklonem části společnosti ke všemu iracionálnímu a „alternativnímu“. Čakry, geopatogenní zóny, léčitelé a proutkaři, minulé životy a další new age směry ovlivňují některé lidi natolik, že to začíná ohrožovat veřejné zdraví.
Odpůrci vakcinace vycházejí i z největšího vědeckého podvodu 20. století. Světová zdravotnická organizace tak označuje studii Andrewa Wakefielda z roku 1998. Britský lékař v ní tvrdil, že očkování způsobuje autismus. Později se ukázalo, že si výsledky vymyslel a záměrně zfalšoval. Wakefieldovy nesmysly se od té doby šíří jako zaručená zpráva. Vakcína proti hlouposti dosud objevena nebyla.
