Poslední článek geniálního fyzika: Hawking zkusil vyřešit paradox multivesmíru

aktualizováno 
Vědecká studie, kterou odeslal Hawking deset dní před svou smrtí, nyní vyšla ve specializovaném vědeckém časopise. Ve spolupráci s belgickým fyzikem se Hawking pokusil vyřešit paradox, který vzniká při uvažování o nekonečném množství vesmírů. Tento paradox byl důsledkem starší Hawkingovy teorie.

Poslední Hawkingův článek vyšel v časopise Journal of High Energy Physics | foto: článek: Hawking+Hertog JHEP 2018, montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Poslední vědecká práce teoretického fyzika Stephena Hawkinga, který zemřel 14. března 2018, vyšla ve vědeckém časopise Journal of High Energy Physics (PDF) koncem dubna.

Na článku spolupracoval Hawking s fyzikem Thomas Hertogem z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu. Ten pro BBC vysvětlil, že Hawkingův zatím poslední publikovaný text je završením více než dvaceti let Hawkingova bádání v oblasti teorie multivesmíru.  (Výraz „poslední publikovaný“ používáme proto, že Hawkingovi ještě po smrti vyjdou další práce, které se zatím připravují k vydání. Ty se mají údajně týkat černých děr, to by měl poslední Hawkingův článek zabývající se kosmologií, tedy zjednodušeně řečeno vědou o vzniku vesmíru.)

Hawking se snažil vyřešit důsledky své předchozí teorie, která naznačovala, že v alternativních vesmírech by mohly platit naprosto odlišné fyzikální zákony, což vedlo k řadě paradoxních závěrů znemožňujících fyzikální popis reality. „Stephen i já jsme byli s takovým stavem nanejvýš nespokojeni. Znamenalo by to, že multivesmír se objevil prakticky náhodně a nic víc o tom nemůžeme říci. Řekli jsme si - možná s tím budeme muset žít. Ale nechtěli jsme to vzdát,“ uvedl Hertog.

Ilustrace z článku Hawkinga a Hertoga (2018)

Ilustrace z článku Hawkinga a Hertoga (2018)

Znázornění inflace vesmíru (Hawking, Hertog)

Znázornění inflace vesmíru (Hawking, Hertog)

Nekonečné množství vesmírů přináší více otázek

Jestliže v tomto vesmíru právě čtete tento článek, v alternativním možná skáčete z letadla. V jiném vesmíru jste se nikdy nenarodili. A v dalším byste vůbec nenašli planetu Zemi. To všechno jsou důsledky teorie multivesmíru, kterou zná každý student vysokoškolské fyziky nebo fanoušek žánru sci-fi.

Představa ohromného, podle některých nekonečného, množství vesmírů má řadu neintuitivních, matoucích a šílených důsledků. V 80. letech 20. století se Stephen Hawking pokusil spolu s americkým kolegou Jamesem Hartlem popsat vznik nekonečného množství vesmírů pomocí kvantové mechaniky. Podle jejich teze by náš vesmír (a všechny ostatní vesmíry multiverza) vznikl „z ničeho“.

Tato teze vyřešila některé problémy s teorií velkého třesku, ale přinesla několik dalších problematických důsledků, které z Hawkingova-Hartlova modelu vyplývaly. Vznik nekonečného množství vesmírů, z nichž v každém by mohly platit zcela různé fyzikální zákony, v podstatě znamenal, že ani „naše“ fyzikální zákony nejsou předem předvídatelné.

Nový návrh řeší vznik vesmírů elegantně a „spojitě“

S využitím pokročilé matematiky (u které nemůžeme ani předstírat, že jí rozumíme) profesoři Hawking a Hertog ukázali „spojitější“ (v angličtině „smooth“, též „plynulou“ nebo „jemnou“, pozn. red.) pravděpodobnostní funkci, která by vznik našeho a ostatních vesmírů vysvětlovala. 

„Na základě našeho návrhu vyvozujeme, že při nekonečné inflaci nevzniká nekonečné množství fraktálovitých vesmírů (v originále „fractal-like multiverse“, tedy velmi volně přeloženo pestrý, nekonečně rozvětvený, pozn. red.), ale že je multivesmír konečný a docela „spojitý“.“

Zatímco dříve z Hawkingových teorií vyplývalo, že v multiverzu se mohou vyskytovat „oblasti“ s vesmíry radikálně odlišnými od toho našeho, nová teorie by multivesmír značně zjednodušila a zpřehlednila.

„Náš článek částečně vysvětluje, jak je možné, že žijeme v tak pečlivě vyladěném vesmíru,“ řekl pro The Guardian profesor Hertog. „Naše teorie redukuje multivesmír na lépe zvladatelnou sadu vesmírů, které jsou si vzájemně velmi podobné. Jak by řekl Stephen, je to skoro jako kdyby vesmír musel vypadat tak, jak vypadá. To nám dává naději, že v budoucnu najdeme obecnou a plně prediktivní kosmologickou teorii,“ dodal.

Oprava: Opravili jsme překlad slova smooth, aby odpovídal českým matematickým ekvivalentům.

Autor:
 

Nejčtenější

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době.

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Aktualizujte si WhatsApp. Kvůli chybě vás mohli útočníci odposlouchávat

Aplikace WhatsApp (ilustrační obrázek)

Nový trik využívající chybu v komunikační aplikaci WhatsApp umožnil na základě zmeškaného hovoru nainstalovat do...

Statisíce posluchačů přišly o svá internetová rádia, náprava je pomalá

DAB rádio Pure Oasis Flow

Mnoha posluchačům internetových rádií zmizely předvolené stanice i jimi přidané streamy. Největší výrobce čipů pro...

Další z rubriky

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Co jste si nemohli vykoledovat. Které dinosauří vejce bylo největší?

Obří zkamenělá vejce oviraptorosaurních teropodů spadající pod oorod...

Velikonoce už jsou za námi, pojďme se ještě vrátit k jejich hlavnímu symbolu a představit si největší dinosauří vejce...

Ryby vidí tmu jinak. Český objev z hloubi moří se dostane do učebnic

Beztrnovka stříbřitá má na poměry hlubokomořských tvorů poměrně nenápadný...

Bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty se s kolegy „potopila“ do oblasti, která je Čechům obvykle vzdálená:...

Najdete na iDNES.cz