Pamatujete si, jak Arnold Schwarzenegger alias Dutch obelstil v roce 1987 Predátora? Mimozemský vetřelec měl dokonalou výzbroj, uměl být neviditelný, neskutečně rychlý a viděl i v naprosté tmě. Jenže... Na budoucího kalifornského guvernéra to nestačilo. Arnold totiž odhalil, že když se opatlá bahnem, Predátor ho nevidí. Proč? Protože mimozemšťan viděl pouze tepelné (infračervené) záření. To mu sice v nepřehledném pralese s přehledem pomohlo efektivně vybít celou Dutchovu skupinu, ale ve chvíli, kdy se Arnold zchladil díky bahnu na teplotu okolí, stal se pro Predátora neviditelným.
Stejně tak, jak Predátor pozoroval své budoucí trofeje, můžete i vy teď pozorovat hemžení na Staroměstském náměstí. A nezapomeňte si zapnout reproduktory, ať je váš zážitek ze sci-fi pohledu na starou Prahu kompletní.
Podívejte se živě na Staromák:
Staroměstské náměstí očima Predátora
Jak vidíme teplo
Zatímco čip klasické kamery zachycuje elektromagnetické záření v takzvaném viditelném světle (400 - 750 nm), čip termokamery snímá elektromagnetické záření s delšími vlnovými délkami (760 nm - 1 mm). Ty odpovídají takzvanému infračervenému záření. A právě v této části spektra vyzařuje i tepelné záření.
Startuje Slow TVNejzábavnější televize i o zdánlivě úplně nudných věcech Slow TV je vysílání v přímém přenosu z míst, která slibují zajímavé příběhy. Pomalu sledujeme zdánlivě obyčejné scény ze života lidí, zvířat, rostlin i strojů, tak jak se odehrávají právě v tomto okamžiku. Je to nuda? Možná jen na první pohled! |
Čip termokamery tak zaznamenává dopadající infračervené záření, a protože každá teplota má o trochu jinou vlnovou délku, dokáže graficky vykreslit plochy s různou teplotou povrchu. Ty zářivé barvy, které na videu vidíte - od nejteplejší bílé přes chladnější červenou, oranžovou, ještě chladnější žlutou, zelenou, modrou až po studenou černou, poté přiřazuje jednotlivým vlnovým délkám software kamery, aby byl výsledek pro lidské oko jednoduše srozumitelný.
Jaká teplota odpovídá které barvě, si určuje kamera dynamicky sama podle rozsahu teplot v prostoru, který aktuálně snímá, a vždy tak pro vizualizaci využívá celou barevnou škálu. Pro představu: pokud by kamera použila stejné nastavení, se kterým aktuálně snímá staroměstské náměstí, například při analýze požáru a ohnisek ohně, dostali bychom jen bílý obraz - vše by totiž bylo pro oko kamery příliš teplé. A naopak, kdyby kamera se stejným nastavením snímala Staroměstské náměstí v lednu, téměř vše mimo stánku s trdelníkem by se topilo v tmavě modré a černé.
K čemu to je?
Dynamická úprava vizualizovaného rozsahu však pro nás má jednu nepříjemnou vlastnost - z obrazu nelze vyčíst přesné hodnoty teploty. Proč jsme tedy zvolili právě takovou kameru? Protože oproti modelům s měřením teplot má vyšší rozlišení obrazu. Pokud totiž potřebujete například kontrolovat (detekovat), zda nedochází k úniku tepla z potrubí vedoucího „od jaderného reaktoru“, nepotřebujete se dívat na obraz ve Full HD, ale stačí vám přesné údaje o teplotě a nastavený alarm pro případ nárůstu.
Rozdíl i jemnosti rozlišení u termokamery.
Naopak pokud potřebujete na hlídaném perimetru lesa zjistit (identifikovat), zda se přes hranici snaží přeběhnout člověk, nebo si jen cestu spletla srna, nestačí vám pohled na shluk pixelů. A právě v těchto případech se využívá identifikační termální síťová kamera AXIS Q1932-E, jejímž okem se právě díváte na Staroměstské náměstí v Praze.
Je tedy zřejmé, že zatímco my si s termokamerami především hrajeme, například v roce 2012 na naší expozici na Týdnu Vědy měly termokamery řadu praktických uplatnění, policisté jimi vyhledávají pohřešované osoby na velkých územích, detekují pohyb ve střežených objektech, hledají poruchy v produktovodech, vyhledávají odposlouchávací zařízení, nebo hledají úniky tepla z budov při tvorbě energetických štítků. Termokameru neoslníte světlem, neschováte se před ní v tmavém oblečení ani v naprosté tmě.
Termální kamery, jako například Axis Q1922, detekují infračervenou radiaci vyzařovanou objekty, takže nepotřebují světlo. Typicky se používají pro ochranu perimetru (stanovené oblasti, například továrního plotu), kde jsou schopné detekovat osobu až na vzdálenost 880 metrů (osoba má velikost tři pixely) a auto až na vzdálenost 2,7 kilometru.
Konkrétně tato kamera má rozlišení 640 × 480, což je u „termo technologie“ opravdu hodně. Pro měření používá takzvané microbolometry. To jsou miniaturní snímače, které při dopadu tepla mění elektrický odpor, a tím vzniká termo obraz.
Toto je záběr, který snímá naše termokamera z normálního pohledu.
Termo kamera Axis Q1932-E od společnosti Netrex umístěná na Staroměstském náměstí.
Termokamera může mít nainstalované i různé videoanalytické funkce, které typicky detekují narušitele objektu a upozorní jiné systémy. Může třeba rozsvítit světlo a předat informaci jiné kameře, která se na dané místo otočí a zazoomuje.
Termální kamery tak mnohdy vidí lépe než my lidé, ale v něčem mají nevýhodu. Například skleněné povrchy teplo nepropouštějí snadno, naopak jej odrážejí jako zrcadlo. Proto kdybyste přišli na Staroměstské náměstí se skleněnou tabulí, vypadala by jako plná deska, za kterou byste se skryli, nebo by byl vidět jen termální odraz předmětů odjinud. Právě kvůli těmto vlastnostem nemohou být v termálních kamerách běžné skleněné čočky, ale používá se optika z drahého germania.
A jak se obraz dostane k divákům? „Na rozdíl od příručních termokamer se tato dá připojit k síti jako standardní IP kamera. Přímo do její paměti jsme nahráli aplikaci CamStreamer, která umí poslat video i s nahranou hudbou bez jakéhokoliv mezičlánku třeba na YouTube nebo v tomto případě na servery Playtvak.cz,“ říká Jan Zimmermann ze společnosti NetRex.
Takto jsme si s termokamerou pohráli my.
6. listopadu 2012 |
Arnold by měl smůlu
Zpět k Arnoldovi do roku 1987. Kdyby tehdy Predátor používal lepší hardware s dynamickým nastavením jako má naše kamera Axis, Dutche by pod bahnem odhalil. Ačkoliv ho totiž bahno na povrchu zchladilo, stále by po chvíli vyzařoval o něco vyšší teplotu než okolí. Kamera by se překalibrovala na dané rozpětí, na Arnolodově těle by se objevily ony tři smrtící červené tečky, na jeho tváři nefalšovaný údiv a film by končil úplně jinak.
