náhledy
Nádherná planeta, obíhající okolo hvězdy Slunce v průměrné vzdálenosti zhruba 150 milionů kilometrů. Jako dosud jediné známé vesmírné těleso hostí Země komplexní formy života, a to již celé miliardy let. Její vlastní stáří však bylo až do minulého století velkou záhadou. (Barevný snímek východu Země na Měsíci pořídila sonda Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter v roce 2015)
Autor: NASA
Mohutné vrstvy bazaltů v oblasti pohoří Střední Atlas na území Maroka. Sedimenty CAMP zde mají vůbec největší dochovanou mocnost – ta činí až přes 300 metrů. Jsou tak němou připomínkou dávné události, která nejspíš změnila směr vývoje suchozemských obratlovců na další dvě stovky milionů let.
Autor: Mente_et_malleo; Wikipedia (volné dílo)
Jeden z meteoritů z „Ďáblova kaňonu“, objevené nedaleko obřího dopadového kráteru Barringer v Arizoně. Právě vzorky z původního impaktního tělesa, které dopadly na Zemi asi před 50 tisíci lety, umožnily C. C. Pattersonovi určit přesnější stáří Země (na 4,55 miliardy let).
Irský arcibiskup James Ussher z Armaghu, autor jedné z nejdéle respektovaných biblických genealogií, jejímž výsledkem byl odhad stvoření světa roku 4004 př. Kr. Autorem obrazu je Cornelis Janssens van Ceulen (1641)
Autor: Cornelis Janssens van Ceulen, Wikipedie (Public Domain)
Francouzský přírodovědec Georges Louis Leclerc de Buffon přistoupil jako jeden z prvních učenců k otázce stáří Země experimentálně. Výsledkem byl odhad 75 tisíc let, což bylo podstatně více než u Usshera, reálně však zaostal za správným výsledkem více než 60 000krát. Kredit: François-Hubert Drouais (1753),
Arthur Holmes, talentovaný britský geolog, který jako první nechal Zemi zestárnout řádově do miliard let. Na snímku z roku 1912 ve věku 22 let již experimentoval s radioaktivním datováním a o pouhý rok později publikoval první verzi svého díla The Age of the Earth.
Autor: Wikipedie (Public Domain)