Úterý 20. dubna 2021, svátek má Marcela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 20. dubna 2021 Marcela

Vypadá skvěle. Konečně máme výsledky klinické studie vakcíny Sputnik

  19:00
Ve vědeckém tisku vyšly výsledky velké klinické zkoušky ruské vakcíny Sputnik V. Jsou velmi dobré, s účinností přes devadesát procent. Otázkou je, jak dostupná vakcína bude.

Obě dávky vakcíny Gam-COVID-Vac Lyo (Sputnik V) určené proti viru SARS-CoV-2. Podle etiket lze usuzovat, že vlevo (s červeným víčkem) je dávka látky založená na adenoviru 26, která se podává první. S modrým víčkem by tedy měla být dávka obsahující adenovirus 5, kterou má pacient dostat tři týdny po obdržení dávky první. | foto: Profimedia.cz

Účinnost ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19 ve třetí, poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta. Vyplývá to z průběžných výsledků, které vydal odborný časopis Lancet. Sputnik V (což je obchodní název vakcíny s registrovaným názvem Gam-COVID-Vac) prokázal účinnost také u starších lidí.

Výsledky by mohly rozptýlit pochybnosti kolem vakcíny, či přesněji kolem jejího schvalování . Použitá technologie byla sice obecně považována za slibnou a zajímavou, ovšem v době, kdy ji Rusko schválilo k použití, chyběla data, podle kterých by se dalo usuzovat na účinek vakcíny při masovém nasazení.

Situace se zlepšila v září, kdy vyšly, také v časopisu Lancet, výsledky zkoušek první a druhé fáze. Naznačovaly, že vakcína by měla být bezpečná a mohla by poskytovat i dlouhodobou ochranu (vyvolávala odpověď i tzv. buněčné imunity, která vydrží déle než čistě protilátková).

Nyní tedy konečně vyšly podrobnosti výsledků ze třetí fáze, v níž se účinnost a bezpečnost zkoumá na velkém vzorku běžné populace, včetně například seniorů. A je to pokrok: „Uvedené výsledky jsou jasné a vědecký základ očkování byl prokázán,“ shrnuli význam práce  vakcinologové Ian Jones a Polly Royová.

Dobře!

Třetí fáze klinických testů začala 7. září. Článek zahrnuje jen průběžná data sesbíraná do 24. listopadu, účastníci jsou sledováni i nadále. Zkouška probíhala v pětadvaceti moskevských nemocnicích a klinikách a zúčastnilo se jí téměř dvacet tisíc lidí.

Vakcínu nedostali všichni účastníci studie, čtvrtinu tvořila kontrolní skupina, proti které se očkovaní poměřovali. Ve studii byl nejdůležitějším kritériem poměr počtu případů nákazy u očkovaných a neočkovaných po uplynutí jednadvaceti dnů od podání první dávky vakcíny. Vědci tedy jednoduše řečeno sledovali, kolik v které skupině onemocní lidí, ale zhruba až od chvíle, kdy by vakcína měla zabrat a začít chránit. (Zpětný pohled na data ukázal, že vakcína začíná chránit někdy kolem osmnáctého dne od podání, interval dvacet jedna dní byl zvolen předem.)

Účinnost vakcíny Sputnik V při ochraně proti nemoci covid-19 v klinické zkoušce...

Účinnost vakcíny Sputnk V při ochraně proti nemocí covid-19 v klinické zkoušce prováděné na podzim 2020 v Moskvě. Po necelých 20 dnech se počty nakažených v neočkované skupině (červeně) začaly prudce výrazně lišit od počtů případů ve skupině očkovaných (modře).

Mezi očkovanými se našlo šestnáct lidí s prokázanou nákazou. V kontrolní skupině, která očkování nedostala, jich bylo šedesát dva. Účinnost vakcíny tedy byla 91,6 procenta už při podání jedné dávky. Přípravek přitom prokázal účinnost 91,8 procenta u lidí starších šedesáti let, kteří tvořili zhruba desetinu všech účastníků třetí fáze testů.

Klíčovou vlastností všech vakcín by ovšem mělo být zabránit těžšímu průběhu nemoci covid-19. Do 24. listopadu nebyl v očkované skupině odhalen ani jeden takový případ, mezi neočkovanými bylo hlášeno dvacet závažných či kritických případů průběhu nemoci. Ochrana byla tedy statisticky řečeno stoprocentní, zatím jde však přece jen o malá čísla. Rozhodně však velmi nadějná.

Během třetí fáze zemřeli čtyři účastníci zkoušek, žádný z nich však na komplikace v souvislosti s očkováním. Nebyly odhaleny ani žádné případy vážných vedlejších účinků.

Přínosné by bylo vědět, jak vakcína funguje v případě nákazy v poslední době odhalenými variantami koronaviru SARS-CoV-2. Řada z nich obsahuje tzv. únikové mutace, které zvyšují šanci viru na to, aby se vyhnul odpovědi imunitního systému. Tato data se snad podaří doplnit v blízké budoucnosti, už vzhledem k tomu, jak velká pozornost se variantám věnuje.

Výroba vakcíny Sputnik V (Gam-COVID-Vac) v Petrohradu

Výroba vakcíny Sputnik V (Gam-COVID-Vac) v St. Petěrburgu

Ale stejně jako v případě jiných očkovacích látek, ani u Sputniku by jisté snížení účinnosti neznamenalo „konec světa“. Důležité je, aby vakcína chránila před těžkým průběhem nemoci, navíc není technologicky těžké vakcínu upravit. Ostatně se to dělá každý rok u chřipkových vakcín.

Kolik jí bude?

Rusko začalo používat přípravek Sputnik V již v srpnu, ještě před koncem klinických testů, za což bylo kritizováno. Látku zaregistrovaly a koupily i některé zahraniční země, například Maďarsko či Argentina. Na konci ledna Rusko požádalo o schválení vakcíny Sputnik V v celé Evropské unii.

Podle agentury TASS bude Rusko schopné dodat v roce 2021 dávky vakcíny pro 700 milionů lidí. Na výrobě se podílí Ruský fond přímých investic, podle jehož zástupce už začala výroba látky kromě Ruska také v Jižní Koreji a v Indii, v únoru má odstartovat v Číně. Výroba ze zahraničních závodů má primárně směřovat na trhy mimo Rusko.

Sputnik V nejspíš nebude nejrozšířenější vakcínou na světě, přestože se má nasazovat v řadě zemí. Je otázkou, jak dostupné dodávky skutečně budou. Vakcína založené na podobně upravených virových vektorech musí obsahovat poměrně velké množství „aktivní látky“:  řádově desítky až stovky miliard částic geneticky upraveného viru v jedné dávce.

Závod Binnofarm v Zelenogradu, kde by se měla ruská vakcína proti SARS-CoV-2...

Závod Binnofarm v Zelenogradu, kde by se měla ruská vakcína proti SARS-CoV-2 vyrábět.

Jak to funguje?

Ruská vakcína používá podobnou technologii jako přípravek od firmy AstraZeneca nebo čínská vakcína společnosti CanSino Biologics, která byla schválena k použití v čínských ozbrojených silách na konci července 2020.

Všechny tři jsou tzv. vektorové vakcíny. Využívají tedy jiného viru, který autoři upravili tak, aby se z pohledu našeho imunitního systému podobal SARS-CoV-2. Po vpíchnutí vakcíny do těla virus pronikne do tělních buněk a tam, jak to mají viry ve zvyku, přesvědčí buňku, aby vyráběla bílkoviny podle návodu, který v sobě virus nese.

Dvě adenovirové částice na snímku z elektronového mikroskopu

Dvě adenovirové částice na snímku z elektronového mikroskopu

Do viru, který je základem vakcíny, jsou přitom vloženy navíc geny právě z nového koronaviru. Původní virus podle těchto „cizích“ genů vyrábí látky (bílkoviny) charakteristické pro SARS-CoV-2. Konkrétně jde o bílkovinu „hrotu“, tzv. S bílkovinu, která hrot viru používá pro průnik do buňky. Jde opravdu o základní znak nového koronaviru, a tak na S bílkovinu míří i jiné vakcíny či testy na přítomnost viru. Imunitní systém buňky „napadené“ vakcínou postupně zničí a přitom se vytrénuje na odpověď proti SARS-CoV-2.

Imunitní systém má díky „nákaze“ upraveným virem možnost poznat bílkoviny SARS-CoV-2 a vyzkoušet si různé protilátky, aniž by (alespoň na papíře) hrozily závažné komplikace. Vakcíny tohoto typu se někdy označují jako tzv. rekombinantní, což znamená, že používají virus „zkombinovaný“ z genů dvou různých virů.

Ruská i čínská vakcína využívají jako základní stavební prvek běžné viry, tzv. lidské adenoviry. Jde o jeden z řady „rýmových“ virů, který běžně koluje v populaci a způsobuje obvykle jen velmi lehká nebo žádná respirační onemocnění.

Adenoviry se považovaly za velmi slibný prostředek pro dopravu tzv. genových terapií, tedy v podstatě jako transport pro „genové opraváře“ do lidských buněk s vadnou DNA. V této roli se sice neosvědčily, ale zhruba od poloviny první dekády dvacátého prvního století se zkoumá jejich možné využití právě ve vakcínách.

Takové vakcíny by měly mít celou řadu výhod. Třeba že hodně napodobují průběh přirozené infekce, a tak vzbuzují i silnou imunitní odpověď, včetně tzv. buněčné imunity. Navíc do adenovirů lze naložit velmi různorodý genetický materiál. Měly by tedy časem najít řadu různých využití.

Struktura bílkovinového obalu jednoho viru AAV (virus podobný adenoviru)....

Struktura bílkovinového obalu jednoho viru AAV (virus podobný adenoviru). Podobný byl použit i v případě klinické zkoušky genové terapie proti spinální svalové atrofii v americkém Columbusu.

Lidský, či šimpanzí?

Sputnik V i vakcíny společnosti SinGo využívají lidského adenoviru 5, který se běžně označuje zkratkou Ad5. Ruská vakcína na rozdíl od čínské využívá ještě jiný typ lidského adenoviru – Ad26. Vakcinace totiž zahrnuje dvě injekce: první dávka je s Ad26, tři týdny po ní se podává druhá látka, založená na viru Ad5.

Vakcína společnosti AstraZeneca využívá modifikovaný šimpanzí adenovirus (konkrétně ChAdOx1), který by měl mít tu výhodu, že imunitní systém očkovaných by se s ním ve vakcíně měl potkat poprvé. U ruské a čínské vakcíny hrozí, že obranný systém těla virus rozezná hned po vpichu, což by mohlo znamenat, že bude napadat a ničit virus ještě předtím, než vakcína odvede svou práci.

Lidé čekající ve frontě na očkování proti SARS-CoV-2 vakcínou Sputnik V v...

Lidé čekající ve frontě na očkování proti SARS-CoV-2 vakcínou Sputnik V v prostorách obchodního domu GUM v Moskvě

Stejný problém hrozí také při druhém podání vakcíny. Po první dávce se imunitní systém může naučit rozeznávat „vektor“, tedy virus ve vakcíně použitý, a druhá dávka tedy nemusí být tak účinná. Sputnik problém obchází do jisté míry tím, že využívá dva různé adenoviry. A právě to je možná i důvod, proč měla vakcína ve zkoušce (v průměru) lepší výsledky než vakcína společnosti AstraZeneca.

S využitím vakcín založených na adenovirech se obsáhle experimentovalo, až do roku 2020 se používaly výhradně u domácích zvířat (tj. jako veterinární vakcíny). První lidská vakcína s adenoviry byla schválena loni v červenci (byla proti ebole). Zatím se tedy žádného skutečně masového využití metoda nedočkala, má však za sebou úspěšné klinické zkoušky, včetně třetí fáze, ve které se na několika stovkách účastníků ověřovala jak bezpečnost, tak účinnost.

Česko si samo nemůže schválit použití vakcíny Sputnik, říká šéfka SÚKL:

8. ledna 2021

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Už se nemusíte bát pomalého zapínání nebo restartování PC

Jedním z nejvíce frustrujících problémů počítačů s operačním systémem Windows se může stát jeho pomalé spouštění. Od...

Bitevníkem načerno. Nenápadný vojenský dříč dostal zuby přes odpor letců

OV-1 Mohawk se stal během své kariéry platformou pro sofistikované průzkumné systémy, ale osvědčil se i v jiných...

Poslední bojový letoun armády USA byl něco mezi sporťákem a stíhačkou

Firma Grumman je známá především námořními letouny. Mezi typy, které jsou neprávem na okraji zájmu, patří nenápadný...

Vrtulníček Ingenuity se poprvé proletěl nad Marsem

Inženýři NASA upravili časování u spouštění jednotlivých příkazů malého marsovského vrtulníčku a nic už tak nebránilo ...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sraženiny po vakcínách: jak vznikají, jak jsou časté a jak se projevují

Začíná být jasné, že některé vakcíny proti covidu-19 mají nečekané vážné vedlejší účinky, které klinické studie...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z IMEX group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Kariéra od mikroskopu. Jak čtyři čeští vědci rozšiřují naše chápání světa

Premium Už v raném věku sbírali významná ocenění, dnes svým zanícením pro vědu neustále zvětšují naše povědomí o světě. Jak se...

První helikoptéra na Marsu přežila mrazivou noc a chystá se k letu

První „vrtulník“ na Marsu se chystá na start. Zatím má za sebou jeden důležitý krok: bez úhony přečkala první mrazivou...

Americká univerzita hledá někoho, kdo by oživil mrtvé a zachránil svět

Hledáte příhodné zaměstnání, ale pořád nemůžete natrefit na zajímavou nabídku? Rádi byste zaujali takový post, který je...

STO OBJEVŮ: Zadej cíl cesty. Díky satelitu už nebloudíme s mapou v ruce

Seriál I když je mezi řidiči pořád dost staromilců, kteří nedají dopustit na papírovou mapu, satelitní navigace GPS se...

Příprava na léto: Otestujte opalovací mléko WoodenSpoon, které si oblíbili i Harry s Meghan
Příprava na léto: Otestujte opalovací mléko WoodenSpoon, které si oblíbili i Harry s Meghan

Dopřejte svému dítěti královskou ochranu před slunečními paprsky. 80 maminek otestuje minerální opalovací mléko Baby & Family SPF 30 od...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...