Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. ledna 2022 Vladislav

Vypadá skvěle. Konečně máme výsledky klinické studie vakcíny Sputnik

  19:00
Ve vědeckém tisku vyšly výsledky velké klinické zkoušky ruské vakcíny Sputnik V. Jsou velmi dobré, s účinností přes devadesát procent. Otázkou je, jak dostupná vakcína bude.

Obě dávky vakcíny Gam-COVID-Vac Lyo (Sputnik V) určené proti viru SARS-CoV-2. Podle etiket lze usuzovat, že vlevo (s červeným víčkem) je dávka látky založená na adenoviru 26, která se podává první. S modrým víčkem by tedy měla být dávka obsahující adenovirus 5, kterou má pacient dostat tři týdny po obdržení dávky první. | foto: Profimedia.cz

Účinnost ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19 ve třetí, poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta. Vyplývá to z průběžných výsledků, které vydal odborný časopis Lancet. Sputnik V (což je obchodní název vakcíny s registrovaným názvem Gam-COVID-Vac) prokázal účinnost také u starších lidí.

Výsledky by mohly rozptýlit pochybnosti kolem vakcíny, či přesněji kolem jejího schvalování . Použitá technologie byla sice obecně považována za slibnou a zajímavou, ovšem v době, kdy ji Rusko schválilo k použití, chyběla data, podle kterých by se dalo usuzovat na účinek vakcíny při masovém nasazení.

Situace se zlepšila v září, kdy vyšly, také v časopisu Lancet, výsledky zkoušek první a druhé fáze. Naznačovaly, že vakcína by měla být bezpečná a mohla by poskytovat i dlouhodobou ochranu (vyvolávala odpověď i tzv. buněčné imunity, která vydrží déle než čistě protilátková).

Nyní tedy konečně vyšly podrobnosti výsledků ze třetí fáze, v níž se účinnost a bezpečnost zkoumá na velkém vzorku běžné populace, včetně například seniorů. A je to pokrok: „Uvedené výsledky jsou jasné a vědecký základ očkování byl prokázán,“ shrnuli význam práce  vakcinologové Ian Jones a Polly Royová.

Dobře!

Třetí fáze klinických testů začala 7. září. Článek zahrnuje jen průběžná data sesbíraná do 24. listopadu, účastníci jsou sledováni i nadále. Zkouška probíhala v pětadvaceti moskevských nemocnicích a klinikách a zúčastnilo se jí téměř dvacet tisíc lidí.

Vakcínu nedostali všichni účastníci studie, čtvrtinu tvořila kontrolní skupina, proti které se očkovaní poměřovali. Ve studii byl nejdůležitějším kritériem poměr počtu případů nákazy u očkovaných a neočkovaných po uplynutí jednadvaceti dnů od podání první dávky vakcíny. Vědci tedy jednoduše řečeno sledovali, kolik v které skupině onemocní lidí, ale zhruba až od chvíle, kdy by vakcína měla zabrat a začít chránit. (Zpětný pohled na data ukázal, že vakcína začíná chránit někdy kolem osmnáctého dne od podání, interval dvacet jedna dní byl zvolen předem.)

Účinnost vakcíny Sputnk V při ochraně proti nemocí covid-19 v klinické zkoušce prováděné na podzim 2020 v Moskvě. Po necelých 20 dnech se počty nakažených v neočkované skupině (červeně) začaly prudce výrazně lišit od počtů případů ve skupině očkovaných (modře).

Mezi očkovanými se našlo šestnáct lidí s prokázanou nákazou. V kontrolní skupině, která očkování nedostala, jich bylo šedesát dva. Účinnost vakcíny tedy byla 91,6 procenta už při podání jedné dávky. Přípravek přitom prokázal účinnost 91,8 procenta u lidí starších šedesáti let, kteří tvořili zhruba desetinu všech účastníků třetí fáze testů.

Klíčovou vlastností všech vakcín by ovšem mělo být zabránit těžšímu průběhu nemoci covid-19. Do 24. listopadu nebyl v očkované skupině odhalen ani jeden takový případ, mezi neočkovanými bylo hlášeno dvacet závažných či kritických případů průběhu nemoci. Ochrana byla tedy statisticky řečeno stoprocentní, zatím jde však přece jen o malá čísla. Rozhodně však velmi nadějná.

Během třetí fáze zemřeli čtyři účastníci zkoušek, žádný z nich však na komplikace v souvislosti s očkováním. Nebyly odhaleny ani žádné případy vážných vedlejších účinků.

Přínosné by bylo vědět, jak vakcína funguje v případě nákazy v poslední době odhalenými variantami koronaviru SARS-CoV-2. Řada z nich obsahuje tzv. únikové mutace, které zvyšují šanci viru na to, aby se vyhnul odpovědi imunitního systému. Tato data se snad podaří doplnit v blízké budoucnosti, už vzhledem k tomu, jak velká pozornost se variantám věnuje.

Výroba vakcíny Sputnik V (Gam-COVID-Vac) v St. Petěrburgu

Ale stejně jako v případě jiných očkovacích látek, ani u Sputniku by jisté snížení účinnosti neznamenalo „konec světa“. Důležité je, aby vakcína chránila před těžkým průběhem nemoci, navíc není technologicky těžké vakcínu upravit. Ostatně se to dělá každý rok u chřipkových vakcín.

Kolik jí bude?

Rusko začalo používat přípravek Sputnik V již v srpnu, ještě před koncem klinických testů, za což bylo kritizováno. Látku zaregistrovaly a koupily i některé zahraniční země, například Maďarsko či Argentina. Na konci ledna Rusko požádalo o schválení vakcíny Sputnik V v celé Evropské unii.

Podle agentury TASS bude Rusko schopné dodat v roce 2021 dávky vakcíny pro 700 milionů lidí. Na výrobě se podílí Ruský fond přímých investic, podle jehož zástupce už začala výroba látky kromě Ruska také v Jižní Koreji a v Indii, v únoru má odstartovat v Číně. Výroba ze zahraničních závodů má primárně směřovat na trhy mimo Rusko.

Sputnik V nejspíš nebude nejrozšířenější vakcínou na světě, přestože se má nasazovat v řadě zemí. Je otázkou, jak dostupné dodávky skutečně budou. Vakcína založené na podobně upravených virových vektorech musí obsahovat poměrně velké množství „aktivní látky“:  řádově desítky až stovky miliard částic geneticky upraveného viru v jedné dávce.

Závod Binnofarm v Zelenogradu, kde by se měla ruská vakcína proti SARS-CoV-2 vyrábět.

Jak to funguje?

Ruská vakcína používá podobnou technologii jako přípravek od firmy AstraZeneca nebo čínská vakcína společnosti CanSino Biologics, která byla schválena k použití v čínských ozbrojených silách na konci července 2020.

Všechny tři jsou tzv. vektorové vakcíny. Využívají tedy jiného viru, který autoři upravili tak, aby se z pohledu našeho imunitního systému podobal SARS-CoV-2. Po vpíchnutí vakcíny do těla virus pronikne do tělních buněk a tam, jak to mají viry ve zvyku, přesvědčí buňku, aby vyráběla bílkoviny podle návodu, který v sobě virus nese.

Dvě adenovirové částice na snímku z elektronového mikroskopu

Do viru, který je základem vakcíny, jsou přitom vloženy navíc geny právě z nového koronaviru. Původní virus podle těchto „cizích“ genů vyrábí látky (bílkoviny) charakteristické pro SARS-CoV-2. Konkrétně jde o bílkovinu „hrotu“, tzv. S bílkovinu, která hrot viru používá pro průnik do buňky. Jde opravdu o základní znak nového koronaviru, a tak na S bílkovinu míří i jiné vakcíny či testy na přítomnost viru. Imunitní systém buňky „napadené“ vakcínou postupně zničí a přitom se vytrénuje na odpověď proti SARS-CoV-2.

Imunitní systém má díky „nákaze“ upraveným virem možnost poznat bílkoviny SARS-CoV-2 a vyzkoušet si různé protilátky, aniž by (alespoň na papíře) hrozily závažné komplikace. Vakcíny tohoto typu se někdy označují jako tzv. rekombinantní, což znamená, že používají virus „zkombinovaný“ z genů dvou různých virů.

Ruská i čínská vakcína využívají jako základní stavební prvek běžné viry, tzv. lidské adenoviry. Jde o jeden z řady „rýmových“ virů, který běžně koluje v populaci a způsobuje obvykle jen velmi lehká nebo žádná respirační onemocnění.

Adenoviry se považovaly za velmi slibný prostředek pro dopravu tzv. genových terapií, tedy v podstatě jako transport pro „genové opraváře“ do lidských buněk s vadnou DNA. V této roli se sice neosvědčily, ale zhruba od poloviny první dekády dvacátého prvního století se zkoumá jejich možné využití právě ve vakcínách.

Takové vakcíny by měly mít celou řadu výhod. Třeba že hodně napodobují průběh přirozené infekce, a tak vzbuzují i silnou imunitní odpověď, včetně tzv. buněčné imunity. Navíc do adenovirů lze naložit velmi různorodý genetický materiál. Měly by tedy časem najít řadu různých využití.

Struktura bílkovinového obalu jednoho viru AAV (virus podobný adenoviru). Podobný byl použit i v případě klinické zkoušky genové terapie proti spinální svalové atrofii v americkém Columbusu.

Lidský, či šimpanzí?

Sputnik V i vakcíny společnosti SinGo využívají lidského adenoviru 5, který se běžně označuje zkratkou Ad5. Ruská vakcína na rozdíl od čínské využívá ještě jiný typ lidského adenoviru – Ad26. Vakcinace totiž zahrnuje dvě injekce: první dávka je s Ad26, tři týdny po ní se podává druhá látka, založená na viru Ad5.

Vakcína společnosti AstraZeneca využívá modifikovaný šimpanzí adenovirus (konkrétně ChAdOx1), který by měl mít tu výhodu, že imunitní systém očkovaných by se s ním ve vakcíně měl potkat poprvé. U ruské a čínské vakcíny hrozí, že obranný systém těla virus rozezná hned po vpichu, což by mohlo znamenat, že bude napadat a ničit virus ještě předtím, než vakcína odvede svou práci.

Lidé čekající ve frontě na očkování proti SARS-CoV-2 vakcínou Sputnik V v prostorách obchodního domu GUM v Moskvě

Stejný problém hrozí také při druhém podání vakcíny. Po první dávce se imunitní systém může naučit rozeznávat „vektor“, tedy virus ve vakcíně použitý, a druhá dávka tedy nemusí být tak účinná. Sputnik problém obchází do jisté míry tím, že využívá dva různé adenoviry. A právě to je možná i důvod, proč měla vakcína ve zkoušce (v průměru) lepší výsledky než vakcína společnosti AstraZeneca.

S využitím vakcín založených na adenovirech se obsáhle experimentovalo, až do roku 2020 se používaly výhradně u domácích zvířat (tj. jako veterinární vakcíny). První lidská vakcína s adenoviry byla schválena loni v červenci (byla proti ebole). Zatím se tedy žádného skutečně masového využití metoda nedočkala, má však za sebou úspěšné klinické zkoušky, včetně třetí fáze, ve které se na několika stovkách účastníků ověřovala jak bezpečnost, tak účinnost.

Česko si samo nemůže schválit použití vakcíny Sputnik, říká šéfka SÚKL:

8. ledna 2021

CES 2022 - největší veletrh spotřební elektroniky

Veletrh CES je největší událost v oblasti spotřební elektroniky a IT každoročně pořádaný v lednu v Las Vegas.

Další témata: Koronavirus  Omikron  Sonda Parker Solar Probe Dalekohled Jamese Webba 

  • Nejčtenější

Životnost SSD není nekonečná. Nepodceňujte varovné signály

Premium SSD datová úložiště jsou rychlejší, stabilnější a spotřebovávají méně energie než tradiční pevné disky (HDD). Ale ani...

Přeletěli nejvyšší horu Afriky. Kilimandžáro překonali v balonu

Exkluzivně „Pohled přímo do kráteru byl nezapomenutelný,“ líčí pilot Kurt Frieden okamžik, kdy 6. prosince 2021 ve výšce 6 100 m...

Nadchlo nás: deset nejzajímavějších „tech hraček“, co půjdou letos koupit

Premium Na veletrhu CES v Las Vegas jsou vždy představeny tisíce nových produktů, které se dříve či později dostanou na trh. Na...

Co je to Metaverse? Pokud vás děsí Facebook, tak to nechtějte vědět

Premium Má to být ta pověstná „příští velká věc“. Nový internet. Splynutí fyzického a digitálního světa. Každá firma chce „být...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za půl roku by se Země na odvrácení komety nepřipravila, říká expert

Rozstřel Země je neustále bombardována materiálem z vesmíru. Malé objekty zaniknou v atmosféře, část těch větších dopadne na...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Pasterizace nám zaručila mléčné dobroty bez rizika

Díky pasterizaci si pochutnáte a nemusíte se bát zdravotních následků. Na syna chudého koželuha velice slušný objev,...

Podívejte se na nejpodivnější dinosauří jména a zkuste si je vyslovit

V současnosti už známe přes 1400 druhů „neptačích“ druhohorních dinosaurů, přičemž všichni mají svá přidělená vědecká...

STO OBJEVŮ: Kouzlo stříbrného plátna pobláznilo masy. Kino máme 130 let

Seriál Do biografu chodíme sotva 130 let. Vzpomeňte si na to, až si v předsálí multikina koupíte šustivý sáček popcornu a...

STO OBJEVŮ: Champollion léta luštil hieroglyfy. Když to zvládl, omdlel

Urputný a trpělivý. Tak by se dal charakterizovat Jean-François Champollion. Muž, jemuž je přičítána největší zásluha...

Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021
Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021

Vánoční kolotoč se stal nedílnou součástí eMimina. Letos si už po třinácté naše uživatelky vzájemně poslaly dárečky, které opět udělaly velkou...

Co bolí nejvíc? Ani porod, ani kopanec do varlat. Lékaři sestavili žebříček

Bolí nejvíc porod, nebo když muže nakopnete do varlat? Ani jedno. Podle průzkumu britské Národní zdravotnické služby...

Ženy před objektivem: Když činžák ukrývá milovnici BDSM

Je to jako nahlédnout do života neobyčejné obyvatelky obyčejného domu. Fotoset slovenské modelky Patrície naznačuje, že...

Chybné ceny Lega vyvolaly vlnu nákupů. E-shop objednávky stornoval

První lednový víkend byl plný slev napříč všemi kategoriemi. Ovšem pro milovníky Lega se stal infarktovým momentem. Na...

Zemřela Adalia Rose. Holčička, která předčasně stárla

Adalia Rose byla velkou bojovnicí. Podle lékařů měla zemřít kvůli progerii krátce po porodu. Dožila se ovšem patnácti...

Německá pošta startuje diesely. Elektrododávky v zimě nevyjedou kopec

Německá Deutsche Post DHL provozuje největší flotilu elektrických dodávek, které si navíc sama vyvinula. V horském...