Rozpočtová krize v USA zasáhla až do kosmu. A nikoli jen obrazně řečeno. Američtí astronauti jsou totiž zaměstnanci státní agentury. A pro všechny vládní agentury a instituce byl vyhlášen "government shutdown", což značí, že byl zablokován vládní provoz a USA vstoupily do rozpočtového provizoria.
Pro agenturu NASA, která si 1. října připomněla již 55. výročí svého založení, to není nejvhodnější narozeninový dárek. Její zaměstnanci totiž povinně zůstali doma.
"Kvůli přerušení financování vlády je stránka nedostupná."
Astronauti bez peněz
Ne všude se práce zastavila. Astronauti Karen Nybergová a Michael Hopkins z posádky mezinárodní orbitální stanice ISS oproti mnoha svým spoluobčanům do práce přijít mohli, protože z ní po skončení předchozí pracovní směny neodešli. Z mezinárodní stanice, která je jejich pracovištěm i dočasným domovem, odletí až za půl roku.
Jinak však budou sdílet stejný osud s většinou svých spoluobčanů, na které se dívají z oběžné dráhy, protože ani jim s největší pravděpodobností nedorazí na bankovní účty mzda. Dokud se rozhádaná politická reprezentace nedohodne. A pak se stejně ještě uvidí, protože většina vládních zaměstnanců nuceně odešla na "neplacenou dovolenou".
Kosmický let Nybergové a Hopkinse však žádné vládní rozhodnutí předčasně neukončí a řídicí středisko s nimi nepřestane komunikovat, protože to by smrtelně ohrozilo jejich životy i existenci stanice ISS.
Komunikace nebyla samozřejmě přerušena ani s umělými družicemi, jejichž činnost je ve většině případů dnes už nezastupitelná, ale naštěstí ani s vědeckými planetárními sondami, takže například Curiosity i její starší a menší sourozenec Opportunity mohou bez obav pokračovat ve své výzkumné práci na povrchu Marsu, stejně jako nemusely vypnout spojení další meziplanetární sondy.
Ani během rozpočtového provizoria nepřestane Houston komunikovat s astronauty na ISS. |
Ve středu se také na cestu na Floridu do oblasti Cape Canaveral vydal těžký silniční tahač s rozměrným kontejnerem, v němž byl komunikační satelit SES-8. Vše se totiž odehrává v režii soukromé firmy SpaceX a jejího majitele Elona Muska. Družici by měla na oběžnou dráhu vynést Muskova raketa Falcon 9. Z rampy na Cape Canaveral to bude (zatím je plánován 1. listopad) její premiérový start.
Soukromí subdodavatelé obecně mohou pokračovat v práci, pokud mají k dispozici již dříve vyplacené finance a nemusí využívat pracovníků ve "vládních službách", ale státní agentura NASA se rozhodnutí z nejvyšších míst musela podrobit.
Co čeká na Maven?
To ale neznamená, že pro některé projekty není zastavení prací vysloveně nebezpečné. Špatně je na tom chystaná meziplanetární sonda MAVEN, která by se měla v příštím roce stát družicí Marsu. Její start je plánován na 18. listopadu, takže už v podstatě příslovečně klepe na dveře. Nyní však byly přípravy postiženy neschválením federálního rozpočtu. Sonda sice obdržela jakousi „nouzovou vyjímku“, ale kde je psáno, že věci se bohužel nemohou opět zásadně změnit.
V těchto dnech se MAVEN už nachází v takzvané "čisté místnosti" v montážní hale Kennedyho kosmického střediska při závěrečných prověrkách. Není to rozhodně žádný drobeček k přehlédnutí. Na základní těleso sondy o rozměrech 2,3 × 2 × 2 m je připojená parabolická anténa o průměru 2 metry, rozpětí panelů slunečních baterií je 14 m. Je však skutečně otázkou, co nastane v příštích dnech.
Sonda Maven (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) je prakticky připravena. Na to, aby se dostala do kosmu, ale nezbývá moc času.
Letošní startovací okno možnosti letu k Marsu trvá pouhých 20 dnů do 7. prosince, další příhodná doba k letu se pak otevře na začátku roku 2016, tedy až za 26 měsíců! Uskladnění sondy by bylo velice nákladné a pohltilo by několik desítek milionů dolarů. Proto někteří odborníci už začali mluvit o tom, že pokud by se letošní start neuskutečnil, bylo by lepší sondu použít pro nějakou jinou výzkumnou cestu, například pro výpravu ke kometě. Případné posměváčky, kteří by škodolibě mluvili o "stahování gatí, když je brod ještě daleko", je třeba v jejich "ostrovtipnosti" umravnit. Lépe totiž včas přemýšlet o možných variantách, než smířlivě čekat, jak všechno dopadne.
Nebeské zákony jsou skutečně neúprosné. Na hádky mezi politiky nepočkají, v čemž jsou rozumnější než lidé. Pokud ovšem planetární družice MAVEN zůstane v montážním hangáru, politici nepochybně halasně poukáží na zbytečný přepych, na plýtvání penězi na kosmický program a na pro běžný život nepraktické vědecké experimenty, protože k čemu je nám přece v běžném životě znalost nějaké atmosféry nějakého Marsu. Na to bohužel uslyší veřejnost, sledující s obavami stoupající životní náklady a celkovou ekonomickou nejistotu.
Ostatně z úst politiků něco podobného slýcháme také v naší domovině, a nikoli pouze nedávno z úst premiérových-v demisi, protože již před ním se k základnímu vědeckému výzkumu vyjadřovali mnozí další, kteří nabyli dojmu, že s dočasným získáním politické funkce snad jakýmsi učiněným zázrakem nabyli všeznalosti. K čemu nějaké abstraktní vědecké výzkumy?! K čertu s nimi - a čert si může klíďo píďo vzít s sebou i všechny vědce! Nám je to přece jedno…
Že jde o cestu k propadu nevzdělanosti? Žijeme přece teď – a pokud možno dnes! A nepřipouštíme si, že právě takový přístup je skluzavkou do pekla zaostalosti a bezvýznamnosti.
