Neděle 7. března 2021, svátek má Tomáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. března 2021 Tomáš

Jde to i bezpečně? Jaký vliv má otevření škol na šíření covidu

Školy rozhodně k přenosu viru SARS-CoV-2 přispívají, jejich přínos nemusí být však zásadní. Ukazují to data z jarního „švédského experimentu“. Přenos nákazy ve škole lze také účinně omezit, naznačují zase zkušenosti z USA. Otázkou je, jak se podaří otevření zrealizovat v promořeném Česku.

Lidé se shromáždili v Brně před domem, ve kterém má bydliště ministr školství Robert Plaga. Demonstranti požadují okamžitý návrat dětí do školy bez podmínek. (13. února 2021) | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Alespoň částečné znovuotevření škol - především těch základních - pro prezenční výuku je dnes v České republice palčivým tématem. V současné politické a společenské situaci je i přes nepříznivý epidemiologický vývoj velmi pravděpodobné, že k němu v nějaké podobě a míře dojde.

Jak naznačují zkušenosti ze zahraničí, otevření škol pro mladší ročníky není problém nepřekonatelný, ale ani úplně jednoduše řešitelný. Samozřejmě, jak jsme již u nás zvyklí, přesná podoba otevření známa ještě není. A to i přesto, že další ročníky by se měly začít do škol vracet od začátku března.

Cena pro děti

Za uzavření škol zaplatíme nepochybně nezanedbatelnou cenu. Přesně ji lze vyčíslit těžko, protože minimálně zčásti leží v budoucnosti (až děti dospějí), pochybovat o ní nelze.

Otevření škol je ovšem rizikové a má také svoje negativní důsledky. Na začátku pandemie se i ve vědeckých kruzích debatovalo o tom, zda i mladší děti virus SARS-CoV-2 přenášejí, ale v této otázce je dnes jasno. Děti, a to i děti v poměrně útlém věku, skutečně mohou virus přenášet.

To prokázala celá řada měření na přítomnost virového materiálu, tak i epidemiologických šetření. Uzavření škol a univerzit má také vliv na pokles reprodukčního čísla a zpomaluje nákazu.

Graf ukazuje, o kolik procent dané opatření snížilo aktuální reprodukční číslo....

Graf z analýzy vydané v prosinci 2020 časopisem Science ukazuje, o kolik procent dané opatření snížilo aktuální reprodukční číslo. Největší dopad měla opatření, která omezovala maximální počet shromážděných lidí na číslo nižší než 10. Velký dopad mělo i uzavření škol a univerzit.

V tuto chvíli nevíme spolehlivě, zda nakažené děti skutečně šíří SARS-CoV-2 méně efektivně než dospělí a případně o kolik. V odborné literatuře se najdou argumenty podporující oba názory. Váha důkazů je spíše na straně předpokladu, že děti virus šíří hůře. Zcela jasné odpovědi se ovšem nedočkáte, jasný náhled je tedy spíše znakem předem hotového názoru než odborných znalostí.

Nákaza u dětí stejně jako u dospělých velmi často vede pouze k asymptomatické infekci, vůbec tedy neonemocní. Také se zdá, že se při vystavení viru nakazí s nižší pravděpodobností než dospělí – a čím mladší děti, tím nižší je téměř jistě i riziko infekce.

Důkazů v tomto směru je poměrně dost. Viz například metastudie z časopisu JAMA (která už však nedokázala odpovědět na otázku, zda infikované děti virus SARS-CoV-2 také šíří méně než dospělí). V dětských kolektivech se tedy logicky virus šíří o něco hůře než mezi dospělými.

Samozřejmě i u dětí může nákaza mít vážný průběh, případů je ovšem relativně málo. V USA bylo ke 21. únoru zhruba 450 tisíc potvrzených úmrtí v důsledku covidu-19, z toho 203 ve věku 0–18 let. I u nás se v důsledku podzimní vlny lékaři již setkali řádově s desítkami případů vážného zánětlivého syndromu u dětí (syndrom se označuje jako PIMS).

Zdravotní důsledky nákazy virem SARS-CoV-2 podle věku
Věková skupinaPodíl z populace (%) Počet případů (v zárovce procentuální podíl)Počet hospitalizací (podíl v %) Hospitalizovaní s vážným průběhem (podíl v %)Úmrtí (podíl v %)
1–43,823 182 (1,3) 450 (0,4) 15 (0,1) 2 (0,01)
5–116,875 287 (4,2) 464 (0,4) 21 (0,1) 4 (0)
12–15 3,867 092 (3,7) 452 (0,4) 16 (0,1) 16 (0,1)
16–18 366 960 (3,7) 580 (0,5) 28 (0,2) 6 (0)
19–39 26,1560 665 (31,0) 10 859 (9) 530 (3,4) 127 (0,6)
40–64 35,7713 368 (39,4) 38 257 (31,5) 4 777 (31) 1 693 (8,1)
65 a více20,8301 905 (16,7) 70 212 (57,9) 10 025 (65) 19 036 (91,2)
Celkem100 1 808 459 (100) 121 274 (100) 15 412 (100) 20 884 (100)
Zdroj dat: ECDC. Na základě údajů, které členské země (konkrétně Rakousko, Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Norsko, Polsko a Slovensko) zaslaly do systému TESSy mezi 1. srpnem a 29. listopadem 2020. Do analýzy byly zahrnuty pouze případy, u kterých byla uvedena kompletní historie o průběhu hospitalizace, pobytu na JIP a také konečný stav pacienta (tedy včetně úrmtí). Za „hospitalizace s vážným průběhem“ jsou považovány všechny případy, kdy pacient vyžadoval pobyt na JIP či podporu dýchání.

Neznámou jsou i již zmiňované „nové varianty“ koronaviru. Na základě některých indicií je celkem představitelné, byť rozhodně ne jisté, že virus se vyvíjí směrem k tomu, aby lépe unikal imunitní odpovědi u mladých. Zda jde o reálné riziko, nebo máme „velké oči“, zatím nelze určit.  (Vzhledem k úrovni sekvenování a trasování v Česku ovšem bude lepší si počkat na nějaká data ze zahraničí.)

Školy a okolí

Patrně právě díky tomu, že děti se dokážou nákaze poměrně účinně bránit, nemusí školy z epidemiologického hlediska představovat nezvladatelný problém.

To ukazuje příklad ve Švédsku, kde i během jarní vlny – v severské zemi nesrovnatelně smrtelnější než u nás – zůstala část škol otevřena pro prezenční výuku. Střední školy byly zavřené, ovšem i druhé stupně základních škol zůstaly otevřené. (Došlo k tomu 18. března, doma zůstali žáci starší 16 let.)

Přirozeného experimentu využila skupinka autorů k porovnání rozšíření nákazy mezi rodinami a učiteli žáků, kteří zůstali doma, a těch, kteří chodili nadále do školy. (Práce se objevila v říjnu nejprve jako tzv. preprint, v únoru 2021 vyšla v časopise PNAS.) Autoři v registru zdravotní péče a koronavirových statistikách hledali důkazy toho, jak byla ve které skupině nákaza rozšířena.

Dodejme, že ve švédských školách na jaře neplatila příliš striktní opatření proti šíření nákazy. Nenosily se masky či respirátory a třídy měly běžné počty žáků. Lidé v přímém kontaktu s potvrzeně infikovaným také nechodili do karantény. Přenos na školách tedy nebyl potlačen v maximální možné míře.

Ve skupině těch učitelů, kteří byli s žáky v učebnách, byly pozitivní výsledky testu dvakrát častější než ve skupině učitelů, kteří učili distančně.

Ve statistikách byl vliv prezenčního vzdělávání patrný: nákaza byla jednoznačně rozšířenější ve skupině, která byla v kontaktu s dětmi docházejícími do výuky. Například rodiče dětí z posledního ročníku, který ještě měl prezenční výuku (tj. obvykle 16letých studentů), měli zhruba 1,1- až 1,25krát vyšší riziko prokázaného případu nákazy než rodiče studentů z 10. ročníku (tj. 17letých), kteří už do školy nechodili. Ve Švédsku se během jarní vlny nijak masivně netestovalo, takže odhalené případy nákazy ve studii tvořili hlavně lidé se zjevnými příznaky.

Častěji se samozřejmě nakazili i kantoři, kteří děti učili. Ve skupině těch, kdo byli s žáky v učebnách, byly pozitivní výsledky testu dvakrát častější než ve skupině učitelů, kteří učili distančně. To je obzvláště cenné srovnání, protože jde o skupiny velmi podobné. Vylučuje se například vliv vyššího příjmu a dalších představitelných faktorů. Vyšší výskyt nákazy byl i mezi partnery učitelů, a to zhruba 1,3krát (plus mínus nějaká ta desetina, samozřejmě, podobná čísla nejsou zcela přesná).

Celkově bylo v době trvání „švédského školního experimentu“ hospitalizováno celkem 79 učitelů z 39 tisíc v ročnících, které měly prezenční výuku. Jeden z nich zemřel. Plný přechod na distanční výuku by zřejmě mohl snížit počet hospitalizací o nějakých 30–35 případů. Mezi 18. březnem a 30. červnem mělo Švédsko zhruba 5 330 prokázaných případů úmrtí v souvislosti s covidem-19. (Švédsko vykazovalo tato úmrtí „poctivěji“ než ČR, tato statistika je v podstatě totožná s celkovým počtem nadúmrtí.)

Přesto, že studie zjistila jasně vliv škol na navýšení počtu případů nákazy, z pohledu vývoje epidemie ve Švédsku ovšem nesehrálo zachování části prezenční výuky zřejmě zásadní vliv. I riziko pro rodiny žáků v prezenční výuce bylo podle výsledků poměrně nízké.

ilustrační snímek

ilustrační snímek

A jde to i lépe

Švédská studie Jonase Vlachose a kolegů je jedním z nejlepších zdrojů pro posouzení toho, do jaké míry jsou školy pro přenos nákazy důležité. Ale zároveň je nutné si připomínat, že probíhala ve Švédsku, které z různých důvodů nepřijalo všechna možná opatření pro omezení šíření SARS-CoV-2, a to nejen ve školách.

Když se to udělá lépe, výsledky mohou být lepší. Pokud základní školy otevřou odpovědně a případů není v komunitě mnoho (což není v současnosti případ Česka, dodejme), je velmi dobře možné nákazu nadále omezit a počty případů srazit. Dokládá to mimo jiné celá řada příkladů z různých států a oblastí USA (viz zpráva REACH).

Jak taková opatření mohou vypadat? Dobrý příklad dávají data z amerického Wisconsinu, která vyšla v časopise organizace CDC. Popisují zkušenosti ze škol v okrese Wood County mezi zářím a listopadem 2020.

Vývoj epidemie ve Státě Wisconsin
datumpočet případů za den
22.09.20201224
23.09.20201323
24.09.20201407
25.09.20201485
26.09.20201647
27.09.20201786
28.09.20201802
29.09.20201870
30.09.20201913
01.10.20201969
02.10.20202018
03.10.20202025
04.10.20202096
05.10.20202169
06.10.20202233
07.10.20202334
08.10.20202414
09.10.20202489
10.10.20202517
11.10.20202539
12.10.20202493
13.10.20202491
14.10.20202438
15.10.20202439
16.10.20202478
17.10.20202526
18.10.20202514
19.10.20202627
20.10.20202668
21.10.20202861
22.10.20202984
23.10.20203094
24.10.20203228
25.10.20202804
26.10.20202416
27.10.20203259
28.10.20203438
29.10.20203587
30.10.20203529
31.10.20203606
01.11.20204273
02.11.20204813
03.11.20204112
04.11.20204229
05.11.20204195
06.11.20204412
07.11.20204514
08.11.20204676
09.11.20204644
10.11.20204714
11.11.20204800
12.11.20205104
13.11.20205267
14.11.20205417
15.11.20205662
16.11.20205784
17.11.20205922
18.11.20206111
19.11.20206295
20.11.20206572
21.11.20206863
22.11.20206586
23.11.20206859
24.11.20206883
25.11.20206906
26.11.20207045
27.11.20206934
28.11.20206738
29.11.20206945
30.11.20206616
01.12.20206447
02.12.20206327
03.12.20205968
04.12.20205713
05.12.20204905
06.12.20204683
07.12.20204688
08.12.20204577
09.12.20204275
10.12.20204070
11.12.20204061
12.12.20204669
13.12.20204703
14.12.20204573
15.12.20204523
16.12.20204521
17.12.20204464
18.12.20204336
19.12.20204166
20.12.20204010
21.12.20203984
22.12.20203985
23.12.20203904
24.12.20203712
25.12.20203651
26.12.20203571
27.12.20203527
28.12.20203395
29.12.20203295
30.12.20203149
31.12.20203183

Je to pro nás poměrně releventní případ, protože v oblasti byla nákaza v této době hojně rozšířená – podobně jako tomu je v současné chvíli v České republice. Podíl pozitivních testů mezi všemi provedenými dosahoval totiž během daného období až 40 procent (nejnižší byl 7 procent).

Sledování se zúčastnilo celkem 17 školek, základních a středních škol, do kterých docházelo necelých pět tisíc studentů (dalších pár set se rozhodlo učit se jen na dálku). Zhruba dvě třetiny z nich byly ve věku 12–18 let, zbytek tvořily děti mladší.

Všechny děti dostaly zdarma několik 2–3vrstvých textilních roušek (nikoli respirátorů). Roušky byly povinné všude s výjimkou obědů a opatření se po celou dobu údajně podařilo poměrně dobře dodržovat (ale to se samozřejmě těžko ověřuje).

Třídy byly menší než obvykle (od 11 do 20 žáků), a pokud byla možnost, nestýkaly se mezi sebou, a to ani při obědech. Platila pravidla o bezpečném odstupu. Studenti s příznaky respiračních onemocnění do školy nesměli, stejně jako jejich sourozenci, byť třeba neměli žádné příznaky. (V Česku zatím takové pravidlo není.)

Ve školách se neprovádělo testování v žádném větším měřítku. Nelze tedy říci, kolik přesně dětí či učitelů se mohlo infikovat celkem. Ale lze říci, že počet odhalených případů nebyl vyšší než ve zbytku komunity. Ba spíše nižší.

Během 13 sledovaných týdnů bylo ve Wood County odhaleno celkem 3 393 případů na zhruba 73 tisíc obyvatel. Mezi asi pěti tisíci studenty a zaměstnanci sledovaných škol bylo odhaleno 191 případů nákazy: 133 u dětí, 58 u zaměstnanců. Nepodařilo se prokázat ani jeden případ nákazy učitele od žáka, a jen několik málo případů, kdy dítě infikovalo vrstevníky.

Vývoj epidemiologické situace ve Wood County na podzim roku 2020

Vývoj epidemiologické situace ve Wood County na podzim roku 2020

Čemu se vyhnout?

Nemáme samozřejmě jen pozitivní příklady. Bez opatření (či při jejich nedodržování) se může situace snadno vymknout z rukou. Známý je příklad z Izraele, kde dva asymptomatičtí středoškolští studenti na dvou různých školách nakazili 153 dalších žáků a 25 zaměstnanců.

K vytvoření těchto „clusterů“ došlo jen 10, respektive 11 dní po otevření středních škol v Izraeli v květnu 2020. Svou roli v nich nepochybně sehrálo i to, že kvůli vedru nikdo nenosil roušky či respirátory a třídy byly nejen plné, ale údajně přímo přeplněné.

Je asi také rozumné vyhnout se riziku například v podobě zpěvu či větších sportovních událostí. V USA je třeba k dispozici velmi čerstvý příklad velkého ohniska v souvislosti s turnajem v zápase řecko-římském na Floridě. Toho se účastnilo celkem 130 lidí ze tří středních škol. Postupně se mezi účastníky objevilo 38 pozitivně testovaných. Od nich se pak nakazilo nejméně 53 dalších, z nichž nejméně jeden zemřel. Není to poprvé, co k podobné události došlo, je tedy celkem jasné, že sportovní turnaje nejsou totéž co běžná školní docházka.

Pokud se školy vyhnout podobným chybám, při dobrém nastavení pravidel nemusí ani otevření škol epidemiologickou situaci výrazně zhoršit. K takovému závěru došlo americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí CDC: „Empirická data ukazují, že pokud školy důsledně uplatňují opatření na snížení rizika přenosu, šíření nákazy ve školách lze omezit.“

A také evropská obdoba amerického úřadu, tedy ECDC (která je obdobou jen částečnou – má mnohem menší pravomoce a jde o orgán spíše analytický a poradní), tvrdí: „Tam, kde došlo k epidemiologickému výzkumu, ukázalo se, že přenos ve školách má na svědomí pouze malou část ze všech případů covidu-19 v dané zemi.“

Budeme dost dobří?

V Česku nejsme ovšem v dobré výchozí situaci. Nákaza je velmi rozšířená, počty pozitivně testovaných i poměr pozitivných testů jsou vysoké. V tuto chvíli také evidentně neexistuje plán ani příliš silná společenská poptávka po omezení míry nákazy. 

Pokud nedojde zároveň ke změně chování Čechů, výsledkem otevření škol bude téměř určitě zvýšení reprodukčního čísla. Patrně spíše malé, ale i takové zvýšení může v případě exponenciálního růstu mít velké důsledky). Prezenční výuka prostě je nová příležitost k setkávání – a tedy přesně to, co virus k šíření potřebuje.

Reprodukční číslo se přitom v Česku pohybuje v posledních týdnech kolem hodnoty 1 až 1,1 (záleží na metodice výpočtu). I mírný růst v důsledku otevření škol (třeba v kombinaci s dalším otevíráním) jen zhorší už tak špatnou situaci v nemocnicích. A samozřejmě může přispět k dalším úmrtím.

Byť se o ní příliš nemluví, česká bilance v tomto ohledu je i nadále tragická. Za poslední období, kdy tento údaj máme, tedy za týden od 4. a do 11. ledna, zemřelo podle údajů Českého statistického úřadu celkem 3 694 lidí. Průměr posledního desetiletí pro stejné období je zhruba 2 300 lidí.

Úmrtnost v ČR v letech 2020–2021 podle dat ČSU (týdny jsou značeny za sebou od začátku roku 2020)
Pořadové číslo týdnePrůměr 2015-20192020 a 2021
123652305
223432321
323892245
423862336
524062369
624662353
724992391
825012346
924662358
1024112292
1123312302
1222662323
1321992294
1421622322
1521162238
1620662126
1721102031
1820272111
1920231997
2019822029
2119871919
2220381935
2319562135
2419571984
2519482025
2619612081
2719832112
2819881995
2919941989
3020292086
3120362228
3220202161
3320562188
3419622102
3519562033
3619582041
3719602083
3819882221
3920182386
4021022381
4121092604
4220732948
4320793644
4420564217
4520374229
4620873858
4720893416
4820903166
4921193092
5021603091
5122233237
5222483205
5321563443
5423653694

Úmrtnost v Česku je tedy na 150 procentech dlouhodobého průměru, evidentně v důsledku pandemie (od 4. do 11. ledna přibylo 1 212 případů úmrtí v souvislosti s covidem-19). Situace se přitom nelepší. Každý den u nás tedy dochází de facto k jedné neviditelné letecké nehodě s cca 150 oběťmi. (A to, že průměrný věk zemřelých na covid je stejný jako průměrný věk v ČR, neznamená, že umírají jen lidé, kterým zbývalo pár měsíců života.)

V 80 život nekončí

Na datech ze zahraničí je také vidět, že po pandemické vlně nenásleduje bezprostředně propad úmrtnosti. Není to tak, že by zemřeli lidé, kteří by tak jako tak zemřeli v následujících několika měsících.

V průměru nemoc podle vícera prací s daty z různých zemí zemřelého připraví totiž cca o 10 let života, k žádnému velkému „vyrovnání“ smrtnosti tedy nedojde.

Je to neintuitivní. Průměrný věk zemřelých „v souvislosti s covidem-19“ je téměř 79 let - prakticky stejně jako je průměrný věk v České republice. Jak ho může v průměru připravit o 10 let? Jde o poměrně složitý výpočet, který zde nerozebereme do detailu, ale je důležité si uvědomit dva faktory.

Nezanedbatelná část z celkových ztracených let připadá na lidi v nižším věku. Zemřelý čtyřicátník či padesátník přišel nejspíše o desítky let života (ne ve všech případech samozřejmě, ale v průměru). Ve vyspělých zemích přitom 20 procent covid-19 úmrtí připadá na lidi pod 70 let.

Ovšem i v případě, že kvůli nákaze virem zemře 79letý člověk, stále ho nemoc připravila o několik let života. Musíme si totiž uvědomit, že do průměru se počítají všichni, kteří již zemřeli v minulosti. Tedy všichni ti, již zemřeli na dětské nemoci, při nehodách či pracovních úrazech. Nebo podlehli předčasně například infarktu.

Podle údajů Českého statistického úřadu mohl osmdesátník v roce 2019 v průměru očekávat, že bude žít dalších osm let (rozdíl mezi ženami a muži je v tomto věku již malý, zhruba rok), tady cca do 88 let. Nákaza virem SARS-CoV-2 ovšem pravděpodobnost toho, že jich dožijí, výrazně sníží.

Zobrazit více
Sbalit

Otevření škol ovšem nemůže situaci nijak vylepšit. Ideální by samozřejmě bylo kompenzovat ji omezením kontaktů jinde. Místo toho se ovšem hovoří o dalším rozvolňování.

Přijatá opatření ve školách by tedy v české situaci neměla být polovičatá, jinak hrozí jak časté omezování provozu škol v důsledku šíření nákazy, tak zhoršení celkové situace.

Které testy?

Součástí českého přístupu by mělo být podle všeho masivní testování žáků. Rychlé a přesné testování žáků prakticky v reálném čase (třeba ráno před odchodem do školy) je poměrně nový prostředek v boji proti pandemii a zkušeností není tolik. Je jasné, že může pomoci.

V Česku existuje poměrně ostrý rozpor mezi odbornými zastánci a odpůrci širokého nasazení antigenních testů. Oponentni jim vytýkají nízkou citlivost (testy zachytí jen ty, kdo mají viru v těle poměrně hodně). Testy tak nemusí infikovaného zachytit i poměrně krátce (řádově hodiny či desítky hodin) před tím, než sám začne být infekční.

Zastánci antigenních testů poukazují v první řadě na jejich nižší cenu (nabízí se i za cenu mezi 100 a 200 korunami). A také na rychlost, která umožní odhalit infikovaného přímo na místě. Pokud by se měly používat PCR testy, výsledky by byly nejdříve po několika hodinách, spíše druhý den.

Uvidíme, co ukážou pilotní programy a zkušenosti, rozhodně bude záležet na konkrétních okolnostech, tedy například typu použitého testu. Rozhodně by bylo záhodno nevěřit parametrům výrobce a provést ověřovací studie kvality testů ještě před jejich masovým nasazením. Rozdíly mezi testy mohou být veliké. Stihne se něco takového v současném shonu?

Výsledky srovnání pěti antigenních testů provedených v SZÚ Ostrava. Tento graf...

Výsledky srovnání pěti antigenních testů provedeného v SZU Ostrava. Tento graf zachycuje schopnost přesně zachytit pacienta s pozitivním výsledkem PCR testu - tedy tzv. senzitivitu (citlivost testu na přítomnost viru). Výsledky jsou vyznačeny zvláště pro skupinu testovaných, u nichž byla prokázána přítomnost „viabilního“ virus, tedy viru schopného nakazit buňky v kultuře, (plná kolečka) vs. výsledku u všech PCR pozitivních, tedy i těch, kdo ve vzorku viabilní virus neměli (prázdná kolečka).

Výsledky srovnání pěti antigenních testů provedených v SZÚ Ostrava. Tento graf...

Výsledky srovnání pěti antigenních testů provedeného v SZU Ostrava. Tento graf zachycuje schopnost přesně určit, kdo v těle NEMÁ virus a měl tedy negativní výsledek kontroloního PCR testu - tedy tzv. specificitu (tj. kolik dává „falešných poplachů, tzv. falešně poztiivních výsledků). Výsledky jsou rozděleny na výsledky těch, u kterých byl prokázán „viabilní“ virus, tedy virus schopný nakazit buňky v kultuře (plná kolečka) a pak na výsledky u všech, kdo měli PCR test pozitivní (ať měli v těle virus viabilní či nikoliv) (prázdná kolečka). Jak vidno, na trhu jsou dnes testy, které způsobují jen málo falešných poplachů. Ale evidentně jsou na trhu i produkty velmi nespolehlivé.

Jak naznačují výše uvedené příklady, masové testování není zcela nutnou podmínkou bezpečného otevření škol. Těžko lze tedy v současné situaci tvrdit, že použití jednoho či druhého typu testu plány nutně zhatí. Mnohem důležitější bude, aby se opatření dobře připravila, a především dodržovala.

  • Nejčtenější

Z boeingu v jedenácti kilometrech nic nevyhodíte, směje se pilot konspiraci

Pravda bývá nudnější než konspirační teorie, zejména proto, že v ní platí fyzikální zákony. Jak moc je děravé tvrzení o...

Prototyp velké lodi SpaceX konečně úspěšně přistál, pak však vybuchl

Společnost SpaceX provedla další test prototypu, z nějž vznikne budoucí velkokapacitní loď Starship. Ten současný měl...

První výlet Perseverance po Marsu. Šest a půl metru urazil za 33 minut

Robotický průzkumník Perseverance se dal poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu, oznámil americký...

Microsoft chce vrátit Windows 10 na výsluní, připravuje další vylepšení

Aktualizace uživatelského rozhraní, vizuální omlazení, nové funkce, dynamický obsah a modernější operační systém. Toho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejzajímavější československý letoun k obraně vlasti vznikal v Pragovce

Výzbroj letectva ČSR byla před druhou světovou válkou tristní. Moderně řešené letouny domácí konstrukce vznikly příliš...

Exploze viru: v domově důchodců ve Vrchlabí zabil polovinu seniorů

Premium Tragédie v domově seniorů varuje, jak rychle se šíří nákaza koronavirem a jak smrtelná může být. Celorepublikově pak...

Randění pod rouškou. Reportérka absolvovala sedm pokusů o seznámení

Premium „Jestli si někoho nenajdeš, než ti bude třicet, nainstaluju ti seznamku,“ oznámila mi moje nejlepší kamarádka. Patřím...

Zavřené nezavřené restaurace. Jak vypadá zapovězený společenský život?

Premium Zaplněné stoly, skupinky lidí se sklenicemi vína a smích nesoucí se až na ulici. Nejde o výjev starý víc než rok, ale o...

  • Další z rubriky

Jde to i bezpečně? Jaký vliv má otevření škol na šíření covidu

Školy rozhodně k přenosu viru SARS-CoV-2 přispívají, jejich přínos nemusí být však zásadní. Ukazují to data z jarního...

Nadějná data. Stále přibývá dokladů toho, že vakcíny brání šíření viru

Nadějné výsledky z posledních dní naznačují, že minimálně některé vakcíny proti viru SARS-CoV-2 výrazně zpomalují jeho...

Nadvládě dinosaurů pomohlo vymírání před 201 miliony let

O hromadném vymírání na konci křídy před 66 miliony let, kterému padli za oběť neptačí dinosauři, už bylo napsáno...

STO OBJEVŮ: Geniální Ressel zavedl lodní šroub do praxe. Uznání nepřišlo

Seriál Změnil lodní dopravu, ulehčil spojení Evropy s dalšími kontinenty. Český rodák Josef Ressel zpopularizoval lodní šroub,...

Gabriela Koukalová se pochlubila, že čeká miminko. Změnila si i příjmení

Bývalá biatlonistka Gabriela Koukalová (31) bude maminkou. V ranním vysílání na Primě se pochlubila šťastnou novinou a...

Nepravda a účelovka, říká Koukal o tvrzení exmanželky Soukalové

Po obviněních bývalé biatlonistky Gabriely Soukalové (31), že ji exmanžel Petr Koukal (35) podváděl a utrácel její...

Zemřel rockový bubeník kapely Citron a podnikatel Radim Pařízek

Zemřel rockový bubeník spjatý zejména s heavymetalovou kapelou Citron Radim Pařízek. Hudebníkovi, který se uplatnil i v...

Amatérské porno je realita, která lidí baví, říká pornoherečka

Porno je film, fikce, představení. Amatérská videa jsou však realita. „A to na nich lidi baví. Nikdo nechodí po...

Jeden partner byl sadista, druhý asexuál, říká autorka erotické trilogie

Blanka Lipinska (35) se proslavila svou erotickou trilogií s názvem 365 dní. Polská spisovatelka si momentálně užívá na...