V lednu roku 2020 obsahovala „globální“ wikipedie víc než 51,7 milionu článků, jednotlivých rozepsaných hesel. Což z ní činí dosud nejobsáhlejší encyklopedické dílo lidské civilizace. Jedním z výrazných kladů tohoto úctyhodného počinu je dostupnost zachycených informacích, které prezentuje v široké paletě jazyků.
Ne všechny jazykové edice jsou samozřejmě stejně objemné. Jen pro hrubou představu – česká verze v sobě nese asi 462 tisíc hesel, rozepsaných do víc než 24 milionů vět. Což ji, co do vydatnosti textu, řadí na 54. místo, a 27. místo v množství hesel ve srovnání s jinojazyčnými verzemi. Počtem rozepsaných hesel nás válcuje například polská, srbská a ukrajinská edice, které jsou zase dohromady menší než verze psaná anglicky. V tomto jazyce je totiž 11,6 procenta z celého obsahu.
Lingvistická diverzita Wikipedie je rovněž hodna obdivu. Ve svých regionálních edicích totiž zrcadlí 307 jazykových verzí, forem a dialektů. Pravda, pětačtyřicet těchto lokálních (užitým jazykem) encyklopedií má v sobě méně než tisícovku hesel, a jsou tak spíše symbolické. Což nás přímo přibližuje k nedávné minulosti skotské jazykové edice.
I ta byla dlouho encyklopedickou Popelkou mezi mnohem vyspělejšími sestrami anglosaské jazykové rodiny. První pětitisícovku hesel v obsahu dorovnala až v listopadu 2010, takže se pořád výrazně nelišila od dalších z angličtiny odvozených dialektických verzí. Třeba od Pitkern-Norfuk wikipedie, psané kreolským jazykem, jež v sobě mísí hovorovou norfolkštinu starých námořníků a jazyky domorodých obyvatel Tahiti, případně zpěvné Patois wikipedie, která je vlastní řeči Jamajčanů. To se ale mělo brzy změnit.
Skotsky mluví 90 tisíc lidí. Každý po svém
Čistě řečí čísel totiž ona edice napsaná ve skotštině, přesněji tedy Scots Wikipaedia (neplést si se skotskou gaelštinou) někdy mezi lety 2008–2010 zahájila velmi dynamický růst. A brzy za sebou zanechala například encyklopedii psanou jiným regionálním dialektem, kašmírštinou. Což je svým způsobem jistě pozoruhodné.
Skotštinu jako svůj hlavní jazyk totiž v roce 2019 uvádělo 99 200 mluvčích a jako ke svému druhému jazyku se k ní hlásilo 1,5 milionu lidí. Kašmírsky coby prvním jazykem plynně hovoří 7,1 milionu lidí a volně komunikovat jím jsou schopny další miliony lidí na indo-pákistánském pomezí. Tento zjevný nepoměr rychlého nárůstu hesel v regionálních edicích Wikipedie vztažený k počtu rodilých mluvčích se dal vysvětlit různě, akademickým či nacionálním zápalem několika motivovaných tvůrců obsahu, takže ve své době nikoho nezneklidňoval.
Tedy téměř nikoho. Už v roce 2008 se nechal slyšet skotský konzervativní politik Ted Brocklebank v duchu: „Něco prohnilého jest ve skotské wikipedii…“ Z pozice kulturního poradce své strany se tento vážený člen parlamentu ohradil, že v encyklopedii se začínají objevovat hesla zpracovaná jazykem, který se tváří být jakousi univerzální skotštinou. „Skotsko je přitom přirozeně bohaté na jazykové variace angličtiny. Od severovýchodního dórského dialektu přes Lallans, kterým se hovoří pod Edinburghem, až po severskou skotštinu z Orknejí a Shetland. Žádná z těchto variací není sama o sobě klasifikována jako samostatný a plnocenný jazyk, přesto se významně liší. Webová stránka se snaží působit dojmem, že existuje jen jedna skotština. Je to laciný pokus vytvořit uměle jazyk.“
Debata o kvalitě obsahu skotské wikipedie se záhy stala zpolitizovanou, když se editorů obsahu zastal Chris Robinson, akademik a ředitel DOST (Dictionary of the Scots Language). Ten naopak pozitivně vnímal snahu anonymních tvůrců přiblížit formou populárního encyklopedického výkladu skotštinu masám. S tím, že hanění této chvályhodné iniciativy opravdovým Skotům a jejich jazyku neprospěje.
Těžko říct, jestli se tehdy někdo z vášnivě debatujících skutečně na hesla a jejich výklad podíval. Protože ve své podstatě už tehdy kolem 30 % celkového obsahu čirou skotštinu úplně nepřipomínalo. Byly totiž sepsány prazvláštní směsí angličtiny, kornštiny, galštiny a dalších nářečí, obohacených sice o pár ustálených slovníkových termínů a slovních spojení ze skotštiny, ale přepsaných řekněme spíše foneticky do podoby, která opravdu nezkušenému čtenáři vzdáleně mohla připomínat skotštinu.
Jako v Simpsonech!
K tomu, abychom popsali kvalitu na síti publikovaných textů skotské wikipedie, můžeme použít aktuální korektní vyjádření profesora Roberta McColl Millara, profesora lingvistiky Univerzity v Aberdeenu. Ten prohlásil, že „tvůrci obsahu zatím prokázali jen velmi omezenou znalost moderní skotštiny i jejích dřívějších projevů.“
Anebo si můžeme vystačit s hodnocením, které skotské wikipedii vystavili na sociálních médiích a debatních fórech: většina textu podle nich působí dojmem promluv školníka Willieho, animované postavičky z nekonečného seriálu Simpsonovi. Což je samozřejmě krajně nepatriotické a zavánějící kulturním rasismem.
Navzdory těmto akademickým debatám, které vedli lingvisté a skotští historikové v univerzitních kuloárech, se v posledních letech skotská edice Wikipedie velmi utěšeně rozrůstala. Momentálně se může pyšnit 56 775 články, což ji dnes řadí na 87. příčku ve srovnání s dalšími jinojazyčnými verzemi. A znovu – je to pozoruhodný výkon, když vezmeme v potaz, že pro ni pracuje skromný ansámbl šesti stálých správců a kolem 110 aktivních uživatelů. Jenže jak se ukázalo, právě v tomto skromném počtu tvůrců vězel onen zdroj předchozích, současných a nejspíš budoucích komplikací.
S odhalením, které se v kruzích náruživých wikipedistů, dobrovolných tvůrců obsahu encyklopedie, dá označit za zásadní skandál, přišel 25. srpna 2020 jakýsi Ultach, uživatel otevřené sociální sítě Reddit. V nezvykle obsáhlém příspěvku sdělil světu své fatální podezření: „Objevil jsem, že skoro každý článek skotské edice Wikipedie byl sepsán jednou a tou samou osobou. Americkým teenagerem, který nemluví skotsky.“
„V současnosti lze třetinu obsahu skotské wikipedie připsat tomuto jednomu autorovi, který ale skotsky vůbec neumí,“ napsal Ultach . Nezvykle plodný administrátor obvykle jen zkopíroval obsah anglické verze, pohrál si s pravopisem, přidal k anglickým slovům ryčivá err a harr, aw a aun, mezi věty nahodile rozsypal skotské předložky a spojky, v dost nekritickém nadbytku oproti gramaticky správné větné skladbě, a doplnil k tomu vymyšlená slova „skotsky jen znějící“.
Tuto svou metodickou „skotifikaci“ postupně zdokonaloval, místy až k úplné nesrozumitelnosti textu. Z klasických skotských idiomů a gramatiky pak mnoho ke čtení nezbylo, a nekontrolovanou editorskou horečkou bylo zasaženo 49 % celkového obsahu.
Jen tento jeden jediný uživatel skotské wikipedie, známý pod profilem AmaryllisGardener, byl schopen vyprodukovat přes 23 tisíc článků, výkladů hesel. Sepsaných onou podivnou směsicí jazyka volně překlopeného z angličtiny do poněkud neumělého fonetického rozkladu skotského pravopisu. Jazyka, který měl ke skutečné skotštině vztah asi tak jako brněnský hantec ke slovenštině. Tedy pražádný.
Nejlepší a nejhorší zároveň
Přesto takto jím vytvořený obsah na skotské encyklopedii dominoval. Tomuto snaživému jednotlivci rozhodně nelze upřít výdrž, neboť od roku 2013 publikoval nová hesla průměrným tempem devíti článků denně. A tento nesporně plodný autor ještě zvýšil svou aktivitu, když se v roce 2018 stal administrátorem celkového obsahu. Editace, úpravy již publikovaných textů jiných autorů, sice prováděl již dříve, ale teď do nich mohl zasáhnout bez omezení. Stalo se.
Z historie úprav se dalo vyčíst, že realizoval přes 200 tisíc jednotlivých editací, kterými vetoval snahu jiných správců o nápravu a kontrolu kvality obsahu.
„Zní to možná až neuvěřitelně nadsazeně a hystericky, ale tato jediná osoba zasadila skotskému jazyku asi největší ránu v historii,“ píše Ultach. Wikipedie je totiž nejnavštěvovanější webovou stránkou na světě a desítky milionů lidí prý mohlo vidět tuto prachbídnou směs výmyslů.
Internetová encyklopedie se podle něj mohla stát nenahraditelným zdrojem, schránkou pro mizející jazyky, ale v tomto amatérském provedení se pro skotštinu stala spíše lingvistickým hrobem. A nejhorší na tom prý je, že si za posledních sedm let nikdo nedal tu práci, aby stížnosti na nevalnou úroveň jazykově nesprávného obsahu dovedl až k řádné nápravě. Admin skotské wikipedie AmaryllisGardener se prostě stal vládcem obsahu.
Zkáza, nebo spása?
Kritikové se začali znovu halasně ozývat až poté, co se příspěvek z Redditu dostal do povědomí médií. A servítky si nebrali. Zapomenout bychom proto neměli na tvůrce celého skandálu, onoho administrátora a produktivního autora obsahu, jenž je znám jen jako AmaryllisGardener.
Podle všeho pochází ze Severní Karolíny, skotsky skutečně neumí a za své činy se momentálně kaje. „Upřímně, nebude mi vadit, když zvrátíte všechny moje editace a smažete mé články nadobro nebo mi navždycky zakážete vstup na Wikipedii. Už jsem přišel na to, že moje příspěvky rozzlobily bezpočet lidí, což mě po letech, kdy jsem si myslel, že konám správně, silně zasáhlo. S editacemi a psaním článků jsem začal jako dvanáctiletý kluk. A když někdy s něčím začnete takhle mladí, nemůžete tak snadno prohlédnout, že si počínáte nezdravě a nejste nápomocní, tak jako to uvidíte, až když jste starší.“
Účinná lítost ale úplně nezmění to, že dobře sedm let mohly být potenciální miliony uživatelů baveny drmolivě nesrozumitelným obsahem rádoby skotského akcentu. Ale nedává to ani záminku k tomu, vozit se teď po devatenáctiletém klukovi, který se podle všeho nejspíš nechtěl dopustit virtuálního gramatického terorismu. Co bude se skotskou wikipedií dál? Vzhledem k tomu, jak hluboce je AmaryllisGardener provázán s defektním obsahem, jeví se oprava obsahu příliš náročná. Skotské wikipedii tedy nejspíš hrozí smazání a neslavný začátek od nuly.
Na druhé straně, široce medializovaný skandál přitáhl ke skotské edici encyklopedie nebývalou pozornost. O její obsah a autentické znění se teď zajímají lidé, kteří ještě nedávno měli o existenci skotštiny jen velmi mlhavé ponětí. Na Facebooku vznikla otevřená skupina editorů, sdružující teď rodilé mluvčí, k nápravě obsahu. A entuziasté, skotštiny skutečně znalí nebo se jí právě doučující, se hrdě hlásí k tomu, že svou národní wikipedii padnout nenechají. Třeba se tak kontroverzní senzace s neuměle vytvořeným balastním obsahem stane tím nejlepším, co skotskou wikipedii od jejího založení potkalo.
