Výsledky analýzy bakteriální DNA z intimních partií dobrovolnického páru, který používal kondom. Nahoře muž, dole žena. Vlevo před sexem, vpravo po něm. Velikost koleček odpovídá počtu záchytů dané bakterie.
Zbývá hodně práce
Ve vzorcích z ženských pohlavních orgánů našli biologové víc úseků bakteriální dědičné informace než v mužských. Bylo jich asi 8 000 ve srovnání se zhruba 6 700. Bakteriální společenstvo na mužských pohlavních orgánech je však bohatší na počet druhů. Z ženských genitálií jich výzkumníci identifikovali přibližně pět stovek. Na mužských jich objevili zhruba dvojnásobek.
Většinu mikrobů ve vagině tvoří různé druhy a kmeny rodu Lactobacillus. Tyto „potvory“ umí přepínat mezi dýcháním vzdušného kyslíku a mléčným kvašením, tedy přeměnou cukrů na kyselinu mléčnou. Různé laktobacily tak zároveň tvořily i majoritu mikrobů, kteří se po sexu stěhovali.
Obvykle to bylo směrem z ženských pohlavních orgánů na mužské. Přenosu bakterií nezabrání ani použití kondomu. To by se mohlo hodit vyšetřovatelům znásilnění. Obvykle totiž hledají stopy DNA muže. Pokud ale pachatel použil kondom nebo v minulosti absolvoval vasektomii, může uniknout trestu.
Výzkumníci předpokládali, že výsledky bude ovlivňovat i skutečnost, jestli muž byl či nebyl ořezaný, případně úprava pubického ochlupení partnerů. Ani jedna z těchto hypotéz se však neprokázala.
Složení sexomu ovšem může do značné míry ovlivnit fáze menstruačního cyklu ženy. Z hlediska identifikace pachatele to nejspíš bude problém. K praktickému uplatnění výsledků proto zbývá ještě dlouhá cesta.
„Využití sexomu v práci na případech sexuálních útoků je zatím v plenkách,“ přiznala Dixonová v tiskové zprávě k výzkumu. „Důležité je zcela porozumět vnějším faktorům, které mohou mít vliv na mikrobiální diverzitu mužů i žen, a to je něco, co máme v plánu dále studovat.“
