Skupina badatelů vedená Ruby Dixonovou z Murdochovy univerzity v australském Perthu přišla s poněkud choulostivým výzkumem. Vědci sesbírali stěry z genitálií dvanácti heterosexuálních párů. Následně tyto dobrovolníky požádali, aby se na různě dlouhou dobu zdrželi provozování sexu. Po jejím uplynutí dostali účastníci pokusu naopak za úkol sex mít. Po jeho splnění přišly další stěry. Vědci poté ve vzorcích hledali bakteriální RNA. Zajímalo je, jaký měl pohlavní styk vliv na mikrobiální obyvatelstvo intimních partií.
„Zjistili jsme, že genetické signatury ženských bakterií byly zachytitelné u jejich mužských partnerů a naopak,“ řekl New Scientistu člen týmu Brendan Chapman.
Podle výzkumníků by tak časem mohlo být možné identifikovat jedinečné společenstvo mikrobů spojené s pohlavním stykem. Navrhují pro něj označení sexom. Slovo vytvořili analogicky k pojmu mikrobiom.
Ten označuje skupinu mikromechanizmů vázaných na určité prostředí či místo. Podobných specifických mikrobiomů je víc. V poslední době se poměrně často mluví třeba o společenství bakterií v našich střevech, na povrchu naší kůže, v plicích, v ústech atd.