Johanna Gutenberga z Mohuče sotva v 15. století napadlo, jak zásadně změní podobu světa svým knihtiskem. Vyučený zlatník a brusič drahokamů se rozhodl zdokonalit dřevoryty používané ke zdobení látek a tisku kalendářů.
Motiv na stránce se původně musel pracně vyřezat ze dřeva. Nic se na ní nedalo měnit a vzhledem k málo odolnému materiálu tisková předloha příliš dlouho nevydržela. Prostě jen pár kopií a dost. Němec to zásadně změnil.
Gutenberg nemohl tušit, že už v 9. století se v Číně k tisku používala písmena z pálené hlíny uchycená voskovým tmelem na dřevěné desce. Měl prostě jen stejný nápad. Řekl si: „Co kdybych každou stránku sestavil ze samostatných liter?“ Tato inovace celý proces zásadně zrychlila.
Gutenberg navíc litery odléval ze snadno tavitelné směsi cínu, olova a antimonu. Materiál byl po ztuhnutí velmi odolný a stránky se daly chrlit po tisících, aniž by se kvalita tisku snižovala. Vysázenou stránku jen stačilo natřít tiskařskou černí, položit na pergamen nebo na papír a stisknout upraveným lisem na víno.
V letech 1454-1455 v Mohuči vzniklo asi 180 kusů tzv. Gutenbergovy bible, dnes označované za první tištěnou knihu světa (nárok na tento titul si ovšem činí i buddhistická Diamantová sútra z roku 868, objevená v roce 1907 britským cestovatelem Aurelem Steinem v čínské poušti Taklamakan).
Gutenbergovy bible se dodnes dochovalo 51 výtisků. Kdybyste snad nějaký našli na půdě, cena je odhadována na 35 milionů dolarů (793 milionů korun).
O zásadních civilizačních a kulturních změnách často rozhodují nečekané banality. V našem případě to byl Gutenbergův spor s obchodníkem Fustem, který mu půjčil peníze. Tiskař neplatil úroky, Fust ho zažaloval a soud rozhodl o zabavení tiskárny.
Kdyby se to nestalo, Gutenbergovi učedníci by se nerozprchli po Německu a okolních zemích a s nimi by se tak rychle nerozšířil i knihtisk. Takto už za padesát let v Evropě fungovala více než tisícovka tiskařských dílen.
Vznik Evropy
Knihu považujeme za samozřejmost, ale na konci 15. století se poprvé ukázalo, jak zásadně nová technologie často mění lidské životy. Před Gutenbergem se knihy opisovaly, což bylo zaprvé velmi pomalé a zadruhé extrémně drahé. Masová produkce bible ve statisících kopií přinesla ztrátu monopolu církve na její čtení a výklad.
Knihtisk se tak stal mocným kopancem nezávislého kritického myšlení. Knihy si najednou mohl číst každý, přemýšlet o nich, hodnotit je… Diktátoři se knih dodnes bojí, o čemž svědčí heslo: „Pinochet málo čet, Ho Či Min ještě míň.“
Tři otazníky
|
Nebýt Gutenberga, nebyl by ani Luther. Neproběhla by náboženská reformace, zpochybnění náboženských autorit a později vytlačení církve na vedlejší kolej – to, čemu se vzletně říká sekularizace. Evropa by nebyla Evropou, jak ji známe dnes.
I díky knihám získal náš kontinent kulturní, civilizační a technologický náskok před zbytkem světa, ze kterého těžíme dodnes. Chcete důkaz?
V roce 1483 osmanský sultán Bájazíd II. knihtisk zakázal pod trestem smrti. „Náboženští učenci islámu tvrdí, že tisknout korán by se rovnalo svatokrádeži,“ píše se v odůvodnění. „Slovo boží lze předávat jedině rukama písařů tvořících nejkrásnější kaligrafii, jaké jsou schopni.“ Knihtisk byl v osmanské říši povolen až v roce 1726. A islámská společnost nabrala stovky let zpoždění.
Dnes už se dávno tiskne jinými metodami, než je mechanická sazba, ale to na věci nic nemění. Před šesti stoletími Gutenberg odpálil informační explozi srovnatelnou snad jen s pozdějším nástupem televize, internetu a dalších moderních sdělovacích technologií.
Pro srovnání si zkuste představit, že byste místo každého vyťukání čísla v mobilu museli vypouštět poštovního holuba.
První Gutenbergova bible vyšla v roce 1454. Má se za to, že celkem v dílně na dvoře Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů.
