Většinová představa o době pozdní křídy, kdy se pomalu blížil konec druhohor, hovoří o tom, že savci byli po boku dinosaurů okrajovou třídou zvířat, kteří dosahovali malého vrůstu. Již nějakou dobu je však tento pohled narušován některými objevy. Ten nejnovější popisuje tvora, který podle rekonstrukce vypadal jako malý jezevec.
Objev má na svém kontě tým vedený Davidem Krausem, který v Denverském muzeu vědy a přírody zastává pozici seniorního kurátora.
A bizarre 66-million-old mammal was discovered in Madagascar by a team of researchers led by Dr. David Krause, senior curator of vertebrate paleontology at DMNS. The discovery, called Adalatherium, was announced today in the journal Nature. https://t.co/tIO7BmtGVQ https://t.co/lj6WJGwxz2
Paleontologové neobyčejně dobře zachovalou fosílii zvířete pojmenovaného adalatherium hui objevili na území dnešního Madagaskaru. Ostrov se od pevniny odtrhl už před 88 miliony let a jeho izolace dala vzniknout řadě výjimečných druhů.
„Popis nového savce zvaného Adalaterium, který je přeložen z malagašského a řeckého jazyka a znamená „bláznivé zvíře“, je založen na objevu téměř celé kostry, která je neuvěřitelně dobře zachována. Kostra je v tomto ohledu nejúplnější ze všech kosterních nálezů druhohorních savců, která byla objevena na jižní polokouli,“ vysvětluje Krause na stránkách muzea
Prehistorický savec z éry dinosaurů je podle BBC veliký asi jako kočka, tedy podobně jako jiný velikostně výjimečný savec té doby Didelphodon, měl mít podle odhadů přibližně tři kilogramy. Vědce překvapil svou podivuhodnou anatomií, která nemá mezi dnešními zvířaty obdoby.
Tento tvor žil někdy před 72,1–66 miliony let v období křídy a živil se výlučně rostlinami. Odhadované stáří se odvíjí od toho, že kostra byla nalezena ve skalách datovaných do konce křídy.
Se svým dlouhým tělem a krátkým a tlustým ocasem se navenek nejvíce ze všeho podobal dnešnímu jezevci. Před ještěřími predátory se ukrýval v norách, díky čemuž mohl pravděpodobně dosáhnout nezvyklé velikosti. Podle odhadů byl až stokrát větší než většina tehdejších savců.
„Jeho unikátní a bizarní rysy se vzpírají veškerému vysvětlení ke vztahu k ostatním savcům,“ uvedl David Krause v odborném časopise Nature, kde se svým týmem objev zveřejnil.
Ilustrace pravděpodobného vzhledu druhohorního savce Adalatherium hui.
Zatímco přední nohy živočicha byly přímo pod tělem jako u většiny dnešních savců, jeho zadní nohy byly posazené více po stranách, jako je tomu u plazů. Páteř se mu proto při chůzi stejně jako plazům pohybovala ze strany na stranu.
Také pod povrchem bychom našli řadu podivností. V oblasti čenichu má například septomaxilní kost, což je prvek, který podle vědců zmizel v linii vedoucí k modernám savcům před stovkou milionů let z pohledu Adalatheriuma.
Jeho lebka obsahovala u savců nevídané množství otvorů (formina), kterými vedly nervy a cévky a zajišťovaly velmi citlivý čenich. Na vrcholu čenichu byl navíc jeden velký otvor, který je unikátní a nebyl pozorován u žádného živého ani mrtvého savce.
V porovnání s ostatními druhohorními savci měl více páteřních obratlů a tedy delší trup. Jeho přední zuby se podobají těm, které mají dnešní hlodavci, ale konstrukce je odlišná. Celková tělesná stavba zvířete však podle vědců nemá v moderní živočišné říši žádnou obdobu.
Adalatherium patří k zaniklé skupině savců zvaných gondwanatheriané, protože jsou známí pouze ze starověkého jižního superkontinentu Gondwana. Gondwanské fosílie byly poprvé nalezeny v Argentině v 80. letech, ale od té doby se objevily také v Africe, Indii, na Antarktickém poloostrově a na Madagaskaru.
Před objevením téměř kompletní kostry Adalatheria byli gondwanatheriané známí pouze z izolovaných zubů a fragmentů čelistí, s výjimkou lebky z Madagaskaru, kterou popsal Krause a jeho tým v roce 2014.
