Od začátku roku vývoj vakcíny proti viru SARS-CoV-2 velice pokročil, řekl moderátorovi Vladimíru Vokálovi ve skypovém rozhovoru Ivo Vojtek.
„Naučili jsme se hodně o tomto patogenu, co se týká genomické sekvence, vyvinuly se velice rychle příslušné testy a také nám to umožnilo identifikovat potencionální antigeny, které jsou takovým srdcem vakcíny,“ přiblížil odborník pokrok ve studiu tohoto viru.
Český odborník očekává, že první vakcíny dorazí na trh během příštího roku, ovšem spíše až k jeho konci.Ideální by bylo, aby na trhu byly dostupné vakcíny od několika různých výrobců, každý využívající stávající výrobní kapacity. Díky tomu by podle Vojtka měly být ke konci příštího roku na trhu miliony dávek vakcíny (či spíše vakcín) proti koronaviru SARS-CoV-2. „To je reálné, je předpoklad postavený na stávajících kapacitách,“ řekl Ivo Vojtek.
Vakcína by měla být do určité míry odolná proti různým změnám v samotném viru, který specialisté nazývají antigenický drift a podobně jako u sezonní chřipky na něj dokážou reagovat. Podle současných poznatků není známa žádná mutace viru SRAD-CoV-2, která by vývoj vakcíny komplikovala.
Informace ještě za redakci poněkud doplňujeme jedním příkladem. „Nebezpečná evropská mutace“, o které se v posledních dnech psalo ve sdělovacích prostředcích, včetně iDnes, například představuje čistě hypotetické riziko. Zmíněná práce (dostupná zde) navzdory titulkům pouze ověřovala účinek viru z 11 různých pacientů na buněčné kultury v laboratoři. Neověřovala, zda se podobné mutace šíří skutečně mezi lidmi, nemohla tedy ani kvalifikovaně určit, zda virus s tou či onou mutací je skutečně pro člověka nebezpečnější.
Ivo VojtekAbsolvent několika prestižních vysokých škol (Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Universität Wien, London School of Hygiene and Tropical Medicine) se výzkumu a vývoji vakcín věnuje už více než 12 let. V minulých letech byl členem výzkumného týmu pro imunoterapii rakoviny. Dnes se z pozice Vaccine Confidence Lead - Global Medical Affairs věnuje vedení projektů ve výzkumném a vývojovém centru společnosti GlaxoSmithKline (GSK) v belgickém Wavru. |
Mutace viru ovšem samozřejmě vědci studují, a zatím panuje víceméně obecná shoda, že změny ve viru nejsou velké, jak řekl i Ivo Vojtek. Dokonce existují poměrně důvody, proč se domnívat, že virus se bude vyvíjet tak, aby hostitelům - tedy lidem - škodil čím dále méně.
Alespoň 60% procentní proočkovanost
„Proočkovanost, která je potřeba k zabránění šíření viru, souvisí s nakažlivostí nemoci. Existují modely, které vypočítají, kolik lidí musí být chráněno, aby se patogen dále nešířil,“ vysvětloval Vojtek.
U viru SARS-Cov-2 se základní reprodukční číslo (R) pohybovalo před zavedení různých opatření zhruba mezi číslem 2 a 3. To znamená, že jeden infikovaný v průměru přenesl nemoc na další dvě až tři osoby. Ivo Vojtek připomíná, že podle modelů takovou nákazu (tedy s takovým R) by mělo zastavit proočkování zhruba 60 procent populace. (Nižší proočkovanost nákazu zpomalí v míře odpovídající míře proočkovanosti, ale nezaručí, že se nákaza přestane šířit a nemůže vyvolat občasné epidemie, byť lokální.)
Jak se vůbec vakcína při pandemii distribuuje? „Vakcínu musí dostat nejdříve ti, kdo ji potřebují nejvíce. V první řadě to jsou zdravotníci, kteří přicházejí do kontaktu s nemocnými, poté ty nejohroženější skupiny,“ vysvětluje Vojtek.
Vývoj napříč firmami
„Naše firma GSK při vývoji vakcíny navázala asi šest partnerství,“ popisuje současný stav mikrobiolog. „Obchodní zájmy šly naprosto stranou,“ tvrdí dále. Firma se tak soustředí na to, aby poskytla expertizu a podporu všem partnerům, kteří mají slibné projekty.
„Co se týká Sanofi a GSK, což jsou největší výrobci vakcín na světě, tam jakékoliv konkurenční zájmy šly také stranou,“ myslí si odborník.
V současné době se připravuje podle Ivo Vojtka více než 60 vakcín. Dvě z nich se již zkouší v lidech (zatím pouze v malých počtech především kvůli kontrole bezpečnosti látky, nikoliv její účinnosti). Jedna je vyvíjena v Číně a druhá ve spolupráci s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Bezpečnost vakcín
„Bezpečnost vakcín je pro nás nesmírně důležitá,“ vysvětluje Vojtek přístup firem při vývoji a prodeji očkovacích látek. Podle něj analýzy bezpečnosti vakcín nikdy nekončí a bezpečnost se hlídá během jejího celého životního cyklu.
„Vakcína, až se bude masově používat, se bude dál sledovat, co se týká jejích bezpečnostních profilů,“ popisuje situaci mikrobiolog.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
I proto nebudou regulační orgány žádným způsobem rezignovat na svou funkci, i když je nyní poptávka po urychleném vývoji vakcíny enormní. „Bezpečnost je vždy na prvním místě,“ řekl Vojtek v rozhovoru. Přesto si uvědomuje, že jakýkoliv zásah do organismu člověka není zcela bez rizika.
Týká se to i vakcín. Velkou pozornost nejen ve vědeckých kruzích vyvolalo pozorování, podle kterého vakcína právě firmy GSK proti „mexické chřipce“ (A H1N1) zvyšovala u očkovaných riziko výskytu narkolepsie.
Narkolepsie je jedna z možných komplikací po onemocnění chřipkovým virem H1N1. Byla popsána u některých obětí pandemického viru „španělské chřipky“, který byl také subtyp H1N1. Existuje i možné vysvětlení tohoto mechanismu, podle kterého by mohla potíže způsobovat v případě viru i vakcíny stejný mechanismus. (V případě vakcíny by měl být efekt slabší, protože obsahuje méně bílkoviny onemocnění způsobující.)
Tento případ je podle Vojtka ovšem spíše ukázkou pouze zdánlivé souvislosti. Jde podle něj o časově, nikoliv ovšem příčinně související rozvoj vzácného onemocnění spojí s používáním vakcín. To podle jeho názoru pak přirozeně svádí ke spojování těchto dvou událostí.
Více autistů našla největší studie mezi neočkovanými. Příběhy ale děsí dál |
V podstatě se tedy podle Vojtka jedná o podobný případ jako domnělá souvislost MMR vakcíny s výskytem autismu. Vojtek uvádí, že přestože mnoho studií souvislost vyvrátilo, tvrzení se stále pravidelně vrací.
Původ nového koronaviru
V rozhovoru na dálku moderátor narazil i na problematiku původu viru a zda je vůbec důležité vědět, jaký je jeho původ. „Pro vývoj vakcíny je opravdu důležité znát genomickou sekvenci a imunologické aspekty,“ řekl mikrobiolog. Kdy, kde a za jakých okolností k přenosu na člověka došlo, je podružné.
Vznikl v laboratoři? Na čem jsou založené konspirace kolem koronaviru |
Podle Vojtka se s pravděpodobností blížící se jistotě dá říci, že SARS-CoV-2 je vir, který původně koloval někde mezi netopýry a hady, než přeskočil na člověka. „Je to vývoj, který je poměrně obvyklý,“ říká. Je to i stále častější, jak člověk zasahuje hlouběji do přírody a žije i díky hustotě osídlení blízko divokým zvířatům.
„Je to něco, co se vědělo již delší dobu a sledovalo se to několik let před tím, než covid-19 vypukl. Vznikly tak studie, které sledovaly vývoj virů s potenciálem přenosu na člověka ve zvířatech,“ uzavřel Ivo Vojtek.
Vše o koronaviru
|
