Čtvrtek 1. října 2020, svátek má Igor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 1. října 2020 Igor

Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska

  15:00aktualizováno  11. srpna 12:59
Jsou Češi spíše Slované, Germáni, Keltové nebo potomci původních obyvatel na našem území? Podle bioarcheologa Jaromíra Beneše ovlivnili pravěcí lovci mamutů genom naší současné populace až z jedné třetiny. Definitivní genovou populační dávku však dostala Evropa až ve druhém tisíciletí před naším letopočtem.

Jedním z oborů, který může pomoci při určení původu obyvatel dané země, je archeogenetika. Ta srovnává DNA z archeologických pozůstatků s DNA současné populace.

Eurasie, tedy oblast dnešní Evropy a Asie, podle Beneše nepatří mezi geneticky nejpestřejší části světa. V této oblasti je genom formován poměrně dlouhou dobu. „Nejpestřejší genom je v místě vzniku člověka, tedy v subsaharské Africe, a také v jižní Arábii, v oblasti Jemenu. Jde o centra genové diverzity a tam je daleko vyšší variabilita lidského genomu než v Eurasii.“

„Nové studie ukazují velkou genetickou podobnost Čechů se Slováky a Rumuny. Ale geneticky jsme si podobní také s bavorskou a polskou populací. Tam jsou shody poměrně velké,“ říká Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který byl hostem úterního Rozstřelu.

Hostem Rozstřelu je bioarcheolog Jaromír Beneš.

Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska

Jsme potomky lovců mamutů?

„Co se lovců mamutů týče, tak určité genetické jádro evropské populace bylo skutečně těmi mladopaleolitickými lovci, kteří se zda pohybovali zhruba 40 až 24 tisíc let před naším letopočtem,“ tvrdí Beneš. „Toto jádro, které tvořila mitochondriální skupina U, v jistém smyslu tvoří v Evropě čtvrtinu až třetinu genomu.“

„Ale to není podstatné. V období nástupu zemědělství se výrazně začíná uplatňovat populace, která postupně pronikala přes Balkán do střední Evropy a dědictví této populace je zhruba třetinové.“

„Další genetický prvek, který formoval evropské obyvatelstvo, má původ v době bronzové. Zhruba mezi lety 2200 až 1500 před naším letopočtem dostala Evropa genovou populační dávku, která ji definitivně zformovala. A pak už byly změny jen velmi malé, nezměnily podstatně genetickou mapu Evropy.“

„Doba bronzová je velmi významná. Původní neolitické obyvatelstvo, které bylo z větší části tvořeno egejskou populací s příměsí původního domácího obyvatelstva (tedy lovců mamutů a sběračů), bylo pomalu doplňováno postupnými menšími migracemi z oblasti severně od Černého a Kaspického moře.“ 

Kdo nám dal schopnost trávit kravské mléko?

Tam podle Beneše existovala populace, které se říká jámový komplex. Podle studie webu Science Alert s sebou do Evropy přinesla technologii využívání koní a kolových povozů. Kromě toho byla jejich genetickým darem Evropanům schopnost dobře trávit kravské mléko. „Tito lidé přišli z oblasti severního kavkazského prostoru až východní části karpatského oblouku.“

„Současné poznatky ukazují na to, že od neolitu do konce doby bronzové se nejednalo o blokovou výměnu obyvatelstva. Tedy že by se v daném místě vyměnily celé národy,“ navazuje Beneš. „Tak to prostě nemohlo fungovat už z toho důvodu, že většina migrujících obyvatel byli zemědělci. A ti, pokud se přesouvají z místa na místo, mají vše velmi dobře logisticky zorganizováno. Migrace v pravěku nebyly náhodné procesy. To byly logisticky velmi dobře organizované přesuny, které trvaly několik generací.“

V době železné, tedy v pozdějším období, které lze na našem území ohraničit prvním tisíciletím před naším letopočtem a zhruba 6. stoletím našeho letopočtu, se podle Beneše situace kolem migrace ve střední Evropě výrazně změnila.

„Doba železná byla charakterizována tím, že společnost produkovala tolik ekonomické síly, že uvolnila skupinu mladých bojovníků, elitních družiníků, kteří táhli Evropou, plenili a vyvražďovali. Ale bylo to takové bodové,“ popisuje komplikovanou situaci bioarcheolog.

„Představte si skupinu dvaceti až padesáti bojovníků, kteří vědí, kam jdou, a vezmou si, co chtějí, protože na to mají ostré meče. Takové byly na našem území první germánské kmeny.“

Podle Beneše je chybné zaměňovat jazykovou identitu s identitou biologickou, zejména v tomto turbulentním období. „Mohli jste být římským občanem, ale přitom jste byl Germán a jako jazyk jste používal latinu.“

Češi obsadili naše území vojensky i symbolicky

„Češi, pokud si je představíme jako organizovanou skupinu mužů, kteří obsazují nějakou oblast, se dostali na naše území někdy na konci pátého nebo v 6. století. A to tak, že sem pronikli vojensky. Podobně jako před tím Germáni pronikli na území, kde se majoritně mluvilo keltsky.“

„Češi tohle území obsadili nejen logisticky vojensky, ale také symbolicky. Historické prameny jako Kosmova nebo Dalimilova kronika popisují příchod praotce Čecha na Říp. Naprosto ikonický symbol. A toto obsazení bylo symbolicky dokresleno tím, že na svých bedrech a prsou nesli dědky,“ uvádí Beneš.

„Ale nešlo o skutečné dědky, ale o bůžky, určité idoly ze dřeva, které symbolizovaly předky. Jejich vynesením na posvátnou horu se starým indoevropským jménem Říp dokonali akt zabrání země v symbolickém středu české kotliny.“

Podle Beneše však opět nešlo o blokovou výměnu slovanské populace za původní germánsky hovořící kmeny. Obyvatelstvo zůstalo původní, nahrazeny byly převážně elity. „To dokládají i archeologické nálezy, například v Roztokách u Prahy.“

Proč jsou Italové tmavší než Švédi?

Jaromír Beneš následně v Rozstřelu zopakoval, že na rozdíl od subsaharské Afriky nebo oblasti jižní Arábie nepatří evropské obyvatelství ke geneticky nejpestřejším světovým populacím. Přesto se lidé z jihu Evropy od skandinávských obyvatel vizuálně odlišují, a to výškou, barvou vlasů nebo pleti. 

„Člověk je fenotypově velmi plastický tvor a stačí několik generací, aby některý typický znak pro území, ze kterého pochází, byl potlačen, nebo vymizel. A to nejsou jen ty typické fenotypové znaky jako barva kůže či barva očí, pigmentace. To je třeba i tolerance k laktóze. Například jihoevropské obyvatelstvo je méně tolerantní až intolerantní k laktóze, prostě nesnášejí čerstvé mléko. Kdežto Skandinávci mají toleranci k laktóze velmi vysokou.“

Podle Beneše je podobné přizpůsobení během vývoje velmi rychlé. Nemusí to trvat tisíciletí, někdy stačí i několik století. „Ale pokud hovoříme o době železné a srovnáme tehdejší obyvatele s dnešní populací, tak to byli lidé, kteří vypadali jako my dnes. Tam už ve střední Evropě nemůžeme hovořit o snědší barvě pleti.“

Enviromentální archeologie

Enviromentální archeologie je hlavní specializací Jaromíra Beneše. Podle něj umí vysvětlit důležitá fakta: „Lidé se v Evropě poměrně velmi brzy sžili se svým prostředím tak, že se to na nich fenotypově projevilo.“

„Adaptovali se na zdejší prostředí. Kůže středoevropských lidí mohla kvůli menšímu množství slunce zesvětlit. Pokud jdeme směrem do jižní Evropy, tak nám postupně přibývá více snědších lidí s tmavšími vlasy.“

A kdo jsou tedy podle Beneše dnešní Češi? „Je to typické středoevropské obyvatelstvo, nebo řekněme obyvatelstvo středo-východoevropské, protože vzdálenost několika set kilometrů nehraje v eurasijském prostoru vůbec žádnou roli. Je to obyvatelstvo, které je s velkou pravděpodobností od doby bronzové a železné velmi dobře adaptované na středoevropský prostor. A to jak hospodářsky, tak populačně a kulturně.“

„Je to obyvatelstvo, které se tvořilo v době, kdy se formovaly germánské kmeny ve střední až severozápadní Evropě a slovanský jazykový okruh ve střední a severovýchodní Evropě. Ale geneticky jsou si tyto celky (Germáni a Slované) velmi podobné, protože jde o původní evropské obyvatelstvo. Jestli pochází více ze západní Ukrajiny nebo z oblastí severně od Tater, to už nehraje příliš velkou roli,“ říká Beneš,

„Ještě bych zmínil jeden příklad, který byl publikován před několika lety. Jde o zajímavý výzkum doktorky Jurasové z polského Krakova, který publikovala s Dány a dalšími členy mezinárodního týmu. Jde o výzkum několika pohřebišť z římské doby železné, tedy z doby druhého až třetího století našeho letopočtu.“

„K tomu si vzali asi dvacet vzorků z pohřebišť z 13. až 14. století z téže oblasti,“ navazuje bioarcheolog. „Udělali analýzu staré DNA, protože to je jedna ze základních linií výzkumu, kdy se genetický materiál izoluje z kostí zemřelých jedinců, a porovnali tyto údaje se současnou mapou genomu ve střední Evropě.“

„Přišli k jednoznačnému závěru, že tyto populace z doby železné a středověku se překrývají, jsou si velmi podobné v genetických haplotypech. A tato stará DNA je vlastně velmi typická pro Čechy, Slováky a Poláky. Moc se toho nezměnilo, prostě to zůstalo doma.“

„A oživuje se teorie, která byla v Polsku kdysi poměrně živá. Tedy že obyvatelstvo doby železné na území Polska bylo jedním ze zdrojů slovanského živlu,“ doplňuje Beneš.

Podle bioarcheologa tak zřejmě české slovanské obyvatelstvo, které přišlo v 5. a 6. století na naše území, pochází z polsko ukrajinského prostoru severně od karpatského oblouku. 

Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.

Archeolog a archeobotanik. Vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JČU. Vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později archeobotaniku na tehdejší Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je zároveň přednášejícím na Archeologickém ústavu FF JČU, kde vede řadu studentů magisterského a doktorského stupně. Externě přednáší na římské univerzitě La Sapienza a na Západočeské univerzitě v Plzni. 

(Zdroj: Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity)

  • Nejčtenější

Překvapivé simulace: Roušky a respirátory chrání lépe, než byste řekli

Jak pomáhá ochrana obličeje zastavit šíření epidemie? Lépe, než by se na první pohled zdálo. Lidé totiž často...

KOMENTÁŘ: Za kostku cukru se necháme sledovat, ale z eRoušky se panikaří

Aplikaci eRouška si zatím nainstalovalo přes 400 000 lidí. Je pro mne nepochopitelné, proč to číslo není o nulu delší....

Exponenciální růst mate i experty. Vyzkoušejte si, čím je tak nebezpečný

S nárůstem infekcí covid-19 se v Česku znovu mluví o exponenciálním růstu. A řada lidí – včetně expertů – toto spojení...

Je to taghle zprávňe? Skotská wikipedie má neuvěřitelný problém

Poněkud přeexponovaný vtípek nešťastně snaživého grafomana, nebo rafinovaná ukázka kulturního vandalismu? Případ...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krize leteckého průmyslu. Letadla končí ve šrotu, levné letenky zdraží

Letecký průmysl má za sebou mnoho těžkých období, vždycky z nich však nakonec vyšel efektivnější a silnější. Současná...

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Populární zážehové motory ztrácí na spolehlivosti, problémy začínají u oleje

Premium Po letech převahy dieselů se pozornost obrací k zážehovým motorům, o kterých se říká, že jejich údržba je méně...

Unikátní analýza čtyř tisíc hypoték: zjištění jsou mnohdy překvapivá

Premium Hypoteční trh zlevňuje a trhá rekordy. Jaká je ale realita při poskytování hypotečních úvěrů? Jak rychle je lze získat,...

  • Další z rubriky

Exponenciální růst mate i experty. Vyzkoušejte si, čím je tak nebezpečný

S nárůstem infekcí covid-19 se v Česku znovu mluví o exponenciálním růstu. A řada lidí – včetně expertů – toto spojení...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

STO OBJEVŮ: Cestu od tlakového hrnce k parnímu stroji lemovaly výbuchy

Seriál Byla to dlouhá cesta od Papina k Wattovi, než lidem začal spolehlivě sloužit parní stroj. S čím vším se parní...

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Chci se více věnovat ženě, v plánu je i založení rodiny, říká Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (33) se po odchodu z funkce těší na chvilky strávené s přáteli a s manželkou...

Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci

Herec Petr Čtvrtníček (56) sice kvůli těžšímu průběhu covidu-19 musel do nemocnice, humor ho ovšem neopouští. Svým...

Na Tinderu jsem se nestačila divit, popisuje redaktorka seznamování

Seznamovací aplikace využívá devětapadesát procent Čechů. A to už je dost na to, aby nám dokázaly pěkně zamíchat...

Překvapivé simulace: Roušky a respirátory chrání lépe, než byste řekli

Jak pomáhá ochrana obličeje zastavit šíření epidemie? Lépe, než by se na první pohled zdálo. Lidé totiž často...