Rozpoznávání obličejů je dnes stále dostupnější a přesnější. Ale také může být...

Rozpoznávání obličejů je dnes stále dostupnější a přesnější. Ale také může být technologii svobodné společnosti hodně nebezpečnou. | foto: Profimedia.cz

„Jste zločinci.“ Rozpoznávání obličejů politiků v experimentu selhalo

  • 41
Software pro rozpoznávání obličejů chybně označil obličeje 28 kongresmanů za shodné se zločinci. Experiment má poukázat na nepřipravenost této technologie pro policejní účely. Tvůrce softwaru se však hájí, že byl jen špatně nastaven.

Rozpoznávání obličejů je užitečná technologie, která je využívána všude možně. V mobilních telefonech nabízí alternativu čtečkám otisků prstů, Facebook již déle využívá rozpoznávání obličejů k tomu, aby automaticky navrhoval označení lidí na fotkách, a nedávno začal přidávat další funkce: například upozornění, když si někdo cizí nahraje jako profilovou fotku obličej jiného uživatele s cílem se za něj vydávat.

V obou těchto případech je využití rozpoznávání obličeje závislé na souhlasu uživatele. Tato technologie se však stále častěji a více využívá také pro policejní účely, kdy nejenže často probíhá bez vědomí lidí, ale zároveň i vyvolává otázky o její účinnosti.

Sto milionů obličejů

Už dříve vyšlo najevo, že automatické rozpoznávání obličeje je v Americe využíváno na mnohem větším měřítku, než si kdo myslel. FBI má podle zjištění přístup k databázi obličejů více než 117 milionů Američanů, což je téměř polovina dospělé populace USA. Nejde samozřejmě o databázi zločinců: lidé se tam mohou dostat jen tím, že se nechají vyfotit na řidičák.

Lze pak v reálném čase porovnávat obličeje lidí vůči této databázi, například za pomoci kamer na veřejném prostranství identifikovat účastníky demonstrace. To mimochodem není hypotetická možnost – prý k tomu došlo už v roce 2015 v Baltimoru, kdy rozpoznávání tváří police použila pro identifikaci některých účastníků protestu hnutí Black Lives Matter.

Kromě závažných obav o porušování soukromí občanů se objevují i další problémy, například přesnost. Software pro rozpoznávání obličeje totiž zdaleka nemá stoprocentní úspěšnost. A v případě policejního použití může mít případný falešně pozitivní výsledek velmi nepříjemné dopady.

Až čtyřicetiprocentní chybovost

Jak velký potenciál pro chyby zde je, ukazuje experiment americké neziskové organizace ACLU (Americký svaz pro občanské svobody), v němž software chybně označil 28 kongresmanů za zločince.

28.července 2018 v 05:03, příspěvek archivován: 30.července 2018 v 13:28

The ACLU tested out Amazon's facial recognition technology — it misidentified 28 members of Congress as criminals https://t.co/9G1iCGzLWL

V tomto pokusu srovnával fotografie 535 členů amerického Kongresu s databází 25 tisíc veřejně dostupných fotek zatčených lidí (tzv. „mugshots“), ve které však žádný z kongresmanů nebyl. ACLU přitom k tomuto experimentu použila službu pro rozpoznávání tváří Rekognition, kterou nabízí společnost Amazon a její prodej přímo cílí i na policejní útvary v USA. U některých z nich je už v aktivním nasazení.

Hned 28 falešně pozitivních výsledků je samozřejmě dost vysoké číslo. ACLU zároveň poukazuje na další znepokojivý výsledek: 40 % falešných pozitiv tvořili „nebílí“, zatímco v kongresu tvoří zástupci etnických minorit pouhých 20 %. Zdá se tedy, že software u nich hůře rozlišuje a častěji se mýlí. Na toto zkreslení se upozorňuje dlouhodobě, rozlišování obličejů opakovaně ukázalo značně nižší přesnost například u černochů. Autoři experimentu proto tvrdí, že v současné podobě není systém připraven na použití pro účely policejní identifikace.

K výsledkům je třeba podotknout důležitou věc. Amazon se proti nim ohradil s tím, že na vině je špatné nastavení služby: ACLU použila hladinu spolehlivosti 80 %, zatímco Amazon pro policejní použití doporučuje minimálně 95 %. To samozřejmě velmi významně výsledky ovlivní, konkrétně povede k mnohem více falešně pozitivním výsledkům. Klíčové je zde ovšem slovíčko „doporučuje“, nastavení vyšší hladiny spolehlivosti totiž není nijak povinné ani hlídané. ACLU přitom uvádí, že použila výchozí nastavení, pokud jej tedy policie cíleně nezmění, dostane zřejmě zmíněných 80 %.

Technologie ke kontrole občanů?

Možná je tedy hlavním ponaučením potřeba větší regulace a jasně nastavených pravidel pro používání těchto technologií. Současnou situaci někteří lidé přirovnávají k „divokému západu“, kdy neexistují téměř žádné zákony omezující policejní využití rozpoznávání obličeje nebo standardy zajišťující jejich přesnost. K jejich vzniku mohou pomoci i podobné experimenty: třem demokratům v kongresu se to, že je software označil za zločince vůbec nelíbilo a poslali šéfovi Amazonu Jeffu Bezosovi žádost o seznam všech policejních útvarů, které jeho software využívají.

Diskuze o roli této technologie (a jí podobných) je potřeba i proto, že její využívání má potenciál znatelně přetvořit společnost. Opět není potřeba zůstávat v hypotetických úvahách a stačí se jen přesunout o kus dál, do Číny. Tam se vláda novinek rychle chytla a s jejich pomocí buduje až neuvěřitelně propracovaný systém sledování, kde stačí před kamerou přejít třeba jen na červenou a hned dostanete na mobil pokutu. Zda takový systém vznikne i na Západě se teprve uvidí.