Po dlouhých jednáních v Bruselu se 19. července šéfové států Evropské unie shodli na návrhu rozpočtu na příštích sedm let. Jeho celková výše má být zhruba 1 850 miliard eur.
Z toho 750 miliard činí dočasné navýšení na vyrovnání se s následky koronavirové krize. Z těchto 750 miliard eur podle návrhu připadá na výzkum, vývoj a inovace pouze 5 miliard eur. Je to až překvapivě málo, protože ještě v květnu 2020 Evropská komise v předběžném návrhu uváděla, že ze záchranného fondu by na výzkum, vývoj a inovace mělo jít 13,5 miliardy eur.
Celých pět miliard ze záchranného balíčku by mělo jít do sedmiletého programu Horizon Europe, v jehož rámci by se mělo rozdělit 80,9 miliardy eur (včetně výše zmíněných pěti miliard z fondu obnovy). Horizon Europe se soustředí především na inovace, není příliš určen pro podporu základního výzkum. Peníze z fondu obnovy na podporu základního výzkumu (například na granty v rámci Evropské rady pro výzkum – ERC) podle návrhu mířit nemají.
Sedmiletý program Horizon Europe by tak podle prvního návrhu měl být nominálně zhruba ve stejné výší jako jeho program Horizon 2020, který běžel v letech 2013 až 2020. Všechny předchozí odhady i evropské strategie přitom počítaly s tím, že rozpočet na vědu poroste, včetně právě Horizon Europe.
V návrhu z roku 2018 byla komise o desítky miliard eur štědřejší. Ale nemusíme chodit tak daleko do minulosti, ještě v květnu letošního roku Evropská komise navrhovala pro Horizon Europe rozpočet zhruba o pět miliard vyšší. Evropský parlament dokonce původně žádal, aby program dostal 120 miliard eur.
Nečekané ponížení vědeckého rozpočtu EU je zřejmě výsledek tvrdého vyjednávání na summitu, kde měla většina zemí jiné priority než dlouhodobou podporu výzkumu, vývoje a inovací. Nejen státy z jihu Evropy, ale také země bývalého východního bloku se snažily v první řadě udržet finance ve fondech soudržnosti a v zemědělských dotacích. Z druhé strany si pak tlak „spořivé čtyřky“ vynutil někde škrtat. A vzhledem k akutně hrozícím problémům evropské ekonomiky se podle všeho vědecký rozpočet stal cílem kompromisních škrtů.
Zřejmě i proto neuspěl ambiciózní návrh Evropské komise na vytvoření nového zdravotnického programu, který měl přispět k připravenosti na případné další zdravotnické hrozby, včetně dalších epidemií. Podle původních plánů měl mít tento program rozpočet 9,4 miliardy eur, podle návrhu by na tuto kapitolu mělo být vyčleněno 1,7 miliardy eur. I to je zhruba třikrát více než v současném rozpočtovém období.
Návrh samozřejmě nevzbudil ve vědeckých kruzích žádné velké nadšení. Škrty jsou i vzhledem k rétorice evropských politiků o nutnosti podpory výzkumu a jeho podpoře „velkým zklamáním a narušením důvěry“, řekl například Kurt Deketelaere, generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit. Vedení Evropské rady pro výzkum už minulý týden vydalo prohlášení, že je „zaraženo“ škrty ve financování výzkumu, které navrhl vedoucí summitu, předseda Evropské rady Charles Michel.
Zatím jde ovšem stále o návrh. Konečná podoba rozpočtu bude ještě předmětem jednání mezi národními vládami, Komisí a Evropským parlamentem. Jak jsme uvedli, ten v posledních letech velmi intenzivně tlačí na zvyšování vědeckého rozpočtu EU a jeho představitelé už se k navrhované výši vědeckého rozpočtu kriticky ozvali. „Dohoda prohloubí zaostávání Evropy za globální konkurencí v Asii a v USA,“ řekl k ní Christian Ehler, mluví parlamentu v otázkách výzkumu, vývoje, inovací, průmyslu a energetiky.
Prostor pro změny je ovšem omezený. Parlament může v principu dohodu zcela odmítnou, to by byl ovšem velmi odvážný a nečekaný krok vzhledem k tomu, jak obtížně se shoda hledala. Mnohem spíše se dá očekávat dílčí přesouvání prostředků v rámci kapitol. Například by se tak část financí určených do fondu obnovy přesunula na podporu základního výzkumu.
