Měřicí stanice v některých evropských státech (Polsku, Španělsku, Německu, Francii, České republice, Norsku a Finsku) naměřily v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Naměřená hodnota je mírně nad hranicí měřitelnosti těch necitlivějších detektorů (obvykle je množství jódu 131 v ovzduší neměřitelné) a v žádném případě nepředstavuje nebezpečí.
Naměřený obsah radioaktivního izotopu jódu 131 v ovzduší (v jednotkách μBq/m3) v lednu 2017 (zdroj: IRSN)
Pro srovnání - naměřené hodnoty jsou podle francouzského institutu pro ochranu před radiací IRSN asi tisíckrát nižší než ty, které Evropa zaznamenala v roce 2011 po havárii v japonské elektrárně Fukušima. A vůči radioaktivnímu mraku, který Evropou putoval po černobylské havárii v roce 1986, jsou letos v lednu naměřené hodnoty dokonce milionkrát nižší. Nepředstavuje tak hrozbu pro lidské zdraví.
Radioaktivita nad Evropou? Není to poprvé...Podobně zvýšené hladiny jódu 131 se v české atmosféře podařilo objevit i v listopadu 2011 (tehdy poprvé v Česku). Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byl původcem maďarský Izotop Intezet (tedy Ústav pro výrobu izotopů), kde se připravují izotopy pro využít v medicíně. Tehdy tam byla porušena pravidla pro použití ventilačního systému a tím se mírně navýšilo množství vypouštěného jódu. Byť rozdíl nebyl veliký, měřící systémy u nás a poté dalších státech ho zaznamenaly. Ředitel instituce se sice bránil, že to není možné (viz třeba jeho vyjádření pro Reuters), událost je však dnes považována za jasně vysvětlenou. |
Není důvod k panice ani zveličování, uklidňuje SÚJB
Důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví neexistuje ani podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové. Hodnoty naměřené v Česku na konci ledna jsou podle ní velmi nízké. „Státní úřad pro jadernou bezpečnost upozorňuje, že informace o zvýšené aktivitě jodu měřené v atmosféře v různých zemích Evropy jsou některými zdroji pochybně interpretovány a nezdůvodněně zveličovány,“ uvedla v komentáři zaslaném ČTK.
Úřad se podle ní přesto zabývá snahou získat co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a přispět k hledání její příčiny. Dvě pozitivně detekovaná stopová množství zjištěna Státním ústavem radiační ochrany v Praze mají podle ní spíše indikativní charakter. „Dá se předpokládat, že nejspíš se jedná o atmosferický transport napříč Evropou. Zdroj aktivity však zatím nebyl identifikován, zcela jistě se však nenachází na území České republiky. Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl například identifikován únik radioaktivního jodu při výrobě radioizotopů pro lékařské účely,“ dodala. To ukazuje, jak citlivé je měření radioaktivních izotopů.
Kde se radioaktivní izotop v ovzduší vzal?
První měření s nálezem neobvyklého výskytu izotopu jódu 131 ohlásila v druhém lednovém týdnu stanice v severonorském Svanhovdu, která je jen několik stovek metrů od ruské hranice.
Norský Svanhovd se nachází nedaleko od ruských hranic
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Krátce poté naměřila přítomnost radioaktivní látky v ovzduší stanice v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dvou týdnů byly nepatrně zvýšené hodnoty jodu 131 naměřeny v Polsku, Německu, Francii, Španělsku a také v České republice.
O nestandardních výsledcích měření poprvé veřejnost informovala Francie, konkrétně jejich ústav pro jadernou bezpečnost, Institute de Radioprotection et de Süreté Nucléaire (IRSN), v tiskové zprávě ze 13. února.
Náhled povětrnostní situace (16. ledna 2017, zdroj: Ventusky.com):
„Jod 131 je radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Zjištění tohoto radionuklidu proto spíše svědčí o nedávném úniku,“ uvedl IRSN. Institut dodal, že hodnoty naměřené ve Francii, které odpovídají i hodnotám z České republiky, nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví.
Zdroj izotopu zůstává neznámý, IRSN a ani finský úřad pro jadernou bezpečnost STUK o možném původu nespekulují. „V době měření panovalo nepříznivé počasí, takže nemůžeme určit žádné konkrétní místo. Měření z několika míst v Evropě mohou naznačovat, že to přišlo z východní Evropy,“ citoval portál The Independent Barents Observer Astrid Lilandovou z norského úřadu radiační ochrany.
Tracking over the #UK US Air Force WC-135C Constant Phoenix Nuclear explosion 'sniffer' 62-3582 COBRA55 https://t.co/fvbSNtInVP https://t.co/BB1WbDzAZK
Boeing WC-135 Constant Phoenix
Se zjištěním radioaktivního jodu zřejmě souvisí přílet zvláštního letounu Boeing WC-135 amerického vojenského letectva do Británie, o němž o uplynulém víkendu informovali letečtí blogeři. Stroj zmíněného typu je vybaven přístroji k měření radioaktivity a zjišťování jejího původu.
Přestože se objevily i spekulace o testech atomových zbraní, takové testy by se projevily na seismických měřeních. Žádné odchylky ani nestandardní údaje ale nejsou hlášeny.
Spekulace: pozůstatky studené války? Spíše výroba léků...
Zdroj izotopu je nejasný, některá média spekulují o ruském původu, neboť ho poprvé zachytila norská stanice u ruských hranic. Například magazín The War Zone spekuluje o tom, že by únik mohl souviset s vyřazenými ruskými (původně sovětskými) ponorkami, které využívaly atomový pohon a stále nejsou šetrně zlikvidovány. Zmiňuje také další pozůstatky studené války: „Sovětský svaz během studené války vyhodil do Karského moře velké množství radioaktivního odpadu.“ Reportáž BBC mluví o „17 tisících kontejnerech radioaktivního odpadu a 14 jaderných reaktorech, z nichž pět obsahuje rizikové radioaktivní palivo“.
V roce 1981 se v Karském moři potopila sovětská atomová ponorka K-27 poté, co na palubě došlo k úniku radioaktivního materiálu. Už v roce 2012 se ruské úřady rozhodly, že se pokusí ponorku zvednout a radioaktivní reaktory zlikvidovat. Vzhledem k typu havárie je ale taková operace technicky komplikovaná.
There are currently 19 rusting Soviet nuclear ships at the bottom of the Kara Sea. http://t.co/qsW6u7UAqs http://t.co/xwIoeccXSt
Jod 131 se do ovzduší může dostat například po incidentu v jaderném reaktoru, poznamenal server The Independent Barents Observer. Tento izotop unikl například při haváriích v jaderných elektrárnách v Černobylu v někdejším Sovětském svazu či v japonské Fukušimě. Jod 131 se také hojně využívá v lékařství, proto se vyrábí v řadě zemí.
„Původcem je nejspíše nějaká farmaceutická společnost.“Astrid Lilandová, šéfka pohotovostní připravenosti norského úřadu pro jadernou bezpečnost |
Právě s farmaceutickým průmyslem by podle některých odborníků mohl souviset i letošní lednový incident. „Jelikož došlo pouze k nárůstu izotopu jódu 131, a žádných dalších radioaktivních substancí, domníváme se, že původcem je je nějaká farmaceutická společnost, která vyrábí radioaktivní léčiva,“ řekla pro magazín Vice Astrid Lilandová, šéfka pohotovostní připravenosti norského úřadu pro jadernou bezpečnost (NRPA). „Jód 131 se používá například při léčbě rakoviny.“
Letošní případ se na první pohled podobá události z listopadu 2011, kdy se také podařilo v evropské atmosféře objevit zvýšená množství stejného izotopu (tehdy poprvé v Česku), a to v množství o řád vyšších než letos (více o tom v boxíku výše).
Zvýšení výskytu radioaktivního izotopu bylo tak malé, že jej zachytily jen nejcitlivější přístroje |
O tom, že letošní událost je z radiologického hlediska okrajová, svědčí i skutečnosti, že podle informací Technet.cz se jód podařilo naměřit pouze na měřící stanici v Praze, která je z českých nejcitlivější. A jediné úspěšné měření je také měření tzv. aerosolové formy jódu 131 (tj. jódu „přichyceného“ na aerosolech v atmosféře). Měření jeho plynné formy (tj. volných molekul jódu), které je zhruba stokrát méně citlivé, žádné zvýšené množství tohoto nestabilního prvku zatím neodhalilo.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili náhled povětrnostní situace. Doplnili jsme informace o atomových ponorkách a údaje o měření v České republice. Doplnili jsme vyjádření Astrid Lilandové. Doplnili jsme mapu a další citace. Doplnili jsme animovanou mapu rychlosti větru nad Evropou.
