Jak vypadal český drak? Jediné kosti ptakoještěra zachránila Tomková

aktualizováno 
Jediný prokazatelný fosilní pozůstatek ptakoještěra z českého území byl objeven v osmdesátých letech předminulého století. Zachránit nález se podařilo pouze náhodou díky náhodné kolemjdoucí.

Odlitek původního nálezu kosterních fragmentů přední končetiny jediného dosud známého českého ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci. | foto: Vladimír Socha

Historie objevu „našeho“ ptakoještěra se začala psát roku 1880. Tehdy dělníci, pracující mezi Chocní a nedalekou Zářeckou Lhotou směrem k bývalému Korábovu mlýnu, narazili v jedné rokli při lámání kamene za účelem získání štěrku pro opravu místní cesty na podivné bílé „rourovité“ kosti. Ty byly na šedavém podkladě okolních sedimentů Jizerského souvrství dobře patrné a upoutaly jejich pozornost.

Nález by nicméně mohl být zcela zničen (podle některých informací si část kostí odnesli dělníci jako kuriozitu domů, část zřejmě zahodili), pokud by kolem neprocházela jistá paní Tomková, která se v Chocni živila jako krupařka (prodávala mouku a obilniny). Ta požádala o kousek fosilní kosti, aby jej mohla v Chocni ukázat místnímu lékárníkovi panu Františku Hlaváčovi. Hlaváč byl po celém městě známý jako sběratel přírodnin a zejména pak zkamenělin a minerálů.

V donesených fosiliích rozeznal cosi významného a spěchal proto na místo, aby zachránil z původního nálezu co nejvíce. Ke škodě české i světové paleontologie již zachránil zřejmě jen menší část původního množství zkamenělých kostí, konkrétně několik úlomků přední končetiny.

Celkové rozpětí křídel neznámého tvora činilo jen asi 1,6 metru, ale to bylo zjištěno až později. Tyto fosilie každopádně Hlaváč zaslal jako dar Národnímu muzeu a zkoumala jej tehdejší největší kapacita v geologii a paleontologii, profesor Antonín Frič. 

Dnes nesou jméno Cretornis hlavaci a patří jednomu z prvních pterosaurů objevených v kontinentální Evropě a dosud jedinému nepochybnému zástupci těchto létajících druhohorních plazů z našeho území (dalšími pochybnými doklady ptakoještěrů u nás jsou fosilie zubů z lomu v Úpohlavech nedaleko Lovosic). Taxonomická historie „choceňského ptakoještěra“ je však poněkud složitější.

Frič nález pojmenoval „Cretornis Hlaváči“, protože jej považoval za fosilii pravěkého křídového ptáka „podobnějšího dnešním ptákům než zubatým praptákům ze Severní Ameriky“ (ichtyornisům a hesperornisům, popsaným o desetiletí dříve Othnielem C. Marshem).

Frič nález představil roku 1881 v časopise Vesmír, kde se omezil jen na velmi stručný popis. Ve stejném roce však publikoval více informací a litografické nákresy také v jiném periodiku.

O dva roky později o něm pojednává i v knize o výzkumu křídové fauny, ale tam již nedoplňuje žádné detailnější informace. V roce 1887 Frič věnoval odlitek fosilií Britskému přírodovědeckému muzeu v Londýně a britský paleontolog Richard Lydekker díky podobným fosiliím ve sbírkách brzy rozeznal jejich příslušnost ke skupině Pterosauria.

Když pak v roce 1888 vyšel „Katalog fosilních plazů a obojživelníků“ z muzejních sbírek, původní Cretornis byl již zařazen do „odpadkového“ rodu Ornithocheirus, a to ještě s poněmčeným druhovým jménem hlavatschi. V roce 1905 Frič tuto změnu akceptoval a provedl podle ní i opravu rekonstrukce podoby kostí přední končetiny.

Po další století se pak na choceňského ptakoještěra pohlíželo jako na blíže neurčitelného zástupce rodu Ornithocheirus, čeledi Ornithocheiridae nebo jen skupiny Pterosauria. Objevil se dokonce názor, že by mohlo jít o pteranodontida, tedy blízkého příbuzného slavného rodu Pteranodon ze Severní Ameriky.

Teprve v roce 2010 však ruský paleontolog Alexandr Averianov přišel s teorií, že mohlo ve skutečnosti jít o zástupce čeledi Azhdarchidae (vývojově vyspělé skupiny ptakoještěrů, do které patří i později žijící obří rody Quetzalcoatlus, Hatzegopteryx nebo Arambourgiania).

Tento názor potom částečně doložil i ve vědecké studii z roku 2015, kterou sepsal spolu s českým paleontologem Borisem Ekrtem. V ní bylo českému ptakoještěrovi znovu přiděleno nyní již přesnější vědecké jméno Cretornis hlavaci a bylo stanoveno, že jde o zástupce nadčeledi Azhdarchoidea (nikoli čeledi Azhdarchidae).

Nejbližším známým příbuzným našeho pterosaura je severoamerický druh Montanazhdarcho minor, žijící zhruba o 18 milionů let později. Kretornisové byli tedy menšími zástupci azdarchoidů, létajícími v období geologického stupně turon (před 94 až 90 miliony let) nad lagunami a pobřežími ostrovů v mělkém šelfovém moři na území dnešních východních Čech.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Ochranka prezidenta Putina mate GPS. Lodě se přemístily na pevninu

Obrázek ukazuje pozice rušených lodí na letišti ruského města Gelendžik, ležící...

Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní...

Hodinky, které zachránily astronautům život, když vše ostatní selhalo

Budoucí legenda. Omega Speedmaster za nedlouho těmto hodinkám nikdo neřekne...

Před čtyřiceti devíti lety se ve vesmíru odehrála jedna z nejnapínavějších událostí. Havárie Apolla 13 mohla lehce...

USA budují Vesmírné síly. Evropa ani Rusko nemají potřebné technologie

Nejsilnější raketou současnosti je Falcon Heavy od společností SpaceX. Motory...

K zahájení budování samostatných Vesmírných sil Spojených států zbývá už pouze jeden legislativní krůček. Základní...

Neuvěřitelné množství chyb! Jako zázrakem většina lidí havárii přežila

Pohled na kokpit, patrný je splasklý skluz. Boeing 707 společnosti BOAC...

Piloti letu BA712 společnosti BOAC udělali koncem šedesátých let jednu fatální chybu. Neaktivovali hasicí zařízení...

OBRAZEM: „Největší“ letadlo světa se vydalo na svůj první let

První let stroje Stratolaunch (13. duben 2019)

Speciální letadlo Stratolaunch, které bude sloužit jako platforma pro vypouštění kosmických raket, absolvovalo v sobotu...

Další z rubriky

Uživatele snad nezabije. Skončily zkoušky mužské antikoncepční pilulky

Že jsme nezačal před dvěma měsíci...

Ve Spojených státech úspěšně skončila první fáze zkoušek hormonální mužské antikoncepce. Zdá se, že čas jejího uvedení...

Jak se fotí černá díra, a proč potřebujete teleskop velikosti Země

Černá díra v jádru galaxie M87

Na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích po celém světě byl představen první snímek bezprostředního...

A stejně ti rozdrtím kosti. I mladí T. rexové uměli pořádně kousnout

Jane je zatím tou nejlepší ukázkou vzezření mladých tyranosaurů. Tento téměř...

Paleontologové dosud předpokládali, že mladí jedinci tyranosaurů upřednostňovali menší kořist a nepokoušeli se kousat...

Přibývá dětí s psychickými poruchami. Pomůžou rodiče, nebo školy?
Přibývá dětí s psychickými poruchami. Pomůžou rodiče, nebo školy?

Mezi nejčastější psychické onemocnění u dětí patří úzkost. Pokud se neléčí, může se rozvinout v depresi. Na tuto problematiku reaguje ministerstvo školství novinkou, která by se měla objevit ve školních osnovách.

Najdete na iDNES.cz