Jak vypadal český drak? Jediné kosti ptakoještěra zachránila Tomková

aktualizováno 
Jediný prokazatelný fosilní pozůstatek ptakoještěra z českého území byl objeven v osmdesátých letech předminulého století. Zachránit nález se podařilo pouze náhodou díky náhodné kolemjdoucí.

Odlitek původního nálezu kosterních fragmentů přední končetiny jediného dosud známého českého ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci. | foto: Vladimír Socha

Historie objevu „našeho“ ptakoještěra se začala psát roku 1880. Tehdy dělníci, pracující mezi Chocní a nedalekou Zářeckou Lhotou směrem k bývalému Korábovu mlýnu, narazili v jedné rokli při lámání kamene za účelem získání štěrku pro opravu místní cesty na podivné bílé „rourovité“ kosti. Ty byly na šedavém podkladě okolních sedimentů Jizerského souvrství dobře patrné a upoutaly jejich pozornost.

Nález by nicméně mohl být zcela zničen (podle některých informací si část kostí odnesli dělníci jako kuriozitu domů, část zřejmě zahodili), pokud by kolem neprocházela jistá paní Tomková, která se v Chocni živila jako krupařka (prodávala mouku a obilniny). Ta požádala o kousek fosilní kosti, aby jej mohla v Chocni ukázat místnímu lékárníkovi panu Františku Hlaváčovi. Hlaváč byl po celém městě známý jako sběratel přírodnin a zejména pak zkamenělin a minerálů.

V donesených fosiliích rozeznal cosi významného a spěchal proto na místo, aby zachránil z původního nálezu co nejvíce. Ke škodě české i světové paleontologie již zachránil zřejmě jen menší část původního množství zkamenělých kostí, konkrétně několik úlomků přední končetiny.

Celkové rozpětí křídel neznámého tvora činilo jen asi 1,6 metru, ale to bylo zjištěno až později. Tyto fosilie každopádně Hlaváč zaslal jako dar Národnímu muzeu a zkoumala jej tehdejší největší kapacita v geologii a paleontologii, profesor Antonín Frič. 

Dnes nesou jméno Cretornis hlavaci a patří jednomu z prvních pterosaurů objevených v kontinentální Evropě a dosud jedinému nepochybnému zástupci těchto létajících druhohorních plazů z našeho území (dalšími pochybnými doklady ptakoještěrů u nás jsou fosilie zubů z lomu v Úpohlavech nedaleko Lovosic). Taxonomická historie „choceňského ptakoještěra“ je však poněkud složitější.

Frič nález pojmenoval „Cretornis Hlaváči“, protože jej považoval za fosilii pravěkého křídového ptáka „podobnějšího dnešním ptákům než zubatým praptákům ze Severní Ameriky“ (ichtyornisům a hesperornisům, popsaným o desetiletí dříve Othnielem C. Marshem).

Frič nález představil roku 1881 v časopise Vesmír, kde se omezil jen na velmi stručný popis. Ve stejném roce však publikoval více informací a litografické nákresy také v jiném periodiku.

O dva roky později o něm pojednává i v knize o výzkumu křídové fauny, ale tam již nedoplňuje žádné detailnější informace. V roce 1887 Frič věnoval odlitek fosilií Britskému přírodovědeckému muzeu v Londýně a britský paleontolog Richard Lydekker díky podobným fosiliím ve sbírkách brzy rozeznal jejich příslušnost ke skupině Pterosauria.

Když pak v roce 1888 vyšel „Katalog fosilních plazů a obojživelníků“ z muzejních sbírek, původní Cretornis byl již zařazen do „odpadkového“ rodu Ornithocheirus, a to ještě s poněmčeným druhovým jménem hlavatschi. V roce 1905 Frič tuto změnu akceptoval a provedl podle ní i opravu rekonstrukce podoby kostí přední končetiny.

Po další století se pak na choceňského ptakoještěra pohlíželo jako na blíže neurčitelného zástupce rodu Ornithocheirus, čeledi Ornithocheiridae nebo jen skupiny Pterosauria. Objevil se dokonce názor, že by mohlo jít o pteranodontida, tedy blízkého příbuzného slavného rodu Pteranodon ze Severní Ameriky.

Teprve v roce 2010 však ruský paleontolog Alexandr Averianov přišel s teorií, že mohlo ve skutečnosti jít o zástupce čeledi Azhdarchidae (vývojově vyspělé skupiny ptakoještěrů, do které patří i později žijící obří rody Quetzalcoatlus, Hatzegopteryx nebo Arambourgiania).

Tento názor potom částečně doložil i ve vědecké studii z roku 2015, kterou sepsal spolu s českým paleontologem Borisem Ekrtem. V ní bylo českému ptakoještěrovi znovu přiděleno nyní již přesnější vědecké jméno Cretornis hlavaci a bylo stanoveno, že jde o zástupce nadčeledi Azhdarchoidea (nikoli čeledi Azhdarchidae).

Nejbližším známým příbuzným našeho pterosaura je severoamerický druh Montanazhdarcho minor, žijící zhruba o 18 milionů let později. Kretornisové byli tedy menšími zástupci azdarchoidů, létajícími v období geologického stupně turon (před 94 až 90 miliony let) nad lagunami a pobřežími ostrovů v mělkém šelfovém moři na území dnešních východních Čech.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Živého kytaristu už dnes na popové desce neuslyšíte, říká věhlasný zvukař

Allen Sides v pražském poslechovém studiu VOIX

Pracoval na skoro tisícovce alb, postavil osmnáct nahrávacích studií a jeho reprosoustavy hrají i ve studiích George...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Další z rubriky

Rekordní mrazy i vedra: Změna klimatu přináší divoké extrémní počasí

Satelitní měření teploty ukazuje vpád polárního vortexu do severní Ameriky v...

Amerika čelí třeskutým mrazům o teplotě -30 stupňů Celsia. Paradoxně je to důsledek klimatických změn. „Globální...

Chcete malého svalovce? My vám dítě poupravíme, láká firma

Ilustrační snímek

Bývalý programátor sháněl peníze na firmu, která chtěla vyvinout postupy pro vytváření geneticky upravených dětí. Měly...

Počítač pozná, co se vám honí hlavou. Vědci umí přeložit myšlenky do slov

Vědcům se podařilo „odposlechnout“ z mozku čísla, na která člověk myslel

Lidský mozek nevnímá slova jen jako zvuky. I proto je obtížné odhalit, co se v něm děje. Vědci z Columbia University...

Najdete na iDNES.cz