Pohled na laboratorní verzi nového typu gravimetru. Křemíková destička se...

Pohled na laboratorní verzi nového typu gravimetru. Křemíková destička se „závažíčkem“ leží na fotodetektoru (tedy světelném detektoru), který snímá pohyb jejího stínu pod diodou, která detektor osvětluje shora. | foto: Giles Hammond/Nature

Britští vědci představili jednoduchý kapesní „měřák gravitace“

  • 31
Jednoduchý a citlivý miniaturní přístroj na měření gravitační síly představila skupina vědců z univerzity v Glasgow. Mohl by nahradit dnešní drahé technologie a se stát nečekaně užitečným pomocníkem pro celou řadu profesí, od geologů po údržbu inženýrských sítí.

Poslední březnové vydání vědeckého časopisu Nature nabídlo velmi zajímavou technologickou novinkou: „kapesní“ gravimetr, tedy přístroj na (v tomto případě velmi přesné) měření gravitačního pole.

Na univerzitě v Glasgow vzniklo zřejmě první zařízení, které při rozměrech zhruba poštovních známky a velmi nízké ceně dokáže měřit například to, jak se povrch Země pohybuje v důsledku gravitační síly Měsíce během jeho oběhu kolem naší planety – a to je přitom změna jen zhruba 40 centimetrů na celkový průměr planety. Citlivost přístrojů je podle tvůrce zhruba taková, aby umožnila detekci tunelu s metrovým průměrem ukrytým dva metry pod zemí.

Jádro nového gravimetru

Gravimetry už samozřejmě existují i dnes, ale jsou podstatně objemnější, dražší a složitější (jejich typů je více a nemusíme se jimi zabývat). V laboratořích v Glasgow použili prostý design; jádrem jejich gravimetru je droboučký „mikroelektromechanický systém“ trochu podobný tomu, který se používá v akcelerometrech mobilních telefonů. V podstatě kousek křemíku vyříznutý z plátku o síle 0,2 milimetru, v jehož středu je malé závaží (25 miligramů) spojené se zbytkem destičky jen drobnými vzpěrami o síle kolem pěti mikrometrů (tedy zhruba třetiny nejtenčího lidského vlasu). Když se změní intenzita gravitačního pole, závaží se pohne a tuto změnu zachytí optický detektor, který sleduje stín vyříznuté části křemíkové destičky.

Zařízení zatím své schopnosti předvedlo pouze v laboratoři a jeho vývoj do podoby vhodné pro použití v komplikovanějších „polních“ podmínkách bude nějakou dobu trvat. Ale pokud se to podaří, otevře se tím pole zcela neorané. Gravitační pole Země totiž zdaleka není z dostatečně podrobného pohledu uniformní, gravitace se mění nejen podle nadmořské výšky, ale také třeba v místech s výskytem hustších (nebo naopak méně hustých) hornin. Nižší je pak také v místech, kde jsou pod zemí třeba staré důlní šachty nebo zapomenuté inženýrské sítě.

Vědci se mohou dočkat chvíle, kdy pomocí sítě levných senzorů budou moci měřit gravitační změny vyvolané pohybem lávy v aktivních sopkách. A těžební společnost například budou moci díky dronům s citlivými gravimetry levně a rychle hledat slibná naleziště.