Starý Myrphyho zákon:

Dynamika rozvoje a pokroku vědeckého nebo technického odvětví je nepřímo úměrná počtu časopisů a článků tomuto se věnujícím.

System si za to muze sam. Univerzity honi body, aby mely penize na vyzkum a odborni pracovnici musi publikovat ( i kdyz zrovna treba neni co ) jinak se saha na osobni ohodnoceni. Cili predator pouze zalepil vzniklou diru na poli vedeckych casopisu ;-) Dokud se budou dostavat penize za body, pak se nic nezmeni...

Bohužel realita dnešních vědců je čím více článků do roka, tím lépe. A to je velmi špatné. No jo, jenže voni se můžou zbláznit, když jim EU jinak nedá peníze na kdejaké podřadné výzkumy, ale kvalita je tatam.

Problém predátorských časopisů je poněkud složitější než se může zdát. Jeffrey Beall udělal obrovský záslužný kus práce v odhalování nečestných a predátorských praktik, nicméně je třeba vidět, že jeho seznam je subjektivní - o zařazení vydavatele / časopisu stejně jako o publikování komentáře na svém blogu rozhoduje výhradně on, byť vědecká komunita mu posílá bohaté podklady. Je také třeba vidět, že pan Beall rozhodně není příznivcem Open-Access publishing jako takového, což jeho práci poněkud znehodnocuje.

Publikování obecně i publikování vědeckých a odborných prací bylo výdělečnou činností odjakživa, lhostejno zda v klasické předplatitelské podobě nebo v novém Open-Access pojetí. Je také třeba vidět, že tento business z obou stran likviduje úspěšně svou "nevýdělečnou" konkurenci a řada velkých vydavatelství postupně pohlcuje vědecké časopisy vydávané na nekomerční bázi vědeckými institucemi jako jsou ústavy, univerzity, federace. V poslední době je tento trend významný.

Open-Access publishing vzniklo jako přímá reakce na rostoucí předplatitelské ceny vědeckých časopisů korespondující se zisky v řádu miliard USD velkých vydavatelství jako Springer nebo Elsevier. Přitom na jejich počínání lze nahlížet také jako na predátorské - vědci bádají obvykle za veřejné peníze, své výsledky ZDARMA předávají redakci, tam je ZDARMA zpracuje editor, ZDARMA zrecenzují recenzenti a to celé pak vydavatelství vydá elektronicky nebo tištěně a prodá za poměrně nekřesťanské peníze s velkým ziskem zpět vědcům. Veřejnost, která toto financuje, si obvykle výsledky nepřečte (leda přes univerzitní knihovny), což trápí zejména podnikatelský sektor. Open-Access se sice publikuje také za nemalé peníze (publikační poplatky se pohybují od 200 až po 2000 EUR), ale alespoň si výsledky může přečíst kdokoliv doma od počítače, což přispívá k průhlednosti procesu jako takového. Ne nadarmo EU tlačí na Open-Access u veřejně financovaného výzkumu (v program Horizon 2020 to např. platí už teď).

Pokračování: Predátorské časopisy na tomto businessu jen parazitují a je na vědecké komunitě, aby toto eliminovala podobně jako jiné neetické praktiky (např. plagiátorství - už dnes je např. běžné porovnávání rukopisu s publikovanými pracemi, bývají tu požadavky na odeslání dat ke kontrole vyhodnocování, bývají tu požadavky na přiložení nepublikovaných citovaných zdrojů apod.). Eliminace se ale neobejde bez vzniku profesionálního black-listu, opírat se o práci jednoho knihovníka (při vší úct k němu, dělá, co může) nelze.

Je také třeba vidět, že publikace v predátorském časopise nemusí být nutně špatná, řada autorů tam pošle článek v dobré víře, řada vědců vůbec netuší, že nějaké predátorské časopisy existují. Podobně studenti (hlavně doktorandi nebo postdoci); těžko lze např. odolat nabídce o publikování disertační práce, která byla "vybrána jako excelentní". Platí to i obráceně, největší vědecké objevy, ale i největší omyly a největší podvody vycházejí v časopisech jako je Science a Nature, i když připouštím, že proti predátorským časopisům takových projde jen málo.

Také je třeba vidět, že klasické předplatitelské publikování má svoje limity, např. na počet článků za rok, zatímco v poslední době se publikační aktivita řady "východních" zemí včetně nás nebo třeba Číny v souvislosti se změnou organizace výzkumu významně zvýšila a tyto články je potřeba někde udat. Predátorské časopisy nabízí snadnou cestu, po které se občas někdo záměrně nebo nechtěně vydá, obvykle nakonec ke škodě své i své instituce.

To je spíše důsledek. Jak VŠ tak AV je dlouhodobě podfinancovaná a to samozřejmě svádí ke snadnějším způsobům získávání financí. Ve standardním systému by to nebylo moc zapotřebí. Srovnání hledejme třeba v Rakousku, což je země s ČR srovnatelná, ale výzkumu podporující násobně.

Problem je v tom "za co" VS dostava za VaV penize. Tady se premenuji body na penize. Cim vic bodu, tim vic penez. Nic jineho... Pak vzdy se pujde nejjednodusi cestou jak prikit k bodum, ktere se premeni na penize.

Nejhorší je, že se věda pořád podceňuje, nějaký čutálista se má finančně líp než třeba profesor medicíny. Používají se vědecké výsledky kromě lékařství v praxi? Podle mě málo, ne-li vůbec, vidím to na dopravě, kterou jsem vystudoval. Kdejaký politik má větší váhu slova než odborník.

tak jak jsem to poznal, ono zas tak horké nebude. Zvláště pokud současný systém umožňuje štědré mnohoobročí s třemi, čtyřmi úvazky a ve výsledku se onen profesor má lépe než kde jaký podnikatel, přičemž jeho vědecké schopnosti těžce pokulhávají za schopností efektivně vysávat systém

Pokud by výzkum a vynálezy financovaly socialistické státy, jako je tomu dnes, svítili bychom loučemi, komunikovali signálními ohni, jezdili na oslech, v lepším případě na koních. Ti dávní vědci a učenci si to financovali ze svého, nikdo jim nic nedal, ale měli myšlenku a sílu se s problémy poprat. Mnozí skončili v zapomnění. Dnešní vědci se zajímají pouze o granty.

Bez recencí to nesmí být, jinak je to fakt jen důl na peníze.

Problém není v těch časopisech, nýbrž v tom, že vůbec někdo dostává za výzkum peníze od vlády.

Konec tohoto financování by automaticky ukončil bizarní praxi honby za publikacemi v časopisech. Hodnotu výsledků výzkumu by určoval zájem soukromých zákazníků či mecenášů a částka, kterou by byli ochotni za ty výsledky zaplatit.

jj, například Einstein dostal od soukromých firem za objev Teorie relativity majlant.

Česká věda nemůže existovat, protože český patent je k ničemu a za CELOevropský se nedoplatíte.

Takže poděkujte českým nacionalistům za to že máme patentovou samostatnost - za to, že Američan, Rus, Ind nebo Číňan patentuje pro stovky miliónů lidí, a tak se mu to vyplatí, zatímco v ČR patentujete pro 10 miliónů a všichni okolo se vám jen smějí jak jste hloupí že jim dáváte/zveřejňujete zadarmo svůj vývoj.