Každý den můžeme sledovat, jak se mění počet nakažených novým koronavirem, jak se prohlubují ztráty společností i státu, a mluví se i o dalších dopadech pandemie. Jednou z oblastí, kde se mohou projevit velké problémy, je produkce potravin.
A právě to je oblast, na kterou se zaměřuje profesor Michal Hejcman. Spolu se svými kolegy varuje, že po případné další vlně nákazy by mohly chybět základní potraviny jako mouka, máslo nebo maso. Apeluje na zvýšení hmotných rezerv státu.
Celý rozhovor v podcastu:
O co opírá toto doporučení a zároveň varování a jak se v této oblasti projevily podobné pandemie v minulosti? Na tyto a mnoho dalších otázek odpovídal renomovaný odborník na zemědělství v našem studiu moderátorovi Vladimíru Vokálovi.
Hned na úvod profesor Hejcman připomněl rok 1816, kdy došlo k erupci sopky Tambura, kdy se během několika týdnu rozptýlil prach po celé zeměkouli a došlo ke klimatickým změnám, v jejich důsledku Evropu zachvátila vlna dešťů a špatného počasí. To mělo za následek výpadek produkce potravin a hladomor.
Nedostatek agrochemikálí může způsobit hladomor
Ale nemusí jít jen o takovou katastrofu. Současné karanténní opatření mohou zavřít některé chemické závody, které vyrábějí hnojiva.
„Současná zemědělská produkce je závislá ze 60 procent na hnojivech,“ naznačuje jiný problém profesor z České zemědělské univerzity. Takový výpadek by pak znamenal u produkce obilovin právě 60procentní snížení.
Už na začátku pandemie hrozil podle Hejcmana podobný scénář, protože se mnoho těchto agrochemikálií vyrábí v Číně a pokud by došlo k zavření těchto provozů, tak by mohl nastat obrovský problém.
„Nedostatek agrochemikálií by v podstatě mohl vyvolat hladomor,“ varuje v Rozstřelu Michal Hejcman.
Ale závisí to i na tom, kdy taková katastrofa propukne, tato pandemie propukla v době, kdy měli zemědělci zásoby.
Větší zásoby státu
Hejcman připomněl, že že současné potravinové zásoby státu nejsou dostatečné. Pokud by došlo k podobné katastrofě, jako před 200 lety, pak by se mohlo stát, že státy uzavřou své hranice a zakážou vývoz potravin.
Hejcman dává ze příklad Izrael, který nyní navyšují zásoby potravin. I MZ připravuje rozšířit zásoby potravin v Česku na 15 dní. Musí však být i dostatek skladovacích kapacit.
Pokud potraviny nezajistí stát, je třeba se o ni postarat sám.
„Většina rostlin v Česku je jedná například kopřiva mají výraznou nutriční hodnotu,“ radí, jak si zajistit potravu v době krize Hejcman. Připravuje dokonce na toto téma knihu.
Bez umělých hnojiv bychom se neuživili
Odborník varuje také před tím, že ekologické zemědělství nemůže zajistit dostatek potravin pro celou lidskou populaci.
„Bez minerálních hnojiv by nás byla polovina,“ říká geobotanik. Současná obava z chemikálií, tzv chemofobie, je tak možná v oblastech, kde je nadprodukce potravin.
Znalost produkce potravin v populaci je čím dále tím menší. Je dáno tím, že je zemědělství v Česku značně industrializováno a stále méně lidí tak v zemědělství pracuje. „Někteří studenti se mnou nechtějí jít od kravína, aby nesmrděli,“ popisuje své zážitky z univerzity Michal Hejcman.
