Nejlesklejší plod světa nemá žádnou barvu a podvádí. Ale krásně

aktualizováno 
Ugandská rostlina vytváří nejlesklejší předmět v říši živé přírody. Používá k tomu postup, který by si mohl najít cestu i do našich potravin jako náhrada barviva.

Plody rostliny pollia condensata, nejlesklejší známý předmět z říše živé přírody. | foto: Vignolini et al./PNAS

Vytváření barev pomocí tvarování povrchu na mikroskopické úrovni jsme popisovali v článku o nepřekonatelném “tisku” singapurských vědců. Ale něco podobného je k vidění v africké divočině, a to díky rostlině Pollia condensata z čeledi křížatkovitých. Její plody jsou podle nové studie v časopise PNAS nejlesklejším výtvorem živé přírody vůbec.

Povrch plodu Pollia při pohledu s malým zvětšením (vlevo) vypadá hladce. Při

Povrch plodu Pollia při pohledu s malým zvětšením (vlevo) vypadá hladce. Při bližším pohledu začnou být patrné drobné mikrostruktury o velikosti řádově několika stovek nanometrů, které dávají plodu kovový lesk.

Svrchní vrstvu plodů rostliny tvoří mikroskopické útvary z vláken celulózy. Jsou tak malé, že jejich rozměry jsou srovnatelné s vlnovou délkou světla. Při této velikosti světlo a hmota vzájemně "reagují" způsobem, na který nejsme z naší všední zkušenosti zvyklí. V případě Pollia je velikosti útvarů ve slupce taková, aby odrážela modrou a zároveň také pohlcovala světlo ostatních vlnových délek (a tedy barev). Stejnou "technologii" najdeme i v živočišné říši, třeba na křídlech některých motýlů nebo na krunýři brouků.

Zmíněná křídla motýlů byla do tohoto týdne považována za nejlesklejší předmět v živé říši. Plody rostliny Pollia si ovšem v měřeních vedly lépe, odrážejí zhruba 30 procent světla, které by se odrazilo od lesklého kovového zrcadla. Jen s tím rozdílem, že povrch plodu je "vyladěný", aby odrážel především modrou.

Nejsou však zcela uniformní, mezi jednotlivými buňkami jsou drobné rozdíly. K oku pozorovatele se dostane i něco málo červené a zelené, výsledný dojem tak není jednolitá modrá. Autoři práce ve své práci píší, že vzniká dojem, jako by bylo ovoce pixelované nebo "pointilistické".

Podvodnice

Použitá technika "malby" je pro rostlinu zřejmě výhodná. Z fyziologického hlediska je tvarování slupky na mikroskopické úrovni zřejmě pro rostlinu méně náročné, než vytvářet skutečné barvivo.

Plod Pollia sebraný v roce 1974 Kongu si zachoval svoje barvy dodnes, i když

Plod pollia sebraný v roce 1974 Kongu si zachoval svoje barvy dodnes, i když byl skladovaný v běžných atmosférických podmínkách. Při přiblížení si můžete snadno všimnout, že modrá barva není jednolitá, ale na povrchu se objevují i červená a zelená místa.

Plody jsou i tak zřejmě velmi lákavé pro ptáky, na jejichž pomoc při svém šíření Pollia spoléhá. Možná některým ptákům slouží jako ozdoba hnízd, na kterou chtějí nalákat možné partnery. Není ani vyloučeno, že ptákům připomínají jedlé bobule, které se v oblasti vyskytují. Přitom nemusí obsahovat dužinu, kterou rostlina vytváří na úkor vlastních živin.

Další výhodou je, že suché plody bez dužiny se v podstatě nekazí a lesklou barvu si udrží dlouhé roky. Plod na snímku vedle byl sebrán v roce 1974. I když tedy pravděpodobnost, že se někdo "nachytá" během prvních pár dní, není veliká, rostlina má dost času. Plody neztratí na atraktivitě, dokonce ani když zbytek byliny uschne.

Zajímavé je, že struktury na povrchu plodu vytváří kruhově polarizované světlo (dokonce polarizované doprava i doleva, což je u biologického materiálu primát). Proč tomu tak je, vědci netuší. Jediný tvor, o kterém jistě víme, že kruhově polarizované světlo vnímá, je asijský mořský korýš Odontodactylus cultrifer patřící mezi strašky .

Část povrchu plodu Pollia pod mikroskopem v kruhově polarizovaném světle, s

Část povrchu plodu pollia pod mikroskopem v kruhově polarizovaném světle, s levou (A) i pravou (B) orientací. Je je vidět, odráží světlo s oběma typy kruhové polarizace. Úplně vpravo (C) je snímek pod světlem polarizovaným lineárně.

S tím samozřejmě africké rostliny do styku nepřijdou, takže význam této schopnosti zatím můžeme jenom odhadovat. Je například možné, že i v Africe jsou druhy zvířat, které vnímají kruhově polarizované světlo. Také by mohlo jít o vedlejší důsledek mikroskopického strukturování, která plodům dává jejich barvu. Vysvětlení může i být úplně jiné...

Na pohled odtažitý objev by mohl poměrně snadno najít i praktické využití, myslí si věčný technologický optimista, biolog Stanisla Mihulka, ve svém článku na serveru Osel.cz. Tvarované částečky celulózy by mohly v potravinách nahradit umělá barviva, bez kterých by se řada konzumentů asi ráda obešla. Na druhou stranu výrobci dobře vědí, že lákavé barvy prodávají. Plody Pollia mohou nabízet možnost, jak spojit zájmy jedné i druhé strany.

Témata: Afrika, PNAS, Osel
  • Nejčtenější

Kafe jako hnůj. Trápení italského stíhače, který zabloudil do Čech

Před 60 lety se letiště v Hradci Králové stalo místem přistání italské stíhačky s mladým pilotem Ernestem De Majem. Ten...

Neutrácejte za novou televizi. Stačí takto připojit DVB-T2 za pár korun

Možná i vy budete muset svůj televizor brzy doplnit DVB-T2 set-top boxem, pokud budete chtít nadále přijímat bezplatní...

Evoluční schovávaná. Umělá inteligence objevila triky a nečekané chyby

Schovka nevypadá zrovna jako vědecké bádání. Výzkumníci ale simulací miliard her na schovávanou ukázali, že se umělá...

Neházejte 737 Max na piloty, píše legenda „Sully“. Byla to smrtelná past

Chesley Sullenberger varuje před svalováním viny za nehody letadel 737 Max jen na piloty. Slavný „kapitán Sully“,...

Programování vám pomůže chápat svět, říká slavný geek. Varuje před AI

Říkat počítači, co má dělat, je naprosto jedinečná činnost. Naučí nás to mnohem víc, než si uvědomujeme. Programovat...

Premium

Pokrok po švédsku: mizející pisoáry a genderově neutrální sport

Severská země přichází s revolučními nápady, kterým aplaudují pokrokoví liberálové z celého světa. Mizí pánské pisoáry,...

Premium

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson přijede s nehudební show. Získejte vstupenky zdarma

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson se předvede v poněkud netradiční roli. V rámci večera mluveného slova představí svou...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Co dělají buňky, když se dusí. Nobelovu cenu za lékařství získali tři vědci

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdrželi Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter...

Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2019 si odnesli vědci, o jejichž vítězství se mluvilo již dlouho, autoři...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Cizí planeta a temná hmota. Nobelova cena za fyziku je letos pestrá

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali kanadsko-americký fyzik James Peebles a dvojice švýcarských vědců Michel Mayor...

Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.

Najdete na iDNES.cz