Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. února 2023 Vanda

Stačilo pár let. Jak rychle se život vrátil na místo dopadu planetky

Podle analýzy vzorků přímo z místa dopadu planetky, která zřejmě vyhubila dinosaury, se život na místo katastrofy vrátil nečekaně rychle. A to i přesto, že podmínky byly opravdu nehostinné.

Ilustrace zobrazující schematicky situaci u dna kráteru Chicxulub několik let po katastrofě v podobě dopadu planetky. Zatímco velcí obratlovci (jako byli mořští plazi mosasauři) již vyhynuli, někteří mikroskopičtí živočichové se do nehostinného kráteru relativně rychle vrátili. | foto: University of Texas at Austin Jackson School of Geosciences/John Maisano

O tom, že se život ve své mikroskopické podobě vrátil do oblasti kráteru Chicxulub relativně krátce po samotném impaktu, a tedy jeho vzniku, jsme již psali. Šlo ale pouze o předběžné poznatky, které nebyly zdaleka kompletní a ucelené.

Nyní spatřila světlo světa konečně i odborná studie, která na základě podrobného výzkumu vrtných vzorků z předloňské expedice nad kráter samotný přichází s fascinujícími údaji o této nepředstavitelné katastrofě a jejích následcích.

O efektech samotného dopadu jsem zde pojednal již mnohokrát, jak dlouho ale trvalo, než se ve zdevastovaném prostředí obřího kráteru o průměru kolem 200 kilometrů a původní hloubce zhruba 20 kilometrů obnovily jednoduché ekosystémy s primitivními organismy?

Christopher Lowery z Univerzity v Texasu, jeden z hlavních spoluautorů nové studie zveřejněné časopisem Nature konstatuje, že stopy života se na vzorcích objevují již pouhých několik let po dopadu. Netrvalo tedy ani desetiletí, než se jednoduché formy života v kráteru objevily a do 30 tisíc let po dopadu zde byl již poměrně vzkvétající ekosystém. Jde o neobvyklé zjištění, protože návrat k „normálním“ podmínkám byl i na mnoha odlehlých místech paradoxně mnohem pomalejší a navíc se nepředpokládalo, že by v místě dopadu zejména vinou přítomnosti velkého množství toxických kovů mohly organismy dlouhodobě přežívat.

Vědci dříve odhadovali, že první stabilní ekosystémy se v tomto místě mohly objevit nejdříve zhruba stovky tisíciletí až několik málo milionů let po samotném impaktu. Nové údaje tedy ukazují, že život se dokáže zničenému prostředí přizpůsobit nečekaně rychle a osídlovat tedy i skutečně velmi zpustošené lokality. Samozřejmě, ne všichni závěry přijímají, objevily se i skeptické názory, podle kterých může jít o chybu, či špatnou interpretaci dat, ale to k vědě patří.

Důkazy o přítomnosti života v kráteru mají podobu především jednobuněčných řas a planktonu, mezi nimi i druhu s krásně nevyslovitelným jménem Parvularugoglobigerina eugubina, proslaveného již výzkumem geologa Waltera Alvareze na konci 70. let minulého století v Itálii (který vedl k objevu kosmické příčiny vymírání na konci křídy).

Našly se však i fosilní stopy chodbiček v substrátu, které patřily větším mnohobuněčným organismům. I ty zřejmě osídlily nehostinné podmínky kráteru relativně rychle po jeho vzniku. (Nehostinné není nadsázka: prostředí bylo silně toxické a teplota hornin v dutině kráteru údajně neklesla pod zhruba 300 °C po dobu nejméně 100 tisíc let.)

Snímek mikroskopického zástupce planktonu, dnes již slavný druh P. eugubina. Právě tito drobní dírkonošci (foraminifery) patřily k prvním pionýrům, usazujícím se v prostředí zdevastované části budoucího Mexického zálivu. Exemplář na snímku byl objeven ve vrtech expedice 364, která proběhla na jaře roku 2016.

Lowery uvedl, že úplně první stopy života ve vrtných jádrech se objevují ve vrstvě značící pouhé dva až tři roky po impaktu. Šlo přitom právě o dávné chodbičky jakýchsi kroužkovců či malých korýšů. Pouhých 30 tisíciletí po dopadu již vznikaly vrstvy s výraznou biodiverzitou drobných organismů, na něž zřejmě troficky navazovala celá společenstva větších mořských tvorů. Zajímavé je, že na mnoha jiných místech světa, od severního Atlantiku po Antarktidu, trval návrat k této vyšší druhové rozmanitosti asi desetkrát déle (objevuje se až zhruba 300 tisíc let po impaktu).

Pro rekonstrukci těchto událostí museli vědci analyzovat zhruba 130 metrů vrtného sloupce, přičemž zvláštní pozornost věnovali asi 75 centimetrům z vrstvy, označující usazování materiálu prakticky ihned po události. S vysokou mírou přesnosti tedy mohou rekonstruovat vývoj mořského dna kráteru v řádu pouhých dnů až let po impaktu K-Pg.

Na potvrzení fascinujících zjištění plynoucích z nového výzkumu si budeme muset ještě chvíli počkat, již nyní ale představují zajímavý základ pro podnětnou debatu o tom, jakou podobu vlastně měla katastrofa na konci křídy v lokálním i globálním měřítku.

Text vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy, a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Kometa, která se po 50 tisících letech vrací k Zemi, je vidět pouhým okem

Kometa s názvem C/2022 E3, či ZTF, se tento týden na své cestě Sluneční soustavou dostane k Zemi nejblíže. Pro...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Západní tanky mají ničení těch ruských v rodném listě

Ukrajinská armáda získá díky západní pomoci moderní tanky a obrněné transportéry standardů NATO. Zatímco na bojišti...

A TOTO VÍTE? Proč mají letadlové lodě ostrov vpravo

Seriál Nad letovou palubu letadlové lodě ční takzvaný ostrov, na němž se ukrývá mimo jiné velitelská věž, navigační můstek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Postavte se k tomu čelem. Letadla nikdy neomrzí

Úkolem následujícího kvízu je poznat typ letadla na fotografii z čelního pohledu. I když kvíz řada čtenářů magazínu...

Kriminalista Karel Tichý: Jestli se Radovan Krejčíř vrátí, budu první mrtvý

Premium Podle Karla Tichého už dříve Radovan Krejčíř vyslal signál, že chce zpátky do Česka. A byl za to ochotný vysvětlit...

Trable s láskou v posteli. Když chce jeden z partnerů víc než ten druhý

Premium „Ty už mě nemiluješ! Vůbec tě nevzrušuju!“ protne noční ticho výčitka ostrá jako břitva a následuje vzlykot, nad nímž...

Závislost na alkoholu? Při odvykání můžete vidět bílé myši, vysvětluje odbornice

Premium Dvě skleničky vína ještě neznamenají závislost na alkoholu. „Aby člověk mohl být označen za závislého, musí splnit...

Nejtěžší dinosauři ukazují limity suchozemských živočichů

O tom, že sauropodi představují největší známé po souši se pohybující tvory všech dob, není jistě žádných pochyb....

Obrovský potenciál i riziko nanotechnologií. Mají nečekané vlastnosti, říká vědkyně

Premium Nejen roušky, ale i opalovací krém, autolak nebo třeba oblečení. Nanotechnologie jsou všude kolem nás. „Materiály se v...

Soutěž o nejrychlejší dinosaury se zamotává. Vědci šampiony zpomalili

Pštrosí dinosauři neboli zástupci teropodních dinosaurů z čeledi Ornithomimidae bývají považováni za jedny z...

Příběh chatrče z dinosauřích kostí, která se stala paleontologickou legendou

Některé příběhy z dějin paleontologie připomínají spíše výňatky ze scénářů hollywoodských snímků. Patří sem i objev...

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Každý má nějakou erotickou slabůstku či fetiš. Které patří mezi nejčastější?

Mít v sexuálních hrátkách nějakou více či méně podivnou „úchylku“, která nám dělá dobře, rozhodně není hřích. Je to...

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Zemřela zpěvačka Naďa Urbánková. Proslavila se hity Závidím či Drahý můj

Ve věku 83 let zemřela v pátek zpěvačka a herečka Naďa Urbánková, držitelka pěti Zlatých slavíků, interpretka hitů...