Prolétá jedna z největších planetek, které reálně mohou ohrozit Zemi

  18:57aktualizováno  18:57
V blízkosti Země proletí v noci na pátek jedno z největších těles, která by se mohla někdy v budoucnosti s naší planetou reálně srazit. Nebude to rozhodně brzy a průlet je ve zcela bezpečné vzdálenosti, ale s dalekohledem byste planetku mohli na obloze možná najít i sami.
Jak jsme objevovali sousedy: počet známých těles v blízkosti Země v průběhu...

Jak jsme objevovali sousedy: počet známých těles v blízkosti Země v průběhu posledních desetiletí. Zhruba desetina z nich se pohybuje po dráze, která je zavede relativně blízkost (cca 7,5 mil. kilometrů, či méně) od Země.

Planetka, která proletí 7,066 milionu kilometrů od nás, nese jméno Florence Nightingalové, tedy ošetřovatelky (a dnes bychom možná řekli „zdravotní statističky“) z 19. století. Objevil ji australský astronom S. J. Bus v roce 1981, tedy v době, kdy jsme zase tolik planetek zdokumentovaných neměli. Mimo jiné nepřímo naznačuje, že jde o jedno z největších podobných těles, tzv. NEO (Near-Earth Objetcs, čili „Zemi blízkých objektů“ - přesnější by byl asi výraz asteroidy přibližující se k Zemi, protože tyto objekty nejsou v blízkosti naší planety pořád, jen se k ní čas od času přibližují).

Dráhy potenciálně nebezpečných těles, která se přibližují k Zemi na méně než...

Dráhy potenciálně nebezpečných těles, které se přibližují k Zemi na méně než 0,05 AU. Obrázek je založen na starých datech (z roku 2013), od té doby se podařilo objevit ještě několik set nových podobných těles. Ale takto je to možná lepší, protože a) nově objevená tělesa jsou většinou malá a tedy poměrně málo nebezpečná, b) jejich dráhy už by začaly na obrázku splývat. Mohl by tak vzniknou falešný dojem, že okolí Země je vlastně plné nebezpečných objektů. „Pásy asteroidů“ plné poletujících kamenů na dohled od sebe jsou ale výmysl filmařů - ve skutečnosti je naše Sluneční soustava nelidsky veliká a prázdná. Toto je prostě mapka se špatným měřítkem, nad kterou si jen můžeme uvědomit, jak málo si skutečnost dokážeme představit.

Florence je s průměrem 4,3 kilometru jedno z největších „potenciálně nebezpečných“ těles vůbec (největší z „nebezpečných“ je 53319 1999 JM8 s průměrem cca 6,5 kilometru). Jako potenciálně nebezpečná se označují tělesa, která se podle výpočtů v budoucnosti přiblíží k Zemi na méně než 0,05 astronomické jednotky (AU), tedy zhruba na dvacetinu vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem (to je 7,5 milionu kilometrů, pokud vám tento údaj něco řekne). Celkem takových těles známe zhruba 1 800, z nichž necelá desetina z nich, přesně 157, má průměr více než kilometr - a předpokládá se tedy, že by na Zemi způsobila velké škody (byť jejich přesný rozsah je těžké určit, protože záleží na mnoha faktorech, od úhlu dopadu po pevnost a hustotu tělesa).

V ostatních ohledech se ovšem nezdá být Florence nijak výjimečným tělesem. Jde o kamennou planetku, která patří mezi tzv. amory (či Amorova skupina). Toto pojmenování (stejně jako u ostatních skupin planetek) znamená jen to, že se tělesa v ní pohybují po podobných drahách. Konkrétně mezi amory patří objekty, které:

a) mají dobu oběhu delší než rok,
b) přibližují se k Zemi blíže než jakákoliv velká planeta (tj. Venuše, která je cca 0,3 AU od nás)
c) nekříží dráhu Země - obíhají tedy tak, že v nejhorším případě „líznou“ Zemi, ale nikdy se nepřiblíží ke Slunci blíže a zůstávají „za Zemí“.

Úplně jednoduše řečeno: do této skupiny patří všechny planetky, které mají bod nejbližší Slunci, tzv. perihelion, ve vzdálenosti zhruba 1 až 1,3násobku vzdálenosti Země-Slunce, ale tato zkrácená definice nevysvětluje, proč astronomové zvolili právě tyto hodnoty.

Orientační mapka dráhy planetky 3122 Florence oblohou během jejího přiblížení k...

Orientační mapka dráhy planetky 3122 Florence oblohou během jejího přiblížení k Zemi na přelomu srpna a září 2017. Opravdu podrobné mapky mapky pohybu, které vám ji umožní najít případně na obloze lépe, najdete na stránce Sky&Telescope (odkaz v předposledním odstavci článku).

Byť Florence není ničím zvláštní, pokud bude počasí přát a máte dalekohled, můžete si ji zkusit na nebi najít. Prvního září bude několik stupňů jižně od souhvězdí Delfína (to leží v blízkosti nebeského rovníku), v dalších dnech postupně bude stoupat oblohou dále téměř přesně k severu. Nejvyšší jasnost by měla mít zhruba mezi +8,79 až +9 mag, což není na pozorování pouhým zrakem. (Opravdu podrobnou mapku jeho pohybu najdete například na stránce Sky&Telescope.)

Vzhledem k tomu, že počasí nám nepřeje, doporučujeme pro pozorování například stream z pozorování na stránkách Virtual Telescope Project, který začíná 1. září v 21:30 našeho času. (Update: Ti, kdo čtou článek 1. září, se mohou večer, od 21:00 našeho času, dívat například zde.) Nejblíže Zemi bude planetka v pátek 1. září ve 14:06 našeho času a bude to nejbližší návštěva na velmi dlouhou dobu: blíže se k nám Florence podívá zase někdy po roce 2500. Vesmír je prostě veliký.

Aktualizace: V článku jsem opravili nesprávný údaj o pohybu planetky, dopnili mapku a odkaz na stream, na kterém můžete planetku sledovat i 1. září večer.

Autor:

Nejčtenější

Na Měsíci je život. Pochází ze Země, zanesla jej tam izraelská havárie

Na Měsíci je nyní tisíce želvušek (Milnesium tardigradum), které přežijí...

Člověk na Měsíc nevkročil od roku 1972. Přesto lze říci, že na něm je pozemský život. Izraelská sonda Berešit totiž na...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Byl mocný a vlivný. Poprvé můžete vidět, jak se v Evropě zatýká diktátor

Zadržení Slobodana Miloševiče

Když přistáli v Bosně, Milošević si demonstrativně utřel kapesníkem boty, jakoby mu je tento stát zamazal něčím...

První test v ČR: Sennheiser Ambeo je soundbar z kategorie zázraků

Sennheiser Ambeo

Třináct reproduktorů, třináct zesilovačů, roky vývoje algoritmů a obvodů pro zpracování prostorového zvuku, reprodukce...

Na prahu objevu. Hledali středověký příkop, narazili na neznámé podzemí

Nejen na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na snímku odhalený průhled do...

Mohla to být jen zavezená díra nebo bezcenné zbytky pobořeného zdiva. Na místě georadarem nalezené anomálie se však...

Další z rubriky

Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...

O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme...

První člověk na Měsíci umřel zbytečně. Nemocnice chybovala, zjistila rodina

Neil Armstrong (1930 - 2012), první muž, který vkročil na Měsíc

Lékaři Neila Armstronga vážně chybovali a způsobili jeho smrt. První muž na Měsíci zemřel v roce 2012 po operaci srdce....

Měřili jsme v Česku radioaktivitu. Čísla mohou vyděsit, ale o nic prý nejde

Během měření jsme navštívili několik míst se zvýšenou radioaktivitou.

I v Česku najdete místa, kde naměříte tak vysokou radioaktivitu, jakou byste v současném Černobylu hledali marně. Se...

Najdete na iDNES.cz