 |
Souznění duší vědecky prokázáno! Tak by se daly stručně shrnout výsledky experimentu čínských vědců vedených Yong Q. Zhangem z pekingského Ústavu genetiky a vývojové biologie Čínské akademie věd. Svět se o tomto překvapivém objevu dozvídá z publikace ve vědeckém časopise Advanced Science. Poprvé se podařilo prokázat synchronizaci mozkových vln mezi savci různých druhů. Ne náhodou jsou hlavními aktéry studie člověk a pes.
Lidé využívají pohled z očí do očí k upevnění vzájemných vazeb a porozumění. Do očí si hledí milenci, přímý oční kontakt udržují při kojení matky s novorozenci. V mozku se přitom vylučuje velké množství hormonu oxytocinu, pod jehož vlivem pak nabývají na síle vzájemné sympatie. Ne nadarmo se oxytocinu přezdívá „hormon lásky“.
Mnohým zvířatům slouží pohled z očí do očí jako hrozba. Pro psy a lidi to neplatí. Když si pes s člověkem hledí do očí, oběma se zvyšují hladiny oxytocinu v mozku, a to je k sobě váže pevnějším poutem. Vazbu mezi psem a člověkem lze dokonce posílit oxytocinem vstříknutým na čichovou sliznici. Hormon se tam vstřebá a přes čichové nervy doputuje do mozku.
Vlkovi, který je divokým předkem psa, se při pohledu do očí s člověkem oxytocin neuvolňuje. Z toho vědci usuzují, že upevnění vazby pohledem a následným zaplavením mozku „hormonem lásky“ je výsledkem domestikace. Pro chov si lidé vybírali psy, s nimiž byli schopni navázat nejpevnější spojenectví. Na vývoj oxytocinového upevňování vazeb měli dost času.
Pes byl prvním domestikovaným zvířetem. Zdomácněl před 15 tisíci lety, ale podle některých vědců začala domestikace vlka už před 30 tisíci lety. Cíleným výběrem vyšlechtili naši předci psy k dalším dovednostem. Velmi snadno a přesně například identifikují emoce lidí, ke kterým mají blízko.
