Neděle 11. dubna 2021, svátek má Izabela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 11. dubna 2021 Izabela

Můžou být bezpečností pásy nebezpečné? Problém „přehnané bezpečnosti“

Zapnout si v autě pásy a před jízdou na kole nasadit helmu, to vše z důvodů vyšší bezpečnosti? Myšlenka je to sice dobrá, ale její výsledky už takové být nemusí. To je dlouhodobá a dosti kontroverzní domněnka ekonoma Sama Peltzmana.

Testování bezpečnostních pásů v americkém National Institute of Standards and Technology v 70. letech. Zavádění tohoto bezpečnostního prvku bylo v USA předmětem vášnivých debat. | foto: National Institute of Standards and Technology

O zprvu netušeně divokých souvislostech, které vyplynuly z původně naprosto chvályhodných záměrů, dal světu Peltzman vědět poprvé v roce 1975. Vybral si tehdy v USA aktuální téma, a to zavádění nových bezpečnostních opatření v osobní automobilové přepravě.

Celospolečenskou debatu o tom, nakolik je u řidiče ono zapínání si pásů před jízdou vpádem státu do jeho soukromých práv, a do jaké míry je nezbytným minimem pro bezpečnost všech účastníků silničního provozu, tehdy obohatil o poměrně radikální tvrzení.

Prohlásil, že všechny ty zaváděné bezpečnostní prvky – od pásů, přes první airbagy až po svodidla a nouzové zpomalovací pruhy na dálnicích – bezpečnost provozu v zásadě nezvyšují. Anebo ještě jinak, že po započtení všech externalit spojených mají nakonec nulový, nebo v horším případě dokonce záporný efekt.

Tím k sobě rozhodně přitáhl nemalou pozornost. Jak k těmto závěrům dospěl? To už je trochu složitější.

Možná dobrý postřeh, ale určitě špatná data

Profesor Peltzman je bezpochyby odborníkem na mnoho témat z oblasti práva a ekonomie, ale zrovna kvalitní práci s daty anebo původností myšlenky mu v tomto konkrétním případě k dobru přičíst nemůžeme.

Nosná část jeho kritické stati totiž svými argumenty nápadně připomínala práci jistého Charlese Francise Adamse, který skoro o sto let dříve sepsal podobně laděné povídání. Jen se v něm trefoval do marnosti zvyšování bezpečnosti dopravy železniční. Výstražná světla, parní píšťaly, cinkající závory na trati u křížení kolejí se silnicí…

Peltzman si také při demonstraci svých závěrů až příliš kreativně počínal s číselnými údaji a jejich propočty, takže by před tribunálem profesních statistiků nejspíš neobstál. Prostě vynechal většinu údajů, které se mu nehodily do krámu.

Na druhé straně ale svým kontroverzním výrokem o zbytečnosti bezpečnosti otevřel velké téma, které obohatilo vědu o pojem tzv. kompenzace rizik. Dodnes mimochodem nazývané Peltzmanův efekt. Tedy dodnes ne zcela potvrzenou teorií, jejíž příklady ale v reálném světě, pokud budeme chtít hledat, nalezneme.

Podle ní si lidé nevědomky kompenzují nejrůznějšími opatřeními vyzískanou bezpečnost vlastním zvýšením rizikového chování, čímž stírají původní pozitiva zavedených bezpečnostních opatření. Na této ne úplně dokonalé hypotéze se ale dá najít víc než jen pár střípků pravdy. A v inkriminovaném případu vynucované silniční bezpečnosti to mohli všichni pocítit na vlastní kůži.

Crashtest autobusu

Crashtest autobusu

S pásy zabijete víc lidí než bez pásů?

Například v tom, že ve zdánlivě bezpečném prostředí máme tendence více riskovat a méně spoléhat na vlastní úsudek. Řekněme, čistě teoreticky a v souladu s Peltzmanovým uvažováním, že když se posadíme do auta a zapneme pásy, získáme tím určitý komfort pocitu vlastní bezpečnosti. Chcete-li neohroženosti, nezranitelnosti. A tak možná o něco více přišlápneme pedál plynu, než kdybychom pásy zapnuté neměli.

Kromě toho, že jedeme v průměru rychleji než bez pásů, se také více lepíme na před námi jedoucí vozy. A třeba je častěji „závodnicky“ předjíždíme. Jsme ukolébaní jistotou toho, že s pásy jsme i v případě nehody v relativním bezpečí. A proto si prý – díky bezpečnosti – počínáme méně rozvážně, nebezpečněji.

Těžko to dnes nějak porovnat s námi. S povinným používáním pásů žijeme v Čechách vlastně už od roku 1967. A od roku 1990 je musíme používat i v obci, ideálně všichni. Jenže v USA bylo v 70. letech toto omezující pravidlo nové, a ne zrovna vítané.

Patent E.J. Claghorna na bezpečnostní pásy z roku 1885

Patent E.J. Claghorna na bezpečnostní pásy z roku 1885

Nebylo divu, že různé inženýrské a matematické studie pak rozebíraly a pitvaly Peltzmanovo kontroverzní stanovisko z nejrůznějších úhlů, a dobíraly se přitom nejrůznějších závěrů. Někde se ukázalo, že řidiči s pásy skutečně jezdí divočeji a například při zatáčení na křižovatce doleva si pouští protijedoucí auta až příliš k tělu. Jinde změnu nepozorovali anebo rovnou viděli opak. Tedy ve vyšší bezpečnosti silničního provozu.

Výstupy současného výzkumu momentálně hrají proti Peltzmanovi, protože za období 1960–2012 jde v USA skutečně odpozorovat rapidní pokles nehod řidičů s fatálními následky, a to až o 50 %. Což ale neznamená, že by jednou vyřčená chytlavá hypotéza zapadla nebo se definitivně zpochybnila.

Třeba i proto, že když si řidiči se zapnutými pásy počínají za volantem troufaleji, nemusí nutně narůstat mortalita jejich, ale spíš počty mrtvých mimo vůz. Tedy chodců a cyklistů. Což vnitřně smysl dává, ovšem ze statistiky amerických autonehod je to o něco těžší vyčíst.

Komu se vyplatí helmy? Cyklistům zrovna ne

Chybět tu nemohou ani cyklistické přilby, bez kterých už dnes na projížďku skoro nevyrazíme. Odpůrci povinného nošení helem se dovolávali Peltzmanova efektu s tím, že do pedálů šlapající jezdci si budou počínat na asfaltu s větší neopatrností. Že je zdánlivé vědomí bezpečí povede k většímu ohrožení. 

Studie, zaměřené na tuto skutečnost, to ale nepotvrdily. Zato prokázaly, že si k „chráněným“ cyklistům o dost víc troufnou řidiči automobilů.

Dříve prý křehké cyklisty objížděli obloukem, a teď je předjíždí myškou. Bezpečnostní opatření zacílené na vyšší bezpečnost cyklistů se tak nepřímo obrátilo proti nim. Podobné je to i s moderními osobními tanky, masivními vozy ve stylu SUV.

Když přijde sněhová kalamita nebo náledí, právě ony jsou nejčastějšími účastníky nehod. Jak to je možné? Vypadají natolik spolehlivě a bezpečně, že v nich jejich majitelé sebejistě vyjedou i do úplné sloty, zatímco řidiči vizuálně ne tak bezpečných vozů raději nechají svůj stroj v garáži. Tedy teoreticky.

Brno má pouze pět a půl kilometru cyklostezek čistě pro kola, s úseky...

Vyšší rychlost neznamená více nehod

Peltzman, vděčné téma, přišel znovu do módy mezi automobilisty během zavádění ABS, tedy protiblokovacího systému brzd. Ukázalo se totiž, že ABS o přibližně 18 % snížil četnost hromadných řetězových bouraček. Což byl záměr.

Ale také se o 35 % zvýšil počet kolizí vozů s objekty mimo silnici, do kterých naráželi kličkující řidiči s ABS poté, co křečovitě dupli na brzdu. Sice to nevypadá jako ten nejpregnantnější příklad Peltzmanova efektu, ale pořád je tu zvýšený faktor osobní bezpečnosti vykoupený vyšší nehodovostí. A na silnici ještě zůstaneme.

V návaznosti na Peltzmana otestovali v roce 1994 výzkumníci z kanadské univerzity vztah mezi výší pokut, rychlostními limity a nehodovostí. Naštěstí jen na simulátoru. Zjistili, že v místě povolená vyšší rychlost zrovna tak jako nižší pokuty vedou sice řidiče k nápadně rychlejší jízdě. Ovšem to nevede k vyšší nehodovosti.

Rychle kupředu uhánějící řidiči, vědomě riskující, vedli své vozy vlastně velmi opatrně. V současné době, kdy je zavádění nízkorychlostních zón v módě, ale tato studie poněkud zapadla. Znamená to snad, že když tedy ubereme na bezpečnosti, zvýšíme tím bezpečnost?

Zvýšená rizika nás nutí k opatrnosti

To se rozhodl propátrat urbanista Ben Hamilton-Baillie v roce 2008. Zjistil, že když silnici „očeše“ o všechny omezující a regulující značky, odstraní svodidla, zábradlí a bariéry, včetně čar označujících jízdní pruhy, nenastane – jak by se dalo očekávat – všeobecný chaos a destrukční derby.

Dostaví se naopak velmi plynulá, všestranně ohleduplná a opatrná jízda. Ostatně, stačí se podívat na záběry z nejrůznějších křižovatek v asijských metropolích. I bez světelné signalizace tu nekonečné proudy aut zvládají projíždět bez extrémních zdržení a nehod.

Hamilton-Baillie předpokládal, v souladu s Peltzmanem, pozitivní efekt bezpečnosti při tzv. sdíleném provozu. Tedy na vozovce, po které se pohybují chodci, cyklisté, řidiči motorek, osobních vozů a nákladních automobilů současně. Jak to? Všichni by nejspíš byli zbaveni jistoty bezpečnosti, a počínali by si tak vzájemně nejspíš mnohem opatrněji.

V této souvislosti bývá často zmiňováno Švédsko a rok 1967. Dne 3. září tu podstoupili „nejnáročnější logistickou akci v národních dějinách“, nazývanou též Högertrafikomläggningen. Co to bylo? Přechod z levostranného provozu na pravostranný. Na severských silnicích by se dal nejspíš očekávat pořádný masakr, ale ve skutečnosti se po dvě léta od zavedení této zásadní změny nehodovost výrazně snížila. O celých 40 %.

Ve vzájemné nejistotě jezdili všichni mnohem opatrněji. Tedy v duchu obráceného Peltzmanova efektu: nebezpečí a rizika tu vytvořila bezpečí, zatímco bezpečnost a regulace jinde vytváří rizika. V Čechách je to už také záležitost dějepisu, vpravo totiž jezdíme od roku 1939, takže opět těžko porovnávat.

Sportovci se naučili riskovat

O Peltzmanově efektu se hodně hovoří i ve sportu, zvláště pak jeho adrenalinových odvětvích. Lyžař chráněný helmou se totiž podle měření řítí ze svahu rychleji, než by si troufl bez helmy. Dá se říct, že jím dosažená rychlost pak může v případě nehody vyústit v mnohem vážnější zranění nebo smrt.

Nehledě na to, že do hry vstupují další okolnosti. Například možnost, že takový závodník uhánějící šusem po sjezdovce má omezený rozhled, a může tak s vyšší pravděpodobností srazit někoho, kdo lyžuje pomalu a o poznání bezpečněji. V případě lyžařů se tak Peltzmanova hypotéza, původně nastavená na automobilismus, konečně dočkává svého naplnění. Protože přínos bezpečnosti je tu nakonec záporný.

Podobné je to s extrémními adrenalinovými horolezci, kteří spoléhají na technickou dokonalost svého jištění a volí komplikovanější trasy výstupu. Anebo u parašutistů. „Čím spolehlivější vybavení mají parašutisté k dispozici, tím více se snaží o to, aby se trend mortality parašutistů nezměnil k lepšímu,“ komentoval to Bill Booth, americký průkopník padákového létání.

Své o tom vědí i fandové surfingu. Poté, co k plavčíkům kalifornské pobřežní stráže dorazila „novinka“ v podobě vodních skútrů, nezvýšila se úspěšnost jejich práce. Surfaři, uklidnění tím, že se případná forma záchrany zdokonalila a zrychlila, začali koukat po projížďce ve vlnách, kterým se dřív uctivě vyhýbali.

Snowboardisté měli dlouhá léta vstup do Taosu zakázaný. Vše se změnilo s...

Děti, peníze i sex

Stopy Peltzmanova efektu dohledáme všude tam, kde se bude mluvit o požadavku vyšší bezpečnosti. O poznání riskantněji si při hrách počínají malé děti, obalené nákoleníky a helmičkami. Když chybí prvotní odřená kolena a boule, které by je poučily o možných rizicích, vzniká tím prostor pro komplikovanější úrazy.

Ochranné pomůcky posunuly výkony skateboardistů na dočista novou technickou úroveň. Ale určitě se nedá říct, že by u nich vážných nehod ubylo. Zrovna tak rozšíření kondomů jako prostředku antikoncepce a ochrany před nákazou pohlavně přenosnými nemocemi nevedlo k rapidnímu poklesu výskytu takových chorob.

Naopak, jejich uživatelé se častěji vystavují rizikovému promiskuitnímu chování. A o teorii pana Peltzmana vědí i burzovní makléři z Wall Street, když říkají: „Stabilita způsobuje nestabilitu.“ Dlouhodobý perspektivní klid totiž pudí bankéře k mnohem riskantnějším investicím a počinům, které by si jinak nedovolili. Výsledkem jejich přehnaně odvážných machinací je pak obvykle krize.

V pandemické současnosti je Peltzman znovu připomínán, v souvislosti s nošením roušek a respirátorů. A to nejen jejich nedbalým nošením na bradě nebo pod nosem „na půl žerdi“, které redukovalo jejich efekt na ochranný amulet. U některých lidí vybavených ochrannými pomůckami se totiž daly vypozorovat rysy riskantnějšího chování. Vyrazit na ne nutně nezbytné nákupy, vybaven ústenkou, je totiž nehezkou a přesnou ukázkou nebezpečnosti zdánlivé bezpečnosti.

Sam Peltzman svou teorií ze 70. let a jejím zacílením na bezpečnost automobilismu nezvolil evidentně nejlepší příklad, ale uvedené situace z následujících let mu v mnohém daly za pravdu. Dodnes trvá na tom, že státem prosazovaná eliminace rizik v mnoha případech vede k vytváření rizik nových, a navíc k otupování bdělosti jedince při vyhodnocování rizik stávajících.

Bohužel, dopředu poznat, kdy který faktor převáží, jde jen obtížně. Odhalit, které vlivy hrají jakou roli, je těžké, někdy nemožné. A tak debaty kolem „Peltzmanova efektu“ jsou velmi často plamenné, ale nepoučené, a slouží jen jako ilustrace předem hotových názorů. Lze alespoň bezpečně říci, že rizika médii masově oblíbeného „adrenalinového sportu“ – předvádění názorů „pro a proti“ – rozdáváním přileb nevyřešíme.

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Fanoušek zřejmě vyfotil tajný dron, o kterém se pouze spekulovalo

O tajném projektu výškového stealth dronu Northrop Grumman RQ-180 se spekuluje řadu let. Až nedávno se ho podařilo...

Když má umřít Bambi, veřejnost se bouří. I když si to Bambi zaslouží

Neochota zabíjet roztomile a něžně vypadající zvířátka, i když je to zrovna zapotřebí, se může snadno obrátit proti...

Zemřel novinář a spisovatel Karel Pacner. Byl u startu prvních lidí na Měsíc

Zemřel kolega, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner, oznámila Česká televize. Bylo mu 85 let. Psal o vesmíru a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zapomenuté heslo k Windows můžete resetovat. Až na výjimku to jde snadno

Zapomenout heslo pro přístup do PC je děsivá představa. Stane-li se to ve Windows, existuje relativně velká šance, že...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

První romské dítě, které skončilo v babyboxu. Romové zuří, matka ho chce zpět

Premium Je to příběh 217. dítěte, které babyboxy zachránily a prvního romského dítěte, které se v babyboxu ocitlo. Matka...

Fiala politiku dělat neumí a důsledky jsou tragické, hodnotí Klaus dnešní ODS

Premium Za deset dní oslaví ODS třicáté výročí svého vzniku. MF DNES požádala jejího zakladatele Václava Klause, aby...

  • Další z rubriky

První helikoptéra na Marsu přežila mrazivou noc a chystá se k letu

První „vrtulník“ na Marsu se chystá na start. Zatím má za sebou jeden důležitý krok: bez úhony přečkala první mrazivou...

Když má umřít Bambi, veřejnost se bouří. I když si to Bambi zaslouží

Neochota zabíjet roztomile a něžně vypadající zvířátka, i když je to zrovna zapotřebí, se může snadno obrátit proti...

Pět zásadních rad, které vám pomůžou přežít setkání s T. rexem

Jak lovil nejslavnější dravec dávné historie Země? Jak si hledal kořist a jak by se mu dalo uniknout?

Chrání i děti. Pfizer oznámil další úspěch vakcíny proti covidu-19

Společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických...

Nastartujte svůj den kvalitní snídaní. 50 rodin otestuje Ranní chlebík s vitamínem D
Nastartujte svůj den kvalitní snídaní. 50 rodin otestuje Ranní chlebík s vitamínem D

Přihlaste se do velkého testování a ochutnejte novinku od Penamu – Ranní chlebík s vitamínem D, chia, červenou quinou a dýňovými semínky. Dodá...

Lidský penis se zmenšuje, do roku 2045 nebudou spermie, varuje vědkyně

Erektilní dysfunkce, méně spermií, ale i docela očividná změna – menší penisy. To jsou podle uznávané epidemioložky...

Kuchyň mají na terase. Šílený plán mladých manželů je geniální

Honza a Katka se po svatbě nastěhovali do domu svých prarodičů. V patře, které obývají, jim však chybí kuchyň. A tak...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Miliardový byznys vyschl, technologický obr Kapsch se stahuje z Česka

V dobách největší slávy šlo o firmu s miliardovými obraty, která se nebála pouštět do slovních přestřelek se členy...

Pohřeb prince Philipa se bude konat 17. dubna, Harry dorazí bez Meghan

Buckinghamský palác oznámil, že pohřeb zesnulého prince Philipa se bude konat 17. dubna. Zároveň potvrdil, že princ...