V současné fyzice se v souladu s takzvanou standardní teorií má za to, že interakce veškerých částic a předmětů mají na svědomí čtyři základní síly: gravitace, elektromagnetismus a silná a slabá jaderná síla.
A přestože důkazy o přítomnosti páté síly jsou přesvědčivé, pokrok ve výzkumu zatím nelze označit za vědecký průlom.
Prokázání páté interakce by mohlo vést k objasnění některých velkých fyzikálních záhad posledních desetiletí, například existence takzvané temné energie ve vesmíru, která podle některých teorií způsobuje, že se rychlost rozpínání vesmíru stále zrychluje místo toho, aby se postupně zpomalovala.
Výzkumníci z fyzikální laboratoře Fermilab u Chicaga při experimentech pracují s miony, elementárními částicemi podobnými elektronům, ale 200krát těžšími. Fermilab v rámci experimentu Muon g-2 posílá miony dokola v elektromagnetu ve tvaru prstence s průměrem asi 15 metrů, který má velmi stabilní a přesně změřené magnetické pole. Miony by v něm měly podle standardního modelu „kmitat“ určitou rychlostí. Vědci ale při měřeních zjistili, že jejich chování standardnímu modelu neodpovídá.
Vědci z Fermilabu nyní doufají, že získají dostatečná data a odstraní teoretické pochybnosti v příštích dvou letech. Přítomnost páté interakce se však snaží dokázat i konkurenční vědecký tým Velkého hadronového urychlovače (LHC) ve švýcarském Cernu.
„Měření chování, které neodpovídá předpokladům standardního modelu, je svatým grálem částicové fyziky. Je takovou startovací pistolí na dráze k revoluci našeho chápání, protože (standardní) model ustál experimenty posledních padesáti let,“ popsal Mitesh Patel z Královské univerzity v Londýně.
Spolehlivé prokázání přítomnosti páté interakce by bylo jedním z největších fyzikálních objevů od dob Einsteinových teorií relativity, uvedla BBC.
