Plav vzhůru a nech se sežrat. Parazit řídí ryby z oka

aktualizováno 
I u parazitů platí, že starší mají přednost, ukazuje pokus ruských biologů. A zároveň dokládá, jak vynalézavě a přesně mohou se svými hostiteli takoví tvorové manipulovat - člověka samozřejmě nevyjímaje.

Tak jsme doma. Kvakoš noční s čerstvým úlovkem - pomohli mu k němu černí pasažéři na „velitelském můstku“? | foto: Alain Carpentier CC-BYCreative Commons

Náš redakční odhad říká, že Češi toho o parazitech budou nejspíše vědět v průměru více než obyvatelé jiných zemí světa. Neodhadujeme tak na základě české historické zkušenosti s životem v několika režimech, kde se „nesmělo ani naznačovat“, ale o práci českých biologů.

Především díky skupině Jaroslava Flegra a jejím výzkumu vlivu drobného parazita toxoplazmy na zvířecí a lidské chování (a snad také vzhled) už byla velká část z nás vystavena moderním poznatkům o nečekaně dlouhých „prstech“ tvorů, kteří žijí na úkor druhých.

Ani většina Čechů by asi nevěděla, jak hojní a běžní parazité vlastně jsou. Mezi biology známá a hojně citovaná studie z kalifornských pobřežních mokřadů došla k závěru, že v tomto prostředí představují parazité na objem větší díl celkové „živé hmoty“ (tj. biomasy) než ryby či ptáci.

Výzkumu parazitů se věnuje díky tomuto a dalším výsledkům přece jen větší pozornost, a tak víme, že žít z jiných tvorů je velmi účinná a oblíbená strategie, na kterou se někteří specializují už miliardy let (viry). Za tu dobu se vyvinula celá řada zajímavých triků a fíglů, kterým ještě nerozumíme.

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně...

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně dorůstá až velikosti kolem 0,4-0,5 milimetru.

Jeden odhalila v nové práci skupina ruských biologů, kteří se zabývali motolicí (pro nás laiky „malý červ s plochým tělem“) Diplostomum pseudospathaceum. To je už dlouho známý tvor, který má podobně jako celá řada dalších parazitů na pohled zbytečně složitý a nepochopitelný životní cyklus.

Dospělé motolice žijí v tenkém střevě rybožravých ptáků. Tam kladou vajíčka, která za sebou ptáci trousí spolu s výkaly. Z vajíček se vylíhnou obrněné larvy, které představují „řízenou střelu“ zaměřenou na dalšího hostitele, což jsou některé druhy plžů plovatek. Larva nežere, a má jen zhruba jeden až dva dny na to, aby našla plže, a přes kůži se mu provrtala do vnitřních orgánů, kde se nakonec naklonují tisíce, někdy až stovky tisíc dalších larev (tzv. cerkarií).

Ty z plže vyrazí do světa, kde hledají další úkryt, a to různé druhy sladkovodních ryb. Když je najdou, znovu se jim zavrtají do těla a postupně se snaží doputovat do očí. Většinu z nich sice imunitní systém zřejmě zabije, ale ty, které se do cíle dostanou, tam mohou napáchat značné škody. U ryb se může objevit zákal, odloupnout se sítnice, v krajním případě dokonce může dojít k „vytlačení oka z očnice“. Což by motolice zřejmě přívítaly, kdyby mohly, protože jejich životní cyklus v rybím oku nekončí, jak jste nepochybně uhodli: ryba je dopravním prostředkem do konečné stanice, tedy do ptačích střev. A je celkem jasné, že slepá ryba bude pro ptáky snadnější cíl než ryba s ostrým zrakem.

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum...

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum pseudospathaceum. Šipkou je vyznačená malá larva stará maximálně necelé dva dny, větší larvy jsou v těle ryby už několik týdnů. Bílá úsečka vpravo dole představuje měřítko a v reálu měřila 0,2 mm.

Jak ale ukázal výzkum Michajla Golopka z Ústavu pro výzkum chování nižších obratlovců v Moskvě a jeho kolegů z Ruska a Finska, paraziti nespoléhají jen na mechanické poškození zraku svých hostitelů. Snad proto, že k němu dochází jen v případě, že larev se do oka dostane opravdu hodně - a vzhledem k účinnosti imunitní obrany není zdaleka jisté.

Může se proto zdát překvapivé, že Golopko a spol. už před několika lety v pokusech s pstruhy zjistili, že některé nakažené ryby jsou obezřetnější než zdravé (viz tato práce). Byly méně aktivními plavci, a hůře se chytaly do sítí - přítomnost parazita tedy v důsledku snižovala šanci, že je pozře nějaký pták. Na pohled nepochopitelný výsledek ale dává ve skutečnosti dobrý smysl, jak dokládá práce, kterou stejný tým vydal letos v časopise Nature Communications (dostupná zde). Parazité si podle všeho se svými oběťmi hrají různě podle svých potřeb.

Práce z roku 2015 totiž popisovala nákazu „mladými“ larvami motolic, které ještě nedozrály do dospělosti, a nebyly tedy připravené pohlavně se rozmnožovat ve střevech ptáků. A pak by dávalo smysl, aby ryby „zklidňovaly“, a v důsledku tedy činily méně nápadnými. Naopak pstruzi napadení k rozmnožování připravenými motolicemi byli výrazně aktivnější.

Nebát se a nechat se sežrat

Nakažené ryby připomínají chováním myši nakažené toxoplazmou - ty se méně bojí otevřených prostor, méně se bojí lidí atp. Dnes už převládá mezi biology názor, že parazit ovlivňuje chování myší tak, aby se mohly spíše stát kořistí kočky, která pro toxoplazmu představuje další „domov“. Rozdíl je naštěstí alespoň v tom, že motolice Diplostomum pseudospathaceum člověka nenapadají, a tak na rozdíl od toxoplazmy zřejmě nepřispívají k dopravním nehodám. Nákaza toxoplazmou vede totiž hlavně u lidí s krevním faktorem Rh- ke zpomalování reakcí a zřejmě i dalším změnám v chování, které mimo jiné zvyšují riziko nehody, naznačuje výzkum tohoto parazita na Přírodovědecké fakultě UK.

V akváriu v průměru naplavaly zhruba dvakrát delší vzdálenost než ryby zdravé, takže by měly snáze upoutat oko možného dravce. Pohybovaly se v průměru o pár centimetrů blíže hladině, což je sice malý rozdíl, ale v přírodě může ze statistického hlediska hrát roli. A v neposlední řadě byly dospělými parazity nakažené ryby méně lekavé; po plácnutí do vody, které má simulovat útok ptáka, se dříve začaly pohybovat a dříve se vrátily blíže k hladině. (Rozdíl v reakci na „útok“ mimochodem nejlépe naznačuje, že změna v chování není dána pouze a výhradně pokaženým zrakem.)

Autoři výzkumu neví, jak paraziti ryby ovlivňují, ale v každém případě zjistili, že plně vyvinuté motolice mají větší přesvědčovací schopnost než nedovyvinuté. Pokud totiž vědci ryby nakazili různými „generacemi“ parazitů, ty se chovaly neopatrně - tedy podle „notiček“ motolic připravených k přechodu do ptačích střev.

Autor:
 

Nejčtenější

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době.

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Ryby vidí tmu jinak. Český objev z hloubi moří se dostane do učebnic

Beztrnovka stříbřitá má na poměry hlubokomořských tvorů poměrně nenápadný...

Bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty se s kolegy „potopila“ do oblasti, která je Čechům obvykle vzdálená:...

Aktualizujte si WhatsApp. Kvůli chybě vás mohli útočníci odposlouchávat

Aplikace WhatsApp (ilustrační obrázek)

Nový trik využívající chybu v komunikační aplikaci WhatsApp umožnil na základě zmeškaného hovoru nainstalovat do...

Další z rubriky

Poslední šance přihlásit se. Ukažte co dokážete na Maker Faire 2019

3D tisk je základem mnoha DIY projektů, narazíte na něj na každém kroku.

Být šikovným kutilem a vynálezcem je skvělé. Nabízet úžasné produkty a služby pro tvůrce je výborné. Ukázat co umíte...

Obraz Mony Lizy Leonardo nikdy nedal zákazníkovi, řekl host Rozstřelu

Historik umění Martin Zlatohlávek v diskusním pořadu Rozstřel. (6. května 2019)

Neuvěřitelně bohatých 67 let života prožil vědec, vynálezce a v neposlední řadě i umělec Leonardo da Vinci. O jeho...

Ryby vidí tmu jinak. Český objev z hloubi moří se dostane do učebnic

Beztrnovka stříbřitá má na poměry hlubokomořských tvorů poměrně nenápadný...

Bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty se s kolegy „potopila“ do oblasti, která je Čechům obvykle vzdálená:...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz