Plav vzhůru a nech se sežrat. Parazit řídí ryby z oka

aktualizováno 
I u parazitů platí, že starší mají přednost, ukazuje pokus ruských biologů. A zároveň dokládá, jak vynalézavě a přesně mohou se svými hostiteli takoví tvorové manipulovat - člověka samozřejmě nevyjímaje.

Tak jsme doma. Kvakoš noční s čerstvým úlovkem - pomohli mu k němu černí pasažéři na „velitelském můstku“? | foto: Alain Carpentier CC-BYCreative Commons

Náš redakční odhad říká, že Češi toho o parazitech budou nejspíše vědět v průměru více než obyvatelé jiných zemí světa. Neodhadujeme tak na základě české historické zkušenosti s životem v několika režimech, kde se „nesmělo ani naznačovat“, ale o práci českých biologů.

Především díky skupině Jaroslava Flegra a jejím výzkumu vlivu drobného parazita toxoplazmy na zvířecí a lidské chování (a snad také vzhled) už byla velká část z nás vystavena moderním poznatkům o nečekaně dlouhých „prstech“ tvorů, kteří žijí na úkor druhých.

Ani většina Čechů by asi nevěděla, jak hojní a běžní parazité vlastně jsou. Mezi biology známá a hojně citovaná studie z kalifornských pobřežních mokřadů došla k závěru, že v tomto prostředí představují parazité na objem větší díl celkové „živé hmoty“ (tj. biomasy) než ryby či ptáci.

Výzkumu parazitů se věnuje díky tomuto a dalším výsledkům přece jen větší pozornost, a tak víme, že žít z jiných tvorů je velmi účinná a oblíbená strategie, na kterou se někteří specializují už miliardy let (viry). Za tu dobu se vyvinula celá řada zajímavých triků a fíglů, kterým ještě nerozumíme.

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně...

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně dorůstá až velikosti kolem 0,4-0,5 milimetru.

Jeden odhalila v nové práci skupina ruských biologů, kteří se zabývali motolicí (pro nás laiky „malý červ s plochým tělem“) Diplostomum pseudospathaceum. To je už dlouho známý tvor, který má podobně jako celá řada dalších parazitů na pohled zbytečně složitý a nepochopitelný životní cyklus.

Dospělé motolice žijí v tenkém střevě rybožravých ptáků. Tam kladou vajíčka, která za sebou ptáci trousí spolu s výkaly. Z vajíček se vylíhnou obrněné larvy, které představují „řízenou střelu“ zaměřenou na dalšího hostitele, což jsou některé druhy plžů plovatek. Larva nežere, a má jen zhruba jeden až dva dny na to, aby našla plže, a přes kůži se mu provrtala do vnitřních orgánů, kde se nakonec naklonují tisíce, někdy až stovky tisíc dalších larev (tzv. cerkarií).

Ty z plže vyrazí do světa, kde hledají další úkryt, a to různé druhy sladkovodních ryb. Když je najdou, znovu se jim zavrtají do těla a postupně se snaží doputovat do očí. Většinu z nich sice imunitní systém zřejmě zabije, ale ty, které se do cíle dostanou, tam mohou napáchat značné škody. U ryb se může objevit zákal, odloupnout se sítnice, v krajním případě dokonce může dojít k „vytlačení oka z očnice“. Což by motolice zřejmě přívítaly, kdyby mohly, protože jejich životní cyklus v rybím oku nekončí, jak jste nepochybně uhodli: ryba je dopravním prostředkem do konečné stanice, tedy do ptačích střev. A je celkem jasné, že slepá ryba bude pro ptáky snadnější cíl než ryba s ostrým zrakem.

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum...

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum pseudospathaceum. Šipkou je vyznačená malá larva stará maximálně necelé dva dny, větší larvy jsou v těle ryby už několik týdnů. Bílá úsečka vpravo dole představuje měřítko a v reálu měřila 0,2 mm.

Jak ale ukázal výzkum Michajla Golopka z Ústavu pro výzkum chování nižších obratlovců v Moskvě a jeho kolegů z Ruska a Finska, paraziti nespoléhají jen na mechanické poškození zraku svých hostitelů. Snad proto, že k němu dochází jen v případě, že larev se do oka dostane opravdu hodně - a vzhledem k účinnosti imunitní obrany není zdaleka jisté.

Může se proto zdát překvapivé, že Golopko a spol. už před několika lety v pokusech s pstruhy zjistili, že některé nakažené ryby jsou obezřetnější než zdravé (viz tato práce). Byly méně aktivními plavci, a hůře se chytaly do sítí - přítomnost parazita tedy v důsledku snižovala šanci, že je pozře nějaký pták. Na pohled nepochopitelný výsledek ale dává ve skutečnosti dobrý smysl, jak dokládá práce, kterou stejný tým vydal letos v časopise Nature Communications (dostupná zde). Parazité si podle všeho se svými oběťmi hrají různě podle svých potřeb.

Práce z roku 2015 totiž popisovala nákazu „mladými“ larvami motolic, které ještě nedozrály do dospělosti, a nebyly tedy připravené pohlavně se rozmnožovat ve střevech ptáků. A pak by dávalo smysl, aby ryby „zklidňovaly“, a v důsledku tedy činily méně nápadnými. Naopak pstruzi napadení k rozmnožování připravenými motolicemi byli výrazně aktivnější.

Nebát se a nechat se sežrat

Nakažené ryby připomínají chováním myši nakažené toxoplazmou - ty se méně bojí otevřených prostor, méně se bojí lidí atp. Dnes už převládá mezi biology názor, že parazit ovlivňuje chování myší tak, aby se mohly spíše stát kořistí kočky, která pro toxoplazmu představuje další „domov“. Rozdíl je naštěstí alespoň v tom, že motolice Diplostomum pseudospathaceum člověka nenapadají, a tak na rozdíl od toxoplazmy zřejmě nepřispívají k dopravním nehodám. Nákaza toxoplazmou vede totiž hlavně u lidí s krevním faktorem Rh- ke zpomalování reakcí a zřejmě i dalším změnám v chování, které mimo jiné zvyšují riziko nehody, naznačuje výzkum tohoto parazita na Přírodovědecké fakultě UK.

V akváriu v průměru naplavaly zhruba dvakrát delší vzdálenost než ryby zdravé, takže by měly snáze upoutat oko možného dravce. Pohybovaly se v průměru o pár centimetrů blíže hladině, což je sice malý rozdíl, ale v přírodě může ze statistického hlediska hrát roli. A v neposlední řadě byly dospělými parazity nakažené ryby méně lekavé; po plácnutí do vody, které má simulovat útok ptáka, se dříve začaly pohybovat a dříve se vrátily blíže k hladině. (Rozdíl v reakci na „útok“ mimochodem nejlépe naznačuje, že změna v chování není dána pouze a výhradně pokaženým zrakem.)

Autoři výzkumu neví, jak paraziti ryby ovlivňují, ale v každém případě zjistili, že plně vyvinuté motolice mají větší přesvědčovací schopnost než nedovyvinuté. Pokud totiž vědci ryby nakazili různými „generacemi“ parazitů, ty se chovaly neopatrně - tedy podle „notiček“ motolic připravených k přechodu do ptačích střev.

Autor:
  • Nejčtenější

Poslední přistání chtěli utajit. Přístroje se tak třásly, že nešly odečíst

Do přistání zbývá 20 sekund a i teď přijde celá akce kapitánovi Kallbachovi jako šílený nápad. Krátká a ještě ke všemu...

Příprava na šílené přistání. IL-62 bude doslova lízat vrcholky stromů

Osmdesátitunový Iljušin IL-62 přistál na hrbolaté travnaté louce na kopci za lesem. To není začátek nepovedeného vtipu,...

Nejlepší zkratka, kterou neznáte. Snímek obrazovky oříznete za sekundu

Jak nejrychleji udělat screenshot? Na vytvoření snímku obrazovky existuje řada specializovaných programů. Pokud ale...

Model dronu Airbusu ukazuje technologie budoucí evropské stíhačky

Společnost Airbus v jihoněmeckém Manchingu odtajnila program bezosádkového stealth letadla LOUT (Low Observable UAV...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Fatální omyl. Jak Američané napadli Rusy a zabili generála Kotova

Mezi nepříjemné válečné omyly patří střelba do vlastních řad, případně po spojencích. Jedna taková událost se stala i...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

Nejoblíbenější homeopatikum je „kachna“. Proč lidé platí za 100% cukr?

Nejpopulárnější homeopatický přípravek Oscillococcinum kupují lidé po celém světě. Mají pocit, že jim pomáhá v boji s...

Za kapku rtuti. Uplynulo šedesát let od jediné české vědecké Nobelovy ceny

V roce 1959 do Stockholmu dorazil jediný český vědec, který kdy dosáhl na Nobelovu cenu, Jaroslav Heyrovský. Tušíte, za...

Japonsko v přípravě na olympiádu dovezlo první vzorky eboly

Japonsko se připravuje na možnost, že s návštěvníky olympijských her dorazí i nechtění původci nemocí. Do země kvůli...

Lednička na zamotaný drát? Fyzici vylepšili netradiční systém chlazení

Že byste mohli chladit jen s pomocí natahované či uvolňované gumy, zní možná nesmyslně. Jde však o dobře známý...

PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?
PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?

Zima pomalu, ale jistě klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas myslet na zimní obutí vašeho dítěte. Dětská nožka roste rychlostí blesku, a tak se každoročnímu nákupu sezónní obuvi nevyhnete.

Najdete na iDNES.cz