V novodobé historii vzbudil asi největší zájem o pravěké ještěry americký film Jurský park a svou troškou do mlýna před lety přispěl i český režisér Karel Zeman s Cestou do pravěku. Ještě blíž se ale veřejnost může k dinosaurům dostat prostřednictvím různých výstav a speciálních parků. Jeden takový větší projekt vznikl nedávno i v Česku.
Ve středečním pořadu Rozstřel o něm hovořil paleontolog Štěpán Pícha, který je jeho odborným garantem. Projekt má název Dinosauria Museum Prague a najdete ho v Tuchoměřicích nedaleko Prahy.
Barevné rekonstrukce dinosaurů většinou nevycházejí z reálných základů. „Výjimečně můžeme zjistit, jakou barvu měli dinosauři podle buněk s melanosomy,“ vysvětloval hned na úvod odborník. Známe spíš barvu z peří asi u čtyř druhů nalezených v Číně.
Jurský park nečekejte
Zda by se v dnešní době mohl narodit živý dinosaurus, jak to známe z filmu Jurský park, není pravděpodobné. „Nejstarší DNA, kterou jsme objevili, je stará sto tisíc let,“ popisuje problém při získávání genetické informace dinosaurů Štěpán Pícha.
Pokud si uvědomíme, že tito tvorové vyhynuli před 66 miliony let, pak je vysoce nepravděpodobné, že někdy najdeme tak kompletní DNA, aby mohla být využita pro rekonstrukci živého dinosaura.
Nyní se drtivá většina odborníků shoduje na tom, že vyhynutí dinosaurů má na svědomí pád planetky před 66 miliony let. Dinosauři ale byli podle dnešních zjištění na určitém ústupu už kolem 120 milionů let před naším letopočtem. Podle Štěpána Píchy by za tím mohl být nástup krytosemenných rostlin.
Vymírání na konci křídy nepřežil žádný neptačí dinosaurus, i když by mohly některé ojedinělé nálezy hadrosauridů svědčit o opaku. „Je několik problematických nálezů, které jsou jakoby z třetihor z paleocénu. Problém je, že my nevíme, zda sediment, ve kterém jsou, není takzvaně přepracovaný,“ říká odborník. To znamená, že není jisté, zda nedošlo k výplachu spodní vrstvy, která se uloží nahoru.
Dnes reprezentují dinosaury v podstatě jen ptáci. Ptačí dinosauři mohli podle některých teorií přežít na jižní polokouli, kde nemusel být vliv dopadu planetky tak destruktivní.
Například plazi jsou ve většině případů příbuzní spíš jiných druhů z pravěku. Výjimkou jsou krokodýli. Jejich příbuznost s dinosaury dokazuje tvar lebky, ale třeba i jinak stavěný kotník, který má posunutý kloub, jenž je mezi jinými kostmi, než u jiných plazů.
Ukazujeme originální fosilie
Paleontolog Štěpán Pícha je odborným garantem Dinosauria Museum Prague a tak se rozpovídal i o exponátech, které v tomto muzeu mohou návštěvníci vidět. Celkem čtyři exponáty jsou opravdové fosílie, čímž se liší od řady jiných, podobně zaměřených institucí, které mají originály schované a vystavují jejich odlitky.
Jedním z těchto „živých“ exponátů je Triceratops horidus, jehož kostra je původní asi ze sedmdesáti procent. „Lebka je originální téměř celá, potom je zde postkraniální skelet, což znamená to, co je za hlavou,“ popisuje část originální kostry vědec.
Další originální kostra pochází z diplodoka a je zachovalá dokonce z 92 procent. „Je to největší, nejstarší a nejkompletnější exemplář s délkou 24 metrů,“ říká Štěpán Pícha.
Návštěvníky ale také patrně zaujme model tyranosaura v životní velikosti a také největšího ptakoještěra a patrně i největšího létajícího tvora všech dob quetzalcoatla, který je také v životní velikosti.
Štěpán Pícha v Rozstřelu řekl i další podrobnosti o dinosaurech, jejich životě, rychosti pohybu, rozmnožování i dohadech o délce jejich života.
