Na stránkách Ministerstva zdravotnictví se statistikami o covid-19 přibyla nová kolonka: Denní přehled počtu provedených testů (s rozlišením na prvotesty a opakované testy u stejného člověka). Na první pohled může jít o detail, jde však o detail, který si zaslouží naši pozornost.
Kolem koronavirové epidemie je tolik grafů a dat, že není těžké ztratit orientaci. Jedno číslo je odborníky dlouhodobě považováno za velmi podstatné: jaký je podíl pozitivních testů na covid-19 denně? Jinými slovy: našla se infekce u každého stého člověka (1% podíl), nebo u každého třetího (33 % podíl).
Proč je podíl pozitivních testů tak důležitý?Počet pozitivních za den děleno počtem testů za den. Výpočet je jednoduchý, ale význam tohoto podílu je velký. Dostatečné a včasné testování je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zastavení šíření nového koronaviru. Podíl pozitivních testů v podstatě ukazuje, zda se testuje dostatečně, nebo je potřeba testovat více. Světová zdravotnická organizace uvádí hranici 5% podílu jako kritérium, že je šíření „pod kontrolou“. Pokud je podíl pozitivních testů vyšší, lze mluvit o nekontrolovaném šíření. Čím vyšší podíl pozitivních, tím větší lze předpokládat počet nezachycených asymptomatických infekčních lidí v populaci. Pokud je podíl pozitivních testů denně nízký (např. 1 %), znamená to, že na jednoho zachyceného člověka s potvrzenou nákazou připadá 99 testovaných lidí, u kterých se nákaza nepotvrdila. To znamená, že řada lidí je testována při podezření na nákazu a dochází tedy k zachytávání potenciálních ohnisek nákazy ještě před tím, než zde nákaza propukne. Naopak pokud je podíl vysoký (např. 33 %) znamená to, že každý třetí otestovaný je nakažený. To značí nedostatečné testování: testy se dostanou prakticky jen na ty, u kterých je velké riziko nákazy. Nedochází tedy k zastavení šíření a je velká šance, že reálný výskyt nákaz je mnohem vyšší. Zobrazit více Sbalit |
V Česku se podíl pozitivních testů během května 2020 pohyboval pod jedním procentem a patřili jsme tak k nejlépe testujícím státům v Evropě. V srpnu začal podíl pozitivních testů strmě stoupat a koncem září jsme byli na 13 % denně. Byl to signál, že testování je nedostatečné. Ve skutečnosti to bylo ještě horší, než se zdálo.
Neveřejné číslo očištěných testů
Srovnání neveřejných dat s veřejnými (17. září)
V polovině září jsme psali o tom, že neveřejná data očištěných testů ukazují ještě vyšší podíl pozitivních testů: přes 20 procent. Ladislav Dušek tehdy tento graf promítal na tiskové konferenci. Rozdíl byl opravdu významný (hodně přes pět procentních bodů) a indikoval, že testování je v daný moment opravdu poddimenzované.
Připomeňme, že v druhé polovině září se počet potvrzených nákaz denně pohyboval kolem tisícovky, pak vystoupal na dva tisíce a v říjnu už byla překonána hranice deseti tisic nových případů denně (viz náš článek o exponenciálním růstu).
O co jsou data „očištěna“? Každý den chodí na testy jak lidé, kteří na testech ještě nebyli, tak lidé, kteří už v posledních dvou týdnech testování byli a test potřebují třeba kvůli potvrzení toho, že už pozitivní nejsou. Tyto opakované testy navyšují počet testů o 10 až 20 procent a snižují podíl pozitivních testů. Z veřejných dat jej šlo počítat jen jako poměr nalezených pozitivních případů ku počtu všech testů za daný den.
Denní přehled počtu provedených testů (s rozlišením na prvotesty a opakované testy u stejné osoby)
Už v září jsme psali, že by pomohlo zveřejňování očištěných dat. Teprve dnes, 20. listopadu, se k tomuto kroku konečně ministerstvo zdravotnictví odhodlalo. Krok zřejmě souvisí s novým protiepidemickým systémem PES. Ministr zdravotnictví Jan Blatný kladl při představení 13. listopadu důraz na jeho průhlednost. Už 4. listopadu na Zdravotním výboru Poslanecké sněmovny Blatný zdůrazňoval, že skóre si bude moci spočítat z veřejně dostupných dat.
To dosud tak úplně neplatilo. Metodika pro spočítání vyžadovala data o očištěném počtu testů denně, tato data veřejnost neměla k dispozici.
Jak se počítá skóre rizika nového systému PES:
Je tedy možné, že právě tento nesoulad donutil ministerstvo a ÚZIS data o počtu „prvotestů“ denně zveřejnit. Co z něho lze vyčíst?
Zveřejněná jsou i historická data až do začátku srpna. Lze tehdy díky nim vyvrátit spekulace o tom, že růst testování v říjnu (a následný pokles počtu testů denně v listopadu) byl důsledkem opakovaných testů. Když jsme zanesli podíl opakovaných testů na všech testech do grafu, je vidět, že nárůst z 30 na skoro 50 tisíc nebyl způsobem opakovanými testy, ale skutečně prvotesty. V listopadu podíl opakovaných testů znovu roste s tím, jak klesá celkový denní počet provedených testů.
Porovnání počtu testů denně a počtu „prvních testů“ (počet testů očištěný o opakované testy)
Situace je o něco horší, než se zdálo
Dosud jsme věděli, že podíl pozitivních testů stoupal až do začátku listopadu. Teprve pak se varující trend pomalu otočil a podíl pozitivních začal nepatrně klesat.
Nyní máme k dispozici očištěná data a můžeme je porovnat s těmi, která jsme měli dostupná předtím:
| datum | neočištěný poměr pozitivních | očištěný poměr pozitivních |
|---|---|---|
| 01.08.2020 | 3% | 3% |
| 02.08.2020 | 4% | 5% |
| 03.08.2020 | 3% | 4% |
| 04.08.2020 | 3% | 4% |
| 05.08.2020 | 3% | 4% |
| 06.08.2020 | 3% | 4% |
| 07.08.2020 | 4% | 4% |
| 08.08.2020 | 3% | 4% |
| 09.08.2020 | 4% | 5% |
| 10.08.2020 | 2% | 3% |
| 11.08.2020 | 3% | 4% |
| 12.08.2020 | 4% | 4% |
| 13.08.2020 | 5% | 6% |
| 14.08.2020 | 4% | 5% |
| 15.08.2020 | 4% | 5% |
| 16.08.2020 | 4% | 5% |
| 17.08.2020 | 3% | 3% |
| 18.08.2020 | 4% | 4% |
| 19.08.2020 | 4% | 5% |
| 20.08.2020 | 3% | 4% |
| 21.08.2020 | 5% | 6% |
| 22.08.2020 | 5% | 6% |
| 23.08.2020 | 6% | 7% |
| 24.08.2020 | 4% | 4% |
| 25.08.2020 | 4% | 5% |
| 26.08.2020 | 4% | 5% |
| 27.08.2020 | 4% | 5% |
| 28.08.2020 | 4% | 5% |
| 29.08.2020 | 5% | 6% |
| 30.08.2020 | 7% | 9% |
| 31.08.2020 | 3% | 3% |
| 01.09.2020 | 4% | 5% |
| 02.09.2020 | 5% | 7% |
| 03.09.2020 | 6% | 7% |
| 04.09.2020 | 6% | 7% |
| 05.09.2020 | 7% | 8% |
| 06.09.2020 | 9% | 11% |
| 07.09.2020 | 5% | 6% |
| 08.09.2020 | 7% | 9% |
| 09.09.2020 | 7% | 9% |
| 10.09.2020 | 8% | 11% |
| 11.09.2020 | 8% | 9% |
| 12.09.2020 | 12% | 16% |
| 13.09.2020 | 11% | 15% |
| 14.09.2020 | 6% | 8% |
| 15.09.2020 | 8% | 11% |
| 16.09.2020 | 10% | 13% |
| 17.09.2020 | 13% | 17% |
| 18.09.2020 | 10% | 13% |
| 19.09.2020 | 13% | 17% |
| 20.09.2020 | 10% | 13% |
| 21.09.2020 | 8% | 10% |
| 22.09.2020 | 11% | 13% |
| 23.09.2020 | 10% | 12% |
| 24.09.2020 | 13% | 15% |
| 25.09.2020 | 13% | 16% |
| 26.09.2020 | 13% | 16% |
| 27.09.2020 | 12% | 16% |
| 28.09.2020 | 11% | 13% |
| 29.09.2020 | 11% | 14% |
| 30.09.2020 | 14% | 17% |
| 01.10.2020 | 15% | 17% |
| 02.10.2020 | 16% | 19% |
| 03.10.2020 | 17% | 19% |
| 04.10.2020 | 24% | 26% |
| 05.10.2020 | 18% | 20% |
| 06.10.2020 | 19% | 21% |
| 07.10.2020 | 22% | 24% |
| 08.10.2020 | 22% | 23% |
| 09.10.2020 | 31% | 34% |
| 10.10.2020 | 26% | 28% |
| 11.10.2020 | 27% | 29% |
| 12.10.2020 | 20% | 22% |
| 13.10.2020 | 26% | 29% |
| 14.10.2020 | 27% | 30% |
| 15.10.2020 | 28% | 30% |
| 16.10.2020 | 29% | 31% |
| 17.10.2020 | 30% | 32% |
| 18.10.2020 | 29% | 32% |
| 19.10.2020 | 26% | 30% |
| 20.10.2020 | 30% | 32% |
| 21.10.2020 | 33% | 36% |
| 22.10.2020 | 30% | 34% |
| 23.10.2020 | 34% | 37% |
| 24.10.2020 | 32% | 34% |
| 25.10.2020 | 34% | 37% |
| 26.10.2020 | 29% | 34% |
| 27.10.2020 | 33% | 37% |
| 28.10.2020 | 32% | 35% |
| 29.10.2020 | 31% | 34% |
| 30.10.2020 | 29% | 32% |
| 31.10.2020 | 31% | 35% |
| 01.11.2020 | 32% | 35% |
| 02.11.2020 | 28% | 32% |
| 03.11.2020 | 28% | 31% |
| 04.11.2020 | 35% | 38% |
| 05.11.2020 | 31% | 34% |
| 06.11.2020 | 29% | 32% |
| 07.11.2020 | 29% | 33% |
| 08.11.2020 | 26% | 30% |
| 09.11.2020 | 20% | 23% |
| 10.11.2020 | 24% | 28% |
| 11.11.2020 | 27% | 31% |
| 12.11.2020 | 25% | 29% |
| 13.11.2020 | 24% | 27% |
| 14.11.2020 | 26% | 29% |
| 15.11.2020 | 21% | 25% |
| 16.11.2020 | 21% | 25% |
| 17.11.2020 | 24% | 28% |
| 18.11.2020 | 25% | 29% |
Zdroj: MZ ČR
Z logiky věci je jasné, že očištěný podíl pozitivních je vyšší (stejný počet pozitivních se dělí menším počtem testů). Jde tedy o číslo, které je mnohem lepší pro představu o tom, jak se daří odchytávat nově nakažené
Nejnovější číslo je dostupné za 18. listopadu a ukazuje poměr 27,71 %. To je velmi vysoké číslo, i když nedosahuje rekordu 38,39 % z počátku listopadu. Stále to znamená, že více než čtvrtina lidí, kteří jdou na testy, jsou pozitivní. Jinými slovy: na testy jsou posíláni především lidé, u kterých je velká šance, že jsou nakažení. Pro to, aby mohlo trasování a testování sloužit jako účinné opatření ke snížení rizika nákazy, je potřeba stlačit podíl pozitivních opět pod hranici pěti procent.
Zatímco v létě vypadala hranice pěti procent vysoká, nyní se zdá skoro jako příliš přísné měřítko. Při současné náloži by to vyžadovalo více než zpětinásobit počet testů, což se jen tak nepovede. Proto je potřeba, aby nejen narostl počet testů, ale také poklesl počet případů v populaci. K tomu mají směřovat veškerá omezení a protiepidemická opatření. Alespoň však máme díky novému číslu realističtější představu o testování.
Odvaha ukázat, odvaha skrýt?
Pokud se však podíváme na nedávné výroky ve zdravotním výboru PSP ČR, můžeme být rádi za to, že vůbec je k dispozici nová sada dat. Ze záznamu jednání ze 4. listopadu (dostupný na webu PSP ČR) je zřejmé, že šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek i někteří politici by naopak byli pro to, aby se zveřejňovalo méně dat.
Jednání zdravotního výboru PSP ČR (4. listopadu 2020)
„Já mám jenom krátký dotaz na ministerstvo zdravotnictví. Zda je opravdu nutné hlásit médiích informaci o úmrtnosti na covid médiím každý den,“ zeptal se na výboru poslanec Rostislav Vyzula (ANO). Případně podávat tu informaci jinak: „Tak, aby bylo vidět, jestli jsou ta úmrtí navíc, nebo jestli jsou v rámci těch pravidelných průměrů. Protože jinak je to informace prakticky bezcenná. A pro lidi, kteří tomu nerozumí, velmi depresivní.“ (Mimochodem, naše porovnání s předběžnými statistikami nadúmrtí ukazuje, že lidé na covid-19 umírají skutečně „navíc“.)
Ladislav Dušek mu odpověděl, že on by rád zveřejňoval méně dat: „Není to jediné číslo, které by vyžadovalo trochu vyzrát. (...) Já nemám tuto pravomoc a ani bych ji jako zaměstnanec ÚZISu mít neměl, nevím, kdo by ji mohl mít. (...) Ve chvíli, kdy mně jako zaměstnanci ÚZISu doputuje papír, abych toto číslo přestal vysílat a řádně po validaci informoval veřejnost o mortalitě třeba za poslední čtvrtrok se standardizovanými hodnotami a s nastavenými příčinami úmrtí třeba ve spolupráci s ČSÚ, strašně rád tak učiním. Nyní, kdybych já sám na tento podnět vysílání tohoto čísla vypnul, rozpoutám doslova mediální peklo.“
Později dodal, že i okolní státy ČR nereportují Světové zdravotnické organizace všechna úmrtí v souvislosti s covidem-19 tak poctivě jako Česko: „Akorát já nejsem ten typ statečného člověka, který by to vypnul. Podívejte se na okolní země, některé mluví i podobným jazykem, nikoho nejmenuji, a podívejte se, jak reportují mortalitu do WHO. Nemusí. Ale já nejsem tak statečnej.“
Audio: výstřižek ze záznamu (na původním MP3 úsek 1:59 až 2:07):
Tento trend – omezení přístupu k datům – jde proti strategii transparentnosti, kterou s novým protiepidemickým systémem PES nastínil ministr Blatný. Jde také proti zásadám občanské společnosti, kde přístup k datům znamená možnost ověřování, kontroly a nabízí příležitost k lepšímu pochopení situace.
Ladislav Dušek se brání zveřejňování některých dat, protože se obává toho, že veřejnost tato data špatně interpretuje. To je obava pochopitelná a samozřejmě vychází z reality. Ke špatnému chápání čísel a jejich významu opravdu dochází, jak ze strany novinářů, tak ze strany veřejnosti, a dokonce i ze strany odborníků.
S dezinterpretací se má bojovat tím, že se poskytuje víc a detailnějších informací, ne méně nebo žádné.
Jan Bočekdatový analytik a novinář
„Řešením ale není přestat data poskytovat,“ myslí si Jan Boček, datový analytik a novinář. „S dezinterpretací se má bojovat tím, že se poskytuje víc a detailnějších informací, ne méně nebo žádné. Společný úkol úřadů a médií je vysvětlit veřejnosti, co toto číslo říká – i se všemi poznámkami pod čarou.“
Takové vysvětlování je obtížné a dlouhodobé. Je však férové a zabrání fámám, které se v absenci potvrzených dat šíří o to rychleji. Ladislav Dušek mluvil o tom, že „není tak statečný, aby to vypnul“ a přestal data zveřejňovat. Mnohem větší odvaha je postavit se realitě čelem. Data zveřejňovat, ověřovat a vysvětlovat. Může být lákavé, schovat data a vyhnout se tak kontrole. Z dlouhodobého hlediska se to ale vymstí právě těm, kdo data schovávají. Pak jim totiž bude vyčítáno, že v těch datech neviděli, co tam vidět mohli.
Doufejme, že lepší práce s otevřenými daty bude patřit k těm věcem, které se Česko z fatální druhé vlny naučí. Bude se nám to hodit do budoucna.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili citovaný audio výstřižek.
